Batman sa vracia

Takové to když se s odstupem takřka tří dekád kouknete na film, který na vás udělal dojem v raných nácti letech, a zjistíte, jak je překvapivě bizarní, vyšinutý, zvrhlý, nadržený, unikátní a nádherný. V dnešní éře důkladně plánovaných blockbusterů, které se sice marketingově tváří jako ohromně novátorské či originální, ale při tom jsou úzkostlivě kontrolované v zájmu korporátní image, působí Burtonův druhý Batman jako skvostně antisystémový počin. Nejen, že Burton ignoruje komiksový kánon obsedantně střežený fanoušky, na které zcela vědomě kašle. Zaštítěn štědrým rozpočtem a tvůrčí kontrolou spřádá romanticky chorou a slizce krásnou antitezi různých amerických mýtů od politického systému přes superhrdiny až po Vánoce. "Batman se vrací" je jako sněžítko obrácené vzhůru nohama, jehož dno odhaluje skrývané ošklivé nitro kýčovité idyly na jeho nyní odvrácené straně. S až operní rozmáchlostí Burtnon diriguje fantasmagoricky stylizované výjevy, v nichž se snoubí gotická monumentálnost s vychýleností expresionismu. V tomto světě pak nechává řádit cirkusácké zjevy, od nichž se zdejší hrdinové i padouši liší jen v tom, že z různých důvodů nemohou dávat průchod svým niterným tužbám. Spandex byl vystřídán latexem, přičemž masky a kostýmy tu nevyznívají jako silácká brnění, nýbrž fetišistické oblečky, které marně zkouší před vnějším světem skrýt dětská traumata i dospělácké perverze, obsese a sny o nespoutané moci. Burtonův batmanovský biják ale při tom všem není nabubřele temný a vážný jako ty z nového tisíciletí. V jeho groteskní vizi je ponurost stejně zásadní jako klasická komiksová nevážnost až slapstickových rozměrů. Stejně jako zdejší svět, také jeho logika, násilí i sami antihrdinové jsou poťouchlí, teatrální, dětinsky zlovolní, ale také plní zármutku, bolesti a naivní touhy po něčem lepším. Nakonec stejně jako všechny správné vánoční bijáky i tento pojednává o rodině, sounáležitosti a spočinutí v náruči blízkých. Jen s tím rozdílem, že zdejší hrdinové o tom mohou pouze snít. (27.12.2022)

Neskutečně temná atmosféra spolu s Elfmanovou hudbou zprostředkovávají divákovi skutečný komiksový zážitek. Troufám si tvdrit, že druhý Batman je nejen režijně zdatnější, ale i vizuálně namakanější, atmosféričtější a na sto procent temnější. Akce není zase tolik a je zde kladen důraz spíše na charaktery. Batmanovy hračičky jsou nám opět představovány v plné parádě a po celé dvě hodiny se člověk nemá šanci nudit. Famózní výprava dává zapomenout na pozdější Schumacherovy barevné eskapády. (24.12.2005)

Film s Batmanem? Jedině tenhle. Protože oslava fašistické estetiky říznutá dokonalostí art deco, to je spojení lásky. Vybroušená filmařina s obdivem k dokonalosti sochařiny. Takový je příběh Kočky a Tučňáka. Počátkem 90. let osvěžila Hollywood hodně zajímavá vlna, která čerpala inspiraci z 30. let, a stejně, jako laskavě poživačné byly remaky s návratem ke kořenům klasických monster Universalu, i Burtonův tým pochopil, odkud vzít pravé požitky. Pakliže ale potřebovali něco komického do dekadentního světa nového expresionismu, zvolili Ledovou královnu inspirovanou takovými šašky let 40. jako byla Betty Grable. Jasně tím definovali počátek nevkusu a konec blaha. Miluju Michelle Pfeiffer za její rozpolcenou Selinu a Dannyho De Vita za ptačího Oswalda. Michael Keaton pobavil rozhodně více, než-li v jedničce. Kdo máte slabost pro Batmanův návrat, neváhejte s 2 DVD vydáním. (03.02.2009)

Tak tenhle Batman má vážně grády. V jedné chvíli stojí proti sobě v nočním vylidněném Gothamu netopýr, tučňák a kočka. Vskutku bizarní setkání ! Chvíli není jasné, co z toho bude. Pak ale tučňák řekne: "Já jsem ji viděl první..." a ztrhne se honička. Uznávám, že jsem trochu zaujatá, protože miluji kočky a taky jsem tak trochu feministka, tehle díl mi ale mezi Batmany připadá nejlepší. Je takový "nejkomiksovější". (01.04.2004)

„Nabudúce ju vyhodím z vyššieho poschodia.“ Monumentálne pokračovanie gotického originálu. Burton dostal nielen vyšší rozpočet, ale najmä viac slobody na vyjadrenie svojho šialeného prístupu. Je to vidieť. Svojho času to dokonca viedlo k zdeseným reakciám rodičov, ktorí na snímku (ktorá je skutočne temná a deťom by som ju na rozdiel od FAUNOVHO LABYRINTU neodporúčal, viď. napríklad vyvražďovanie detí armádou vyzbrojených tučniakov) išli s potomkami, lebo reklama lákala na bezstarostné rodinné dobrodružstvo. Ha-ha-ha. No nič. Dvojka rozhodne detská nie je (ale veď to nebola ani "jednotka..."). Čo pravdaže neznamená, že je zlá. Naopak, je to zábavný film. Za seba však musím dodať, že originál sa mi zdal v určitom smere lepší. To, že sa Burton odtrhol z reťaze (tentokrát si to už aj produkoval) nezanemená, že je to geniálny film. Proste je toho na dve hodiny priveľa (všetkého). Radšej ale vyzdvihnem bombastickú hudbu Dannyho Elfmana, čarokrásnu temnú výpravu, skvelé masky Stana Winstona, pôsobivé Zlo (Walken, Pfeifferová, DeVito), kvalitné akčné scény, drsný humor, dobre napísané dialógy a vôbec, čo to tu trepem, je to parádna vec. Viac na mojom ex-blogu: http://ivokucera.blog.sme.sk/c/157914/Batman-sa-vracia-80.html (08.11.2004)