Batman

První Batman sice v době premíéry vyvolal nadšené ohlasy a dodnes se o něm sáhodlouze básní, já se ovšem s oslavnými názory neztotožňjuji. Batman sází všechny karty na atmosféru, kterou doluje pomocí skvělé výpravy a sní spojené výtvarné stránky (při pohledu na Gotham city vyvstávají na mysl klíčová slova jako: temnota, gotika, pohádka, či horor), parádní hudby a pochopitelně režie. Batman je skvělý tam, kde stylovost stojí v popředí i v pozadí - vražda Bruceových rodičů, průlety Gothamem, nebo famózní závěr v katedrále jsou nezapomenutelnými perlami. ale aby mohli znít oslavné famfáry, bylo by třeba ještě HODNĚ zapracovat na struktuře a vývoji děje, uchopit Batmanovu postavu jinak než profláklým schizofrením způsobem (v civilu ňouma, v superhrdinském kostýmu drsňák největší) a nemilosrdně odstřihnout zdlouhavé a nudné pasáže zachycující debaty gothamských hlavounů. Ač se vyjmenované nedostatky jeví jako méně závažné není tomu tak - jsou srmtící stejně jako pistole, kterou Joker sestřelil na pohled nadupanou bat-stíhačku. (30.09.2007)

Komiksy mě nikdy moc nebraly, ale v případě tohoto filmu smekám klobouk před všemi, co na něm mají prsty. JACK NICHOLSON. To jméno musím napsat velkými písmeny, protože on je tím hlavním, co dělá z tohoto díla dokonalost. Je ve své roli bídáka Klauna tak zlý a tak elegantně odporný, že právě on je stěžejní postavou. Oproti němu je i tak vynikající Michael Keaton coby Batman mírně v pozadí. 90%. (28.07.2006)

„Tell me something, my friend. You ever dance with the devil in the pale moonlight?“ Brilantní ústřední hudební motiv Elfmana, Bat-Signal protínající oblohu nočního Gotham City, nesmrtelný škleb nového Já Jacka Napiera a špetka filozofování netopýřího muže („I made you, you made me first.“). Vizionář Burton názorně ukázal, jak by mělo vypadat převedení comicsu na filmové plátno. Jedna perlička na závěr: Pro roli Batmana byl zvažován i Bill Murray. Ano, čtete dobře, Batmana.. (29.08.2008)

(1001) Burton si bere komixovou předlohu a KONGENIÁLNĚ ji převádí do filmového média. (Ha, celý život jsem čekala, až budu moct tohle slovo použít ve větě.) Nevím, jestli tohle nějaký jiný režisér na poli komixové adaptace kdy dokázal. Takhle z hlavy mě napadá snad jenom první Vrána Alexe Proyase. Dle mého názoru je klíčem to, že oba režiséři vytvářejí působivé obrazy založené na jednoduchosti, kontrastu světla a stínu, výrazné výtvarné stylizaci, živoucích postavách a hmatatelných kulisách. Současný trend hyper-realistických, digitálně nablýskaných, opozlátkovaných manekýnovitých pseudopsychologických blábolů jde zcela mimo mě a snad by měl být i trestný ve jménu blaha. A zpátky k Burtonovi, první film vytyčuje směr a teprve druhý tvoří opravdový kult. (18.11.2006)

Nádherne vykreslená špinavosť, bieda a strach, ktorý číha z ulíc Gotham City. Svkelé kulisy, efekty, batmanovsko-hrdinské nápady a o Nicholsonovi ani nehovorím. Asi jediný film, kde je záporákovi venované toľko priestoru na jeho psychologické vykreslenie. Trošku mi vadilo, že v pár scénach bola použitá až prehnaná comicsovosť. 80%. (22.06.2006)