Gosford Park

Scénáristicky mistrně vycizelované nahlédnutí mezi různorodou předválečnou anglickou smetánku, která se setkala ve venkovském sídle mj. u příležitosti honu. Zprvu si jistě leckterý divák úlevně oddechne že máme republiku, když uvidí tu přehlídku nechutných snobských kreatur (jak mezi panstvem, tak mezi jejich nafoukaným služebnictvem). Nato mu možná dojde, že mamonem ovládaná a často buranská a polovzdělaná buržoazie je ještě o třídu horší třída. A pak si třeba řekne, že je to jen film, zjistí že pár postav je mu vcelku sympatických a začne si užívat spletitý a zároveň záživný příběh s velkou porcí konverzace okořeněné detektivní zápletkou. Už kdysi před lety v Ponrepu se mi tenhle Altman hodně líbil a dneska ne jinak. Plejáda známých hereckých xichtů, bravurně vystavěný příběh, jemná klavírní hudba a věrohodná dobová atmosféra. Za menší mínus bych pak považoval třeba přílišnou zkarikovanost některých postav a tendenční černo-bílé stranění zneužívanému "dobrému" služebnictvu na úkor "zlé" aristokracie. (23.05.2019)

Určitě zasloužený Oscar za scénář. Zvláštní cena měla být udělena hercům jako týmu. Detektivní zápletka je zde spíše jen takový bonus, především tu jde o vykreslení prostředí a zachycení mezilidských vztahů v přesně odstupňované hierarchii velkého množství postav. Altman je dobrý v tom, že se v tom množství lidí, kterými zaplnil plátno, neztratil. (25.08.2003)

Hlavní síla je ve scénáři, ale ani ne tak v dějové části s detektivní zápletkou jako spíše v jeho práci s postavami. Celou dobu sledujeme dobře dvacet charakterů jak z řad služebnictva, tak vyšší kasty, přičemž každý z nich má svůj příběh a postavení v příběhu. Žádná postava tu není jen pro okrasu či jako křoví. K tomu všechny postavy jsou přesně obsazeny skvělými herci a herecké výkony tomu odpovídají a tak celkově výborný "hromadně-kolektivní" výkon se jen tak nevidí. Již jen za to jak Altman na tak malém prostoru zvládá navodit atmosféru obou světů s tolika postavami zaslouží uznání. Přitom žádnou neprotěžuje, ba naopak každé se dostane přesně tolik prostoru kolik potřebuje, zaslouží uznání. (11.03.2005)

Robert Altman neztrácí dech a představuje zlomyslnou satiru z víkendového setkání šlechty, nehledá ani tak vraha, ale sympaticky se zaměřuje na prostředí, která jsou nám předkládaná na stupnici snobismu (jeden svět nad a druhý pod schody). Ve finále jízlivě ironický snímek režijní legendy herecky potěší, scénáristicky místy pobaví (jeho košatost je ale bohužel dle očekávání nad plán divákovy orientace v postavách), jako celek ale nestrhne!! (26.06.2012)

Hodně mi to připomnělo Panství Downton, ale zde jaksi chyběla ona jiskra. Na jeden film mnoho postav, avšak báječně obsazených dle Altmanovic stylu. Těžko se v tom všem chaosu orientuje kdo je kdo, což je ale nakonec nepodstatné. Je to takové nahlédnutí pod pokličku navenek ctnostné anglické smétánky. Ono se řekne: sjede se panstvo na hon - vše je dokonale načinčané, nachystané, delikatesy navařené, nikde ani smítko. Ale čí zásluhou to všechno šlape jako hodinky? Upachtěné služebnictvo lítá jak hadr na holi, aby se dvořanstvo náležitě nadláblo, a kdo je posléze nejvíce znaven - samozřejmě milostmadam. Klobouk dolů před jejich uměním. (23.11.2020)