Buko

Jako 70minutový televizák pro ČT na neděli večer bych to (asi) bral. Jako dvouhodinový celovečerák, který šel normálně do kin, je to od Alice Nellis těžce mimo. Není to ani drama (chybí nosné konflikty), ani komedie (chybí humor a nadhled). Je to jen prosťoučká vyprávěnka o tom, jak starej kůň pomohl stmelit jednu naprosto nezajímavou rodinu. Celé mi to připadá tak strašně banální a přežité, že si skoro říkám, že to od Nellis snad musel být nějaký sofistikovaný záměr, který jsem ale nepochopil. Nuda je to ale každopádně ohromná. 40 % (10.01.2023)

Buko je film bez ambic, to je potřeba vypíchnout na začátek. Čím dřív se s tím smíříme, tím víc máme šanci si užít pohodovou atmosféru pozdního léta na Kokořínsku, kde čas plyne líně a bezstarostně, a kde žije skupinka žen, jimž muži do života již v podstatě nezasahují. Krobot umře v prvních minutách filmu, a jinak jsou chlapi dobří jen na to, aby se postarali o domácí zvířata, popřípadě tvořili zábavné, směšné figurky. Jo, pardon, ještě jsem zapomněl na Cinu. Sledujeme tedy sbližování stárnoucí ženy (a také úžasně roztomilé autistické sousedky) s koněm, a také trochu s dcerou a lidmi na vsi, kde se rozhodla strávit důchod. Nellis hladí po srsti, zobrazuje všední chvíle ze života, a vlastně se tam nic nestane, ale po skončení je divák v klidu. Tedy taková hipoterapie filmem. (07.03.2023)

Taky Alice Nellis si dávala několik let pauzu, před kterou točila filmy, které se těm jejím autorským nemohou vyrovnat. Změnila prostředí (do teď točila spíše "městské" filmy) a zaměřila svou pozornost na stárnoucí ženu, která nechce ještě odložit život. Jistě, spoustu věcí jsme viděli i jinde, ale snímek je to nesentimentální a v mnoha ohledech překvapivý. Jak ve vyprávění, tak v kontextu režisérčiny tvorby. 90%. (20.10.2022)

Režisérka a scénáristka Alice Nellis vytáhla z ostravského divadla herečku Annu Cónovou, aby ji posadila na koně, kterému říkají Buko a dala jejich vzájemným poznáváním ve svém filmovém příběhu naději i humor těm, kteří mají strach nejen z koní, ale i ze života.  Ten je ale přece tak nádherný. Film Buko je vlastně něco jako " western," kde odvaha a porozumění překonávají i samotu a telefonní operátory. Je to blahodárná léčba Bukem s vynikajícími hereckými výkony. (27.09.2022)

Po nějaké době film, který si mě získával postupně. A kupodivu si to až na malé výjimky nedokázal zkazit. Naopak. Zpočátku nejasný film se velmi brzy začne víc projasňovat v tom, kam bude směřovat v jednodušší lince a poté i v té hlubší boje se samotným strachem. Herci buď zapomenutí nebo neznámí, o to více překvapující, jen z počátku málo uvěřitelné až kostrbaté. Hudba perfektně doplňuje film s atmosférou. Velice něžný portrét, který se někdy trochu diskredituje malými patetickými gesty a proslovy, které ale naštěstí dokáží zaniknout. Role Issové dokáže působit lehce kontroverzně, jelikož ji jiné postavy dokáží dost jednoduše odpálkovat. I přesto se její role získává postupně jak pro diváka tak pro postavy. Plus k tomu její hraní je absolutní strop. Tento zážitek si s láskou nechám líbit. (29.09.2022)