Frankenweenie

Vtipný kraťas, ve kterém jde lehko vysledovat dějovou kostru, která byla později využita v rozšířené formě ve Střihorukém Edwardovi. Ta mnohými zmiňovaná Burtonova fascinace smrtí a oživováním se fakt nezapře. Mám vlastně pocit, že skoro o ničem jiném netočí. Mírnější stylizace do podoby klasického monster hororu tu ale sedla náramně. A ten konec... chvíli trvalo, než mi ta slovní hříčka došla, ale o to více pobavila. (15.10.2022)

Nie som Burtonovým fanúšikom a s jeho filmami je to u mňa tak 50 na 50. Frankenweenie patrí našťastie do tej kladnej polovice. Hlavnou hviezdou tohto kraťasu nie je Marv zo sám doma, ani Shelley Duvall zo Shiningu, ale pes Sparky a jeho "znovuzrodenie". Ako celok je to úsmevné a pozitívne, ale na druhej strane aj ponuré a mierne hororové. Vlastne klasický Burton. 65% (12.03.2021)

Tak mám filmografii Tima Burtona k Silvestru 2015 konečně opravdu kompletní. Nová, animovaná verze Frankenweenieho je možná o něco málo lepší. alespoň mě se líbila víc, ale i tohle má (už) typickou Burtonovskou atmosféru a kouzlo, zejména hřbitovní a mlýnské scény. Má to dobrou hudbu, úžasnou atmosféru, je to černobílé, je v tom tlustá stará bába, je to vtipné, kouzelné a s myšlenkou na způsob Střihorukého Edy. Sice to má jen půlhodiny, ale i na tak krátkém prostoru to zaujme a pořád se tam něco děje. Typický, bezchybný Burton, na kterém mi v tomto případě vadí jen jediná, ale zato poměrně zásadní věc a já se ho ptám - skutečně tam musel dávat tu ošklivou, nesympatickou Shelley Duvall? Skvělá pocta starým hororům a první důkaz toho, že Tim je velký talent. 95%. (01.01.2016)

Geniální půlhodinový kousek, do kterého Burton našlapal všechen svůj obdiv klasickému hororu. "Vtipné" je, že Studio Walta Disneyho se poté s Burtonem rozešlo a s tím, že plýtvá jejich finančním potenciálem (pro WD udělal ještě kraťásek Vincent - nedalo se to uvádět jako rodinný film, na to to bylo moc morbidní), ale jakmile se Burton stal slavným, hned to vydali na kazetě... (01.01.2006)

Mám slabost pro filmy z roku mého narození a hlavně ty, které ve mě zanechali vzpomínky z pozdního dětství. Tenhle kraťas o mladém Viktorovi a psovi Sparkym mám opravdu rád. Po vizuální stránce sice nepatří mezi ty největší pecky, ale díky své atmosféře a slušným hereckým výkonům ho řadím mezi nejlepší Timovy díla. (03.01.2010)