Asteroid City

Jestli jsem zažil za poslední dva roky do posledního místa narvané klubové kino, tak na posledních dvou filmech Wese Andersona. Po Francouzské depeši, která mi připadala formálně příliš přeplácaná, jsem se dost bál dalšího zklamání, ale naštěstí tentokrát se nekonalo. Pan režisér sice opět hraje hodně na formu, včetně střídání formátu a barev, ale tentokrát se naštěstí drží v únosné míře, navíc dost mě chytl i stylový průvodce ve stylu Roda Serlinga z Twilight Zone a metafilmové či divadelní vtípky z černobílého studia. Mezi opravdu zábavnými výkony většiny herců, z nichž i ta Scarlettka dokáže být vtipná, pro mě jednoznačně kraloval Jason Schwartzman, který mě tady často rozesmál už jen samotnými pohledy (ať už s fajfkou, fotoaparátem nebo bez nich :)) či tónem pronesených replik... obsazení do hlavní role se hodně povedlo. Chod městečka s neobyčejnou historií kolem spadlého meteoritu je zpracován velice nápaditě a s nejednou vtipnou scénou, ale jestli mě něco zklamalo, tak zejména vyvrcholení slibně se rozvíjející sci-fi zápletky, která je zakončena podivně nevýrazně, bez očekávaného vysvětlení. Z tohoto důvodů a také s ohledem na pár scén, jejichž případný vtip jsem nepobral (např. u jakési dětské hry s říkáním spousty jmen), nevidím Asteroid City na plný počet a Grandhotel Budapešť i díky silnějšímu vyústění pro mě zůstává nepřekonán, ale jinak jsem si tuto esenci hravé výtvarné stránky a svérázného humoru většinou hodně vychutnával. [85%] [Art Film Fest 2023, Košice; navštívěno s honajzem2] (23.06.2023)

Umelecky extravagantni kousek od nejoslavovanejsiho hollywoodskeho rezisera. Je treba se naladit na jeho rukopisny styl. Nabizi vic nez muzete zaznamenat na jedno shlednuti a ma prostor pro sirokou interpretaci. Pribeh je jaksi uzamcen a je pristupny nejzanicenejsim Andersonovym fanouskum. Vse pusobi umele a bez pointy, s jasnymi barvami kulis. (21.07.2023)

V posledních pár letech se mi Andersonův styl začíná okoukávat a příjde mi, že jeho filmy už moc ničím nepřekvapují. Vždy se jedná o fajn podívanou, která má svůj humor, uteče, překvapí obsazením, vyflexí stylem a pak to skončí. Vždy jsem si u toho však něco dokázal najít: Isle of dog - téma a animace, Moonrise kingdom - poetika postav, French Dispatch - Hraní si s formáty  a posouvání stylu na pomyslný strop (překvapivě tohle mi dost sedlo a jako jeden z mála to hájím) Grandhotel Budapest - super scénář a postavy. Ačkoli mě to každým filmem bavilo méně a méně, vždy jsem si na tom něco našel a každý film měl pro mě nějaké opodstatnění. Asteroid City je však první film od Wese, který mě kompletně minul… (15.06.2023)

Nezaměnitelný styl Wese Andersona se zde trochu vymknul kontrole a skončil v kotrmelcích. Experiment, který se dá těžko popsat, o čem vlastně je. Dokonalá ukázka, že i mnoho slavných herců včetně režiséra s úspěšnými filmy může narazit do zdi. Film exceluje hlavně v tom, jak se mu daří neustále snižovat zvědavost vidět další scény a tak postupně přechází do solidní nudy. Anderson se zasekl ve své režijní šabloně a tak si především natočil film sám pro sebe a možná pro pár intelektuálů, kteří se asi nebudou moc bavit, ale určitě tam najdou uměleckou hodnotu. Třeba scény jsou vizuálně povedené, dialogy působí vyspěle, ale herci mají za úkol hrát jak roboti, což podivnost nesourodého konceptu který nikam nevede jen umocňuje. Dílo jako stvořené pro odmítnutí kritiky větou - Nelíbí se ti to, protože si to nepochopil. Zde už nezáleží na tom, jak moc chytře, nebo umělecky to působí, protože emoční prázdnota a nezájem o celý tento vysněný paskvil přehlušuje téměř všechno. (22.06.2023)

Nový film Wese Andersona. Už tato jedna věta bude pro mnohé všeříkající ohledně toho, zda je Andersonův 11. celovečerní film pro ně nebo ne. Anderson si ovšem pověst jednoho z vizuálně nejvýraznějších tvůrců své doby rozhodně nadále zaslouží a u Asteroid City zvládá potěšit v mnoha ohledech. Něco mezi romantickou sci-fi komedií a romantickým divadelním inscenacím se formuje další audiovizuálně působivý zážitek…. (19.06.2023)