Hellraiser: Vyslanec pekla

Tenhle díl (v pořadí šestý) je první, který za to opravdu, ale opravdu nestojí. O něco slabší mix výtečného předešlého Inferna a pozdějších dílů. Když je na scéně Pinhead, je film samozřejmě výtečný, když tam není, šplhá v první polovině docela solidně ještě k průměru, ale není absolutně ničím zajímavý a nostalgie v podobě návratu starých postav také vůbec nefunguje. Nemá to atmosféru, není to zajímavé. Vyslanec pekla vás sice ještě úplně neotráví. ale nic se nestane, když ho vynecháte, protože tyhle tři poslední díly už mytologii nijak neprohlubují, prostě se jenom jmenují Hellraiser. Ale Pinhead je furt skvělej. 45%. (26.11.2021)

Problém s novými Hellraisery je ten, že divák víceméně protrpí místo horroru psychologickou detaktivku a čeká alespoň na nějaké finální konfrontaci s pekelným Pinheadem. Ta se ale někdy vůbec nedostaví, nebo je plytká a naivní. Navíc získává divák pocit, že Peklo není skutečné, ale výplodem mysli chorého mozku a to by se Pinheadovi rozhodně nelíbilo ;-) (30.01.2010)

Pokus o druhé Inferno se nezdařil. Ubylo toho, co bylo pro tuhle sérii typické, totiž Hellraiser s Cenobity měl ve filmu velmi malý prostor, typická Kostka se nám téměř vytratila, ubylo krve a to ve velkém množství. Kvalita scénáře trochu klesla, herecké výkony taktéž, již viděná pointa opravdu nepřekvapila a k tomu všemu přibylo hloupých scén, které o hvězdu snížily kvalitu Hellseekera (neustálé probouzení z představ, Trevorovy milenky, které se na něj neustále lepí,...). Jediné potěšení, které mi šestka přinesla, bylo návrat sympatické Kirsty (i když tomu nebylo vůbec třeba). Pro tuhle sérii mám slabost, takže přes všechny záporné vlastnosti zůstanu u pevných 2*. Ano, koukat se na to pořád dá. 40% (26.08.2010)

Vpravdě halucinogenní film...postupné hromadění nočních můr a přeludů vyvrcholí v zajímavou pointu. První Hellraiser je připomínán zejména Pinheadem, řetězy s háky, zkrvavenými kusy masa a červy. Vším tím se šetří, ale to kupodivu nevadí. Nejvíce se mi vybavil film A.Lynea Jakubův žebřík - ten ale působil mnohem děsivěji. Škoda jen, že v celé řadě jsou pro mne stále nejlepší první dva díly. Vklad C.Barkera zde citelně chybí - zejména jeho smysl pro fantastično. Hudba i kamera nebyly špatné, dokonce i triky povedené, přesto se o žádný velký zázrak nekoná. Na jedno podívání stačí. (22.07.2010)

Už při Hellraiser: Inferno jsem si všimla, že tvůrci zřejmě rádi natáčí filmy se slovem "Hellraiser" v názvu, i když je celý film v podstatě o něčem úplně jiném a sám Pinhead se v něm objeví pouze "na skok." Například zde, v Hellseekerovi zcela ovládne prostor až ke konci snímku, a to zhruba asi na několik krátkých minut. Ty však stojí za to, a opět tak můžeme být svědky jeho filozofických proslovů na téma existence zla, pekla, bolesti a rozkoše. Do té doby nás však čeká dlouhá cesta, kterou musí divák ujít spolu s jakýmsi týpkem, jehož jediným úkolem je po většinu filmu prožívat stále dokola ty stejné situace, potkávat ty stejné osoby a trpět stále většími bolestmi hlavy. Jo, a zapomněla jsem, že má stále velmi živé a docela psycho halucinace, které stále nabývají hrůznějších tvarů. Divák si tak může být jist, že se snadno ztratí v té změti, která se odehrává v několika časových i smyslových rovinách zároveň. Současnost, minulost, skutečnost i výplody mysli se zde protínají tak často, že z toho začne být nejeden divák za chvílu magor taky:) Další silnou stránkou je obsazení Ashley Laurence, která zde však dostane zhruba tolik prostoru, jako sám Pinehead. Ale co, i když už scénáristi blbnou a celkově to už nestojí za moc, sám Pinhead bude vždycky vládnout místu, kde se ocitne:) (20.10.2013)