Réžia:
Roland EmmerichScenár:
Jeffrey NachmanoffKamera:
Ueli SteigerHudba:
Harald KloserHrajú:
Dennis Quaid, Jake Gyllenhaal, Ian Holm, Emmy Rossum, Sela Ward, Dash Mihok, Kenneth Welsh, Jay O. Sanders, Austin Nichols, Perry King, Nestor Serrano (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Čo keď sa začína nová doba ľadová? Taká otázka straší klimatológa Jacka Halla (Dennis Quaid), ktorého výskumy naznačujú, že globálne otepľovanie by mohlo spustiť prudkú a katastrofálnu zmenu zemskej klímy. Jeho prieskum ľadovcového jadra v Antarktíde dokazuje, že k takej udalosti došlo už pred 10-tisíc rokmi. Preto teraz varuje štátnych úradníkov, že by rovnaká situácia mohla nastať opäť, ale jeho varovania prichádzajú neskoro. Všetko sa už začalo, keď sa Hall stal svedkom odlomenia ľadovej kryhy o veľkosti Rhode Islandu z Antarktického ľadového pólu. Na celej zemeguli nasledovali prudké zmeny počasia – v Tokiu padali krúpy o veľkosti grapefruitu, rekordný hurikán vyvádzal na Havaji, v Dillí napadol sneh a cez Los Angeles sa prehnala ničivá séria tornád. Telefonát zo Škótska, od kolegu profesora Terryho Rapsona (Ian Holm), potvrdil Jackove najhoršie obavy. Prudké zmeny počasia sú príznakom veľkej globálnej zmeny. Množstvo vody z polárnych ľadovcov narušilo morské prúdy stabilizujúce náš klimatický systém. Globálne otepľovanie posunulo planétu na pokraj novej doby ľadovej, ktorá nastane v priebehu jednej globálnej super búrky. Kým Jack varuje Biely dom pre blížiacou sa klimatickou zmenou, jeho sedemnásťročný syn Sam (Jake Gyllenhaal) uviazol v New Yorku, kde sa s niekoľkými priateľmi zúčastnil na akademickej súťaži stredných škôl. Teraz si musí poradiť s prudkou záplavou a rýchle klesajúcou teplotou na Manhattane. Zo svojho útočiska v mestskej knižnici volá otcovi, ktorý ho stihne len varovať, aby za každú cenu zostal vo vnútri. Kým obyvateľstvo evakuujú na juh, Jack mieri proti prúdu, hádam ako jediný sa ponáhľa na sever, aby zachráni syna. Ani Jack však nie je pripravený na to, čo sa stane – jemu, jeho synovi a jeho planéte... (TV JOJ)
(viac)Videá (2)
Recenzie (903)
To už opravdu nelze natočit katastrofický film, který by byl alespoň trochu originální? "Den poté" je jen hromada klišé a nelogičností na místy efektně zamrzlé planetě. Podívat se na to dá, ale s předvídatelností děje se dostavuje nuda, připočtěte obvyklé, americky patetické scény a vyjde vám jen velmi nákladný průměr. Ale co čekat od Emmericha... 52% ()
Emmerich si zase usmyslel, že se pokusí dát všem lidem na světě zprávu o nebezpečí okolo nás, tentokrát globální oteplování. Dal tomu klasicky megalomanské triky, oblíbené herce, pitomý scénář a krásný "happy end" a vytvořil vcelku příjemné dílko, které nijak neurazí a aspoň ukáže, co se stane když budeme topit uhlím a jinym svinstvem. ()
Kdo viděl trailer, už se vlastně nemá na co těšit, protože tam nic jiného není. Akorát jsou ty katastrofy delší, to je vše. Navíc živly se chopí příležitosti jen v první třetině filmu, po zhruba tři čtvrtě hodině je konec a pak už se divák ničeho nedočká až do poslední chvíle. Navíc naprosto nefungují jakékoliv emoce (což je v katastrofickém filmu poměrně klíčové), takže mi vlastně bylo úplně jedno, že všechny ty miliony lidí umírají... Quaid je sice sympaťák, ale naprosto jsem mu nevěřil v druhé polovině filmu, podobně Gyllenhaal. Navíc snímku chybí jakýkoliv smysl pro humor (díky němuž je ID4 tak zábavný) a jediná humorná postavička je se vším všudy vykradena z Armageddonu... Jistě, na ty katastrofy se dobře kouká, ale jako celistvý film to naprosto nepracuje. Postavy se vůbec nebojí, ačkoli jim permanentně jde o život - skoro se ani nesnaží utíkat. Ignoruje se takřka všechno kromě Manhattanu a ani nevyužije příležitosti, aby se snažil trochu pobořit světové památky (Eiffelovka, Pisa, Kolloseum, Čínská zeď, vždyť je toho tolik, co se dá efektivně zničit). Manhattan a Socha svobody jsou nejdůležitější místa na zemi (spolu s klíčovou americkou vlajkou). Ve filmu fungují prazvláštní fyzikální zákony, které lze jen těžko sestavit v nějaký soubor norem: supervelká vodní vlna se pohybuje snad rychlostí 2km/hod a megamrazu lze zabouchnout dveře před nosem. To je ale to nejmenší a nevadilo by to, kdyby vše ostatní fungovalo. Nefunguje. ()
Podle mě nejhorší film od Rolanda Emmericha. Dennise Quaida mám rád od dětství, ale tenhle film pro mě nezachrání. Některé logické kopance (přeskakování trhliny v ledu, útěk před vodou do knihovny, útěk před mrazem...), patetismus povznesený na strašlivou míru a děj, kterej je sotva jen rozvinutím základní zápletky ho totiž srážejí na hranici únosnosti. S o dvacet jedna let starším snímkem stejného jména to má stejné opravdu bohužel jen to jméno. (odkaz zde). Ten starší je skvělý film o jaderné válce. Tohle bohužel jen dojičem peněz a slz. Určitě film, bez kterýho bych se obešel, i když některé scény vypadají hezky (s miliony dolarů na triky aby ne!), nemá to pro mě smysl. Ale jako obvykle se film zaplatil (a tentokrát dokonce několikrát). ()
Emmerich podle mě ani nic jiného neumí - logicky absurdní apokalypsu, jež pohltí víceméně celý svět, s hrstkou patriotismem omráčených Američanů, kteří zbytek přeživší civilizace svým důvtipem a chytrostí zachrání. Tento formát dovedl Emmerich k dokonalosti až ve velezábavném, vtipném a popcornem provoněném 2012. Právě Den poté postrádá tak potřebný vtip a svým vážným tónem (zvlášť u tak na hlavu postavené klimatické apokalyptické hypotézy) jen odrazuje. P.S. Je zábavné sledovat, jak Emmerich u každého dalšího katastrofického filmu pracuje s postavou amerického prezidenta, který jako by odrážel reálnou skutečnost (nejen barvou pleti - Glover vs. Obama, ale i charakterem dané postavy - charismatický Pullman vs. Clinton, King vs. Bush). ()
Galéria (81)
Zaujímavosti (24)
- Film nemá nic společného s knihou Allana Folsoma "Krycí jméno Pozítří" (původním názvem také "The Day After Tomorrow“), která byla hitem v roce 1994. (imro)
- Premiérový víkend přinesl mistrovi katastrofických filmů Rolandu Emmerichovi 68,7 mil. dolarů, což byl v té době nejlepší zahajovací výdělek v jeho kariéře. Jelikož tento víkend byl prodloužený – šlo o tzv. Memorial Day – celková tržba byla ještě o 17,2 mil. vyšší. Celkové severoamerické tržby pak dosáhly 186,7 milionu amerických dolarů, celosvětové pak 552,6 mil. (imro)
- Obrazové materiály o tom, jak se chová tornádo, když vtrhne do města, téměř neexistují, takže se tvůrci museli spolehnout na vlastní fantazii. Využili záběry skutečných tornád v krajině, podle nich vytvořili rozmanité počítačové modely a ty zasadili do předtočených záběrů měst. (Specs)
Reklama