Beetlejuice

Mně se to do vkusu strefilo. Je to šílené pro mě stravitelněji (narozdíl od Pee-weeho), je tam kapka hororu i komedie. Ohraný, leč zajímavý nápad podaný originální a nevšední formou. Rozvernou hudbu Dannyho Elfmanna jsem dlouho nemohl skousnout, ale v závěrečných titulcích jsem si teprve uvědomil, že je opravdu dobrá a nakonec jsem si jí při samostaném poslechu začal užívat jako málokterou jinou. Navíc skvělá Winona Ryder. Vidím to na takových 89 % :-) (19.01.2006)

4,5*/5...Nikto nevie spracovať "záhrobnú tematiku" tak GENIÁLNE zábavne ako Tim Burton!!! Vrchol dokonalosti v tomto smere predstavuje Corpse Bride, avšak Beetlejuice tiež ovplýva všetkými charakteristickými aspektami Burtonovej tvorby, ktoré mám nesmierne rád...Výborné a burtonovsky "ujeté", tomu sa nedá odolať!!! (06.05.2006)

Polozabudnutá šialenosť raného Tima Burtona (v tom čase mal za sebou len čudné, o tri roky staršie PEE-WEEHO VEĽKÉ DOBRODRUŽSTVO o pátraní po bicykli). Koncom 80. rokov mal temný mág svoj prelomový film (Batman) ešte len pred sebou. Preto je s odstupom rokov nečakané, že mu producenti dali také voľné ruky (titulní hrdinovia umrú v prvých 10. minútach a niektoré masky a triky sú také nechutné, WTF a gore, až som vždy zarazený, keď tento film vidím v televízii doobeda). Alebo naopak: je nečakané, že niekomu, kto natočil Beetlejuicea, následne dali 35 miliónov na Batmana. Dvojnásobne po tom, čo Beetlejuice stál 15 miliónov a celosvetovo ich trhol len 1O. Meno Burton sa okamžite stalo pojmom. A synonymom. Pre extravagantný vizuál (Bo Welch), svojráznych hercov (Jeffrey Jones) a dokonca už vtedy dokázal vyšťaviť herecký výkon z povedzme menej schopných hercov (Alec Baldwin, Catherine O´Hara, Geena Davis, Winona Ryder). A to, čo predvádza maniakálny bioexorcista Michael Keaton, tak to je neuveriteľné. Plus Banana Boat Song od Harryho Belafonta. A monumentálna hudba Dannyho Elfmana. (02.01.2009)

Záhrobní poetika Noční můry před vánoci ve hrané podobě. Jedna z mála Burtonovek ve kterých prvoplánovitá komediálnost dost drasticky válcuje jeho jinak trademarkovou melancholickou atmosféru... a vůbec to není na škodu. Winona je k sežrání, Beetlejuice je prase, duchové jsou looseři a vůbec je to prostě velice zábavná jednohubka. 8/10 (02.01.2009)

Burtonova morbidní rozpustilost zanechala na popkultuře docela dost zásadní stopu a myslím, že není zase tak odvážné tvrdit, že, podobně jako koncem 90. let Wachowští, i on může za vytažení některých subkultur do mainstreamu a z dlouhodobého hlediska je pak holt odpovědný za věci jako Evanescence, Emily the Strange a pořezaný předloktí vaší náctileté dcery. Beetlejuice je na první pohled jeho klasická komedie nevšedních kontrastů, kde barevný divoký svět mrtvých stojí oproti mondénně nudnému světu dospělých živých. V zásadě se jedná ale o hodnotově typicky raeganovsky konzervativní historku o tom, jak heterosexuální pár, který nemá děti jenom proto, že se to ještě nepodařilo, dovolenou nejraději tráví doma a ve volném čase si kutí detailní model města, ve kterém žijí, se musí postavit zpovykaným snobským umělcům z New Yorku a jejich představám o umění a designu. Winona Raider, která zde zastupuje manic pixie girl pro zastydlé mileniály, co vyrostli na Sisters of Mercy, si pak svoji polohu truchlivé gotičky nese akorát do doby, než se o ní začnou náhradní rodiče pořádně starat, což z ní zase udělá poslušnou školačku. Přesně dle dědkovského úzu, že mladý lidi mají vyhraněný styl jenom kvůli tomu, že jsou doma opomíjeni a dají se přes noc fixnout. No a ta rebelie skrze padesátkový jamajský calypso... mno jak říkávala moje nevycválaná prababička: "No nevim." (04.02.2024)