Reklama

Reklama

Povozník smrti

  • Československo Vozka smrti (viac)
Trailer

VOD (1)

Obsahy(1)

V takzvané zlaté éře švédského filmu v době ohraničené přibližně léty 1913 až 1923 poskytovala filmovým autorům častokrát inspiraci domácí literatura, především díla Selmy Lagerlöfové. Tak tomu bylo i v případě jejího románu Vozka smrti, který převedl na plátno Victor Sjöström. Film se proslavil působivým použitím dvojexpozice pro duchařské scény; tento postup by sice známý už v prvních letech kinematografie ( Meliés ), ale teprve Sjöström z něj vytěžil tak silnou emoci a poetičnost. Proti nesporným a trvalým hodnotám k nimž patří i bezpečné zvládnutí složitě pomocí retrospektiv vyprávěného příběhu stojí určité rysy, poplatné době, které dnes působí příliš mravokárně a křečovitě hlavně celé moralistní pojetí. Přesto není důvod odporovat švédskému historikovi Runemu Waldekranzovi, jenž napsal: Vozka smrti byl mistrovským dílem Sjöströmovým, ale znamená i vrchol švédské němé kinematografie. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (116)

liquido26 

všetky recenzie používateľa

Rozhodně Vozkovi smrti neberu to, že je dobře natočen, má dobdré triky a je zřejmě pro kinematografii důležitý, ale to za žádnou cenu nemůže vyrovnat tu nudu, kterou jsem u toho zažíval. Kromě scén s Kočárem jsem se nudil neskutečným způsobem - myšlenky mi lítaly jinam, chtělo se mi spát, a asi každých pět minut jsem se díval o kolik už film pokročil a zdálo se mi to jako věčnost. Němé filmy miluju, ale tohle považuji za své divácké šlápnutí vedle. Podruhý už to asi vidět nemusím. ()

Pedestrian 

všetky recenzie používateľa

V rámci LFŠ jsem bohužel viděl úplné torzo filmu (50 minut), navíc s živým hudebním doprovodem, který mě nepříjemně rušil, jelikož hudba zdaleka nekontrastovala s tím, co se odehrávalo na plátně. V úvodu nám bylo naznačeno, že film je o souznění přírody s nitrem člověka - a že té přírody v osekané verzi moc nebylo. Interiérové, působivě natočené, hodně vaty, málo Vozky. Scény s vozkou a jeho herkou byly totiž úchvatné. ()

Reklama

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

Nad dílem Selmy Lagerlöfové, nositelky Nobelovy ceny za literaturu, se ve filmu setkáváme skutečně často. Do konce zlaté éry se o adaptace z jejího díla podělili nejvýrazněji Victor Sjöström a Mauritz Stiller. Sjöström byl zároveň jejím objevitel pro filmové médium a často hrával v jejích příbězích hlavní role. A i když mi k srdci mnohem více přirostly konkurenční Stillerovy projekty Herr Arnes pengar a Gösta Berlings saga, Körkarlen samozřejmě nelze zcela pominout. Sugestivní moderní film, který dokáže stáhnout diváka s sebou a přivodit mu infarkt z intenzivnějšího děsu, něž jakýkoli dnešní trash. Jde o atmosféru a fascinaci nad prapříběhem jednoho z prvních lidských strachů. ()

David.Darco 

všetky recenzie používateľa

Vozka je po technickej stránke vynikajúci film. Nadčasová perlička, nad ktorou som krútil hlavou. Jej dejová stránka však omnoho viac zaujme svojim štýlom rozpravania, ako svojou "bodkou" na konci. Škoda, keď sa tak zamyslím, ani si nepamätám film ktorého primárnou zápletkou bol alkoholizmus a jeho dopad na okolie, telo i dušu. Dokonca aj vieru. Škoda len, že koniec neostal len pri náznakoch alebo povedzme nedoslovnom a nenásilnom podsúvaní svojej myšlienky. 89% ()

Bigrambo 

všetky recenzie používateľa

Ve své době zcela jistě významný snímek využívající celé řady novátorských postupů (nechronologický děj, dvojexpozice apod.). Mě však příliš nenadchl a celkový dojem vylepšil až závěr. Negativem je také monotónní hudba provázející celým filmem, která příliš nedokresluje atmosféru příběhu. V němém filmu mám holt jiné favority! ()

Galéria (40)

Zaujímavosti (11)

  • Režidér Victor Sjöström se vydal za autorkou předlohy Selmou Lagerlöfovou a celý scénář jí v jejím domě sám nahlas přečetl a zahrál. Poté se zhroutil vyčerpáním. Lagerlöfová mu nabídla pití a natočení schválila. (gjjm)
  • V prosinci 1919 se společnost Svenska Bio spojila s Filmindustri AB Skandia, čímž vznikl pro pozdější švédskou kinematografii tak důležitý produkční subjekt Svensk Filmindustri. Jeho prvním snímkem se stal Vozka smrti, adaptace stejnojmenného románu Selmy Lagerlöfové z roku 1912. Knihu autorka koncipovala z pozic okultismu, mystiky a nadpřirozených sil. Victora Sjöströma s kameramanem Juliem Jeanzonem více než rozměr spirituality na námětu zaujaly jeho obrazově fantaskní možnosti. (Letní filmová škola)

Reklama

Reklama