Untold: Malice at the Palace
VOD (1)
Obsahy(1)
V roce 2004 došlo během zápasu NBA v Michiganu k potyčce mezi hráči a fanoušky. Klíčoví aktéři téhle nemilé události teď promluví o tom, co se stalo a co následovalo. (Netflix)
Recenzie (15)
Basketbal nestojí ve středu mého zájmu a dívám se na něj vlastně jen když hraje nároďák, ale tuhle melu si pamatuju. Na dokumentu se mi líbí, že dává kontex i nezasvěcenému fanouškovi, takže ukazuje nejen řevnivost mezi Pacers a Pistons, ale především nastiňuje charaktery hráčů, kteří se bitky zúčastnili. A nejsou to žádní myslitelé. Zejména Artest jako hlavní aktér byl a je hlava vylízaná. Co mě celkem udivilo byla prakticky nulová sebereflexe, kdy se to všichni basketbalisté snažili hodit na fanouška, který mrsknul kelímkem a tím to všechno spustil. Jasně, byl to idiot, ale v porovnání se souběžným děním na fotbalových stadionech v Evropě, nestalo se nic hrůzostrašného. O to víc mě zamrzelo, že filmaři hráče v jejich postoji utvrzují. Prostor dostal i fanoušek, který byl inzultován přímo na hřišti, své si k tomu řekli i policisté, kteří měli ve třech zvládnout 20 000 lidí a své si k tomu řekla řada dalších. Celkově trochu jednostraný, ale výborný dokument. 80% ()
Jak se můžou změnit poslední vteřiny už rozhodnuteho zápasu v jeden z největších skandálů NBA.. Basketbalové téma mě začalo zajímat po shlédnutí Last Dance, tento příběh mi jakožto sportovnímu fanouškovi uniknul tak jsem zas o něco chytřejší. Je tu dobře vidět jak média vše ovládají a prostě oni ukazují obrázek jaký chtějí. Jinak příběhy hráčů také fajn, prostě to byl tým skvělých hráčů ovšem neovladatelnych. Ron Aetest mi přišel jako by měl IQ 40 ovšem ten byl psychicky úplně mimo. A pak je tu Reggie Miller legenda bez titulu, kdoví jak by to tenkrát dopadlo kdyby se tento zapas dohrál normálně. Nejspíš by ten prsten také měl.. Fanoušci, ve stádiu za rouškou anonymity jsou vždy průser a to vidíme skoro v každém sportu ()
Pre mňa dosť chaoticky spracované, keďže basketball nesledujem. Ukazuje to akí dumb môžu byť ľudia a aké ľahké je prepadnúť davovej psychóze. Na koho hodiť vinu? na jedného človeka čo hodil pivo a začal to!! = akoby mal tušiť reakciu hráča, alebo skôr vina arogantných fanatických fanúšikov ako celku? Vina pýchy hráča, ktorý bol v zovretí pracovnej zmluvy aj napriek nepriaznivému zdraviu? Alebo Zapojenie jeho teamu, ktorí si nezachovali chladnú hlavu, kritiku + sebareflexiu a prioritne chceli držať spolu a ochrániť spoluhráča a tým to ešte viac vyhrotili? Alebo skôr vina nezvládnutej organizácie a nedostatočnej prevencie? Lahkovážnosť ľudí, že najprednejšia im v daný moment bola taká hlúposť než životy a zdravie ľudí naokolo kvôli pýche a egu??!!!. No s tým sa dá počítať alkohol+ testosteron +agresia a vyburcovanie .preto som kedysi neznášala šport lebo mnohokrát je to len o egu a akoby okrem športu nebolo nič potrebné. U filozofov by sa to asi nestalo hoc tam boli tiež rôzne smery,.atď . Šport môže byť aj o dobrých veciach o participácii, pomáha sa odreagovať a zrelaxovať, môže viesť k dobrým veciam len to treba dobre poňať, pretože potom je to častokrát takto plytké, že ľudia projektujú do idolov svoje ideály a svoj život! berú to ako sebaidentifikaciu a preto je jednoduché sfanatizovať, či manipulovať. Nestrannosť a zdravý rozum nepripadá v úvahu. . . Šport bol dokonca používaný ako politická zbraň. Napríklad také Rusko alebo Japonsko po druhej svetovej vojne sa kvôli olympiáde snažilo tváriť akoby neboli na strane Nemecka a nestvárali žiadne zverstvá ....a ďalej ironická prezentácia ľudstva je = zbaviť sa všetkého čo prezentuje tento incident a ľudské zlyhanie tým že zdemolujú halu Palace. Tak snáď sme sa aspoň poučili. . Inak Najzaujímavejšie bolo to, ako to dobre vyšetrili, ďalej ako to poznačilo hráčov a najmä ako v závere vypovedali, že dlhé roky o tom nemohli rozprávať. A to najhlavnejšie, že vinu v médiách prisúdili len teamu lebo zas fanúšici predstavujú peniaze keďže sú platiaci. ()
I přesto, že se jedná o trochu horší dílo, než to co se věnovalo hokeji, stále si tato série i podruhé zaslouží 4 hvězdičky. Celkově jsem díky dokumentům na Netflixu začal více sledovat NBA a tak mě již tato potyčka zajímala hned o začátku. Bohužel zde se nedá moc mluvit o sympatií ke všem účinkujícím. Je tu dojem, který se dle mého názoru, snaží přesně tahle série vytvořit. Ukazují tu situace, které pobouřili celý sportovní svět, avšak dávají možnost nahlédnout divákovi i na tu světlou stranu příběhu. Potom už je jenom na divákovi, jestli se rozhodne svůj postoj k situaci změnit nebo naopak si bude stále stát za tím, že to skutečně nebylo správné. Pak je tu ještě možnost, že se zde objeví lidé, kteří o těchto potyčkách a kauz neměli ponětí. V tu chvíli je to perfektní dílo, které rozšíří divákovi sportovní znalosti. Já jsem si po shlédnutí Palácové potyčky k určitým lidem vytvořil respekt, ale k jiným zase odpor. Z mého pohledu se tato situace neuvěřitelně řešila a vytvořila se tak bublina, jenž byla zbytečně přifouknuta. Pamatuji Bruins, jenž přelezli mantinel a porvali se s fanoušky nebo nedávno Khabiba, jenž naskočil také mezi publikum. Bohužel nebýt fanouška a Artesovi pomátlé hlavy spoustu skvělých hráčů by dnes mělo lepší život. ()
Jedná se o takovou psychoterapii pro čtyři bývalé hráče NBA. Ti nám s několika málo dalšími převypráví zajímavou a celkem zábavnou historku. Ta má ale víc trhlin než asfalt na českých dálnicích. Určitě měli dostat víc prostoru i účastníci bitky z druhé strany. Takhle sledujeme celou potyčku pod víceméně jedním úhlem pohledu, kde se vše svede na jeden okamžik, což je samozřejmě naprostá hovadina. ()
Zaujímavosti (1)
- Události v tomto incidentu odnesl nejvíce Ron Artest, který dostal trest do konce sezóny (86 zápasů), čímž překonal tehdejší nejvyšší trest Latrella Spreewella (68 zápasů). Od té doby vyšší trest nepadl. (TheSpearCZ)
Reklama