Povozník smrti

Co se týče atmosféry, vizuálních triků a velmi přelomové příběhové konstrukce, nelze s přihlédnutím k danému filmovému období nic vytknout. Mrazivý příběh plný mystických a fantaskních obrazů je vyprávěn opravdu velmi originálně a ve spolupráci s velmi deprimujícím námětem dokáže udržet naši plnou pozornost, přestože monotónní (ale ne nepovedená) hudba začne po chvíli uspávat a několik scén nemá již dnes vůbec žádnou výpovědní hodnotu - především linie vzpomínání na hrdinovy zlé skutky postrádá poetičnost a obrazovou nápaditost zbylé stopáže. Přesto se však jedná o významné dílo kinematografie, skvěle využívající minimalistických prostředků k navození velmi silných emocionálních a také myšlenkových prožitků. A navíc jsem se konečně dozvěděl, kde se ve filmu poprvé objevila sekyra dobývající se skrze dveře do vedlejšího pokoje - známý to výjev z kultovního The Shining.. :)) 80% (15.04.2014)

Nějak se mi nedaří pochopit, jak je možné, že se tenhle snímek neobjevil v publikaci "101 hororů, které musíte vidět, než zemřete". Naprosto by si zde zasloužil místo, protože atmosféra, která je zde prezentována, je opravdu neskutečně temná. Jedná se o prapředka temných hororových filmů, naprosto skvěle se pak může skvět vedle takových kusů jako "Kabinet doktora Caligariho" nebo "Upír Nosferatu". Jsem rád, že jsem se o snímku přesto dověděl a že jsem mohl sledovat ty nádherné záběry, protože dvojexpozice snad ještě nikdy nebyla dokonalejší. Vstávání duše z těla, kdy tělo stále leží, to prostě vypadá dokonale. Zajímavý styl vyprávění - retrospektivní s hlubší retrospektivou - jen potvrzuje význam a jedinečnost tohoto švédského kusu. (31.01.2014)

V rámci LFŠ jsem bohužel viděl úplné torzo filmu (50 minut), navíc s živým hudebním doprovodem, který mě nepříjemně rušil, jelikož hudba zdaleka nekontrastovala s tím, co se odehrávalo na plátně. V úvodu nám bylo naznačeno, že film je o souznění přírody s nitrem člověka - a že té přírody v osekané verzi moc nebylo. Interiérové, působivě natočené, hodně vaty, málo Vozky. Scény s vozkou a jeho herkou byly totiž úchvatné. (03.08.2008)

Ve Švédsku jsem se čirou náhodou dostala na seminář přibližující švédskou kinematografii zahraničním studentům. Výklad byl doplněn ukázkami ze "zásadních děl": z Vozky smrti – němá éra a Lesních jahod – Bergman (Lesní jahody se zčásti natáčely v Lundu, kde se konal i seminář, proto padla zrovna tato volba). Nakonec se promítala kompletní Láska je láska – současnost. Vozka smrti byl i tak trochu varujícím snímkem pro Švédy holdujícím alkoholu. O tom, že Švédi jsou na tento film vážně hrdí, svědčí i to, že asi za týden po semináři dávali film v televizi (odpoledne!) a já jsem ho tak aspoň mohla zhlédnout celý. Ač jsem dá se říct ignorant němého filmu, u tohoto filmu jsem odhodila předsudky a dočkala se tak nebývalé podívané. 21.2.2007 (21.02.2007)

Veľmi pekný film, či už ste veriaci alebo nie, skrátka historický poučný film s retrospektívami, ktorý ma vtiahol prekvapujúco do deja. Na tú dobu prekvapujúco zaujímavé motívy ako duchovia, či priesvitný voz, veľa prirovnaní, vrátením sa v čase, poukázaním na chyby a nakoniec aj možnosť napraviť svoje chyby a oľutovať ich. Film je temný a od mysterióznosti prechádza k skutočnému hororu a naozaj sa môžu pri ňom niektorí báť alebo mať občasné výčitky svedomia. Vo svojej podstate možno jednoduchý film s novoročnou tematikou a podľa mňa zlatý klenot historickej severskej a európskej tvorby. (13.06.2012)