Hellraiser

Pro pekelníka Pinheada mám slabost. Jednička je kultem a další pokračování mají taky (aspoň průměrnou) kvalitu. Výjimkou je Hellraiser 4:Bloodline (1996) a Hellraiser: Revelations (2011), kterej jsem radši ani neviděl. Nejnovější (zatím poslední) zářez do Hellraiserovské série bych nejvíc přirovnal k Hellraiser: Inferno (2000) a k předposlednímu Hellraiser: Judgment (2018) a to především svým temným, špinavým vizuálem. Na novýho Hellraisera jsem byl celkem zvědavej ale přistupoval jsem k němu radši bez větších očekávání. Obavu u mě nevzbudil ani tak režisér David Bruckner, kterej už má na svým kontě nějakej ten vydařenej horor jako spíš obsazení hlavní role. Do pekelníkovi role pro mě byl vždy jasnou volbou Doug Bradley, ale samozřejmě chápu, že je to i vzhledem k jeho rokům nereálný. Pinhead tak tentokrát připadl na transgender herečku Jamie Clayton. Nejspíš i proto, že v románu C. Barkera - The Hellbound Heart odkud Pinhead pochází, nemá Pinhead konkrétně určené pohlaví, přičemž i jeho vzhled je popisován jako velmi ženský. Jestli je Jamie Clayton cesta správným směrem to už musí posoudit každej sám. Za mě to prostě není ono ale vyloženě mi nevadila. Ještě pár slov k Cenobitům. Vzhled nebyl špatnej ale myslím si, že třeba v Hellraiser: Judgment byl vzhled cenobitů daleko vyšperkovanější. Novej Hellraiser má samozřejmě spoustu dalších mínusů jako třeba, že scénář není bůhví co a herci nejsou taky zrovna dvakrát sympatičtí ale srát na to. Vítejte v pekle kde nikdy nic nebude podle vašich představ. Já jsem se bavil. (10.10.2022)

Konečně, po dlouhé době jsem se dočkal remaku, který nejen kopíruje původní materiál, ale snaží se o nějaký vlastní inovativní pohled. A navíc se zde jedná o moje oblíbené filmové/horrorové universum. Bruckner svým filmem vzdává hold původnímu Barkerově dílu, to je zřejmé, ale také si neodpustí do filmu vložit kousek současné „tematiky“. Jasně, téma trans-gender tam je velice dobře patrné a je to celkem důležitý pilíř, který podpírá vizuální stránku filmu. Ale co jinde nefunguje a dokáže zničit dojem z celého filmu (že jo, J.J.A. aneb jak zkurvit všechny nové epizody hvězdných válek), tady to jen dodává na zvrácenosti. Ano, zvrácenosti, takže všechny transky, nebinárové a podobná havěť může jít z fleku dělat kompars do podobně laděných filmů, které nám ukazují různé předobrazy pekla, protože tady najdou svoje uplatnění.  Jak zde již mnozí uvádí, taky bych snesl více gore, ale na druhou stránku, nebyly tam žádné účelové a trapné scény, naopak, ten minimalistický vizuál, který se tady soustředil více na mytologii a symboliku filmu, mě mile překvapil. Ten nový pohled na temný svět cenobitů se mi líbí a teď napíšu možná něco nečekaného, ale rád bych viděl pokračování tohoto filmu, které by onen svět ještě více odhalilo. Harry Potter má svoje Bradavice, tak i Pinhead by mohl dostat svoje vlastní kouzelné místo. Myslím si, že je tady šance ke vzkříšení této série, která by mohla začít tam, kde historicky první film skončil. Jen to zas nesmí někdo posrat tím, že nepochopí smysl a původní myšlenku. (14.01.2023)

Pokud je zde někdo detailněji obeznámen s genezí snímku Hellraiser, tak mu jistě neunikl fakt, že během posledních 15 let z projektu kvůli kreativním neshodám vycouvalo hned několik výrazných autorských osobností (Laugier, Maury či Bustillo), v důsledku čehož reálně hrozilo, že nakonec půjde o neškodný blockbuster pro mládež, který nebude s duchem barkerovského univerza absolutně vůbec rezonovat. K mé velké úlevě se režijní taktovky naštěstí ujal stále věhlasnější David Bruckner, jenž dokázal zdrojový materiál obohatit o vlastní nová témata a inovativní prací s dílčími subžánry dal definitivně zapomenout na Barkerův kultovní, byť nízkorozpočtový brak z roku 1987. Vizuálně se jím sice částečně inspiruje, ale rozhodně se nesnaží programově šokovat či exponovat tabuizovaná témata. Jde mu spíše o existenciální rozměr literární předlohy, kdy se utrpení postav a zásahy do integrity těla či jeho různé bizarní modifikace pojí s metafyzickými přesahy. Tomu odpovídá i zcela nevšední atmosféra mystického klidu, který je zvláště hmatatelný v přítomnosti Pekelného kněze. Jen škoda, že se scénáristům nepovedlo utajit existenci vztahové vazby mezi Trevorem a Ronaldem Voightem o poznání déle, protože důvtipný divák již v samotném úvodu přichází o moment překvapení. Jakožto zdejší hororový expert tak snímku Hellraiser uděluji čtyři silnější hvězdy. (08.10.2022)

„Dost je mýtus.“ Kdybych měl použít jen jedno jediné slovo, muselo by to být slovo zklamání. Já od nového Hellraisera ani nic nečekal, i přesto mě vlastně zklamal. A to hlavně svou plochostí a absencí atmosféry. Obsazení postavy Pinhead mi nevadilo vůbec, vlastně poprvé tato postava svým zjevem ve filmu odpovídá či přímo odkazuje k literární předloze. Výhrady bych ale měl k vizuálnímu pojetí cenobitů. Asi bych snesl, že jsou „bílí“, respektive světlí, přijde mi však škoda, že na rozdíl od předchozích cenobitů, nehrají na detaily, jejich vzhled působí tak nějak celkově. A nejde z nich strach, což z takového Butterballa jsem jako smrádě sral maggi v kostkách. A kulervoucnosti Angelique už série asi nikdy nedosáhne. Pinhead je fajn, dostává zase hodně prostoru a hodně mluví, jen po čase člověku dojde, že toho v podstatě mnoho neříká (to, co tady řekne za celý film zvládl Bradleyho Pinhead třemi čtyřmi slovy). Samotného mě překvapilo, že vůbec někdy budu kritizovat mluvu této postavy. Jsou tu i mé oblíbené létající řetězy. Pozměnění univerza, i to by se dalo přežít, byť mi profesní degradace cenobitů (s P. v čele) přišla líto. Asi jako když vás v práci přeřadí od počítače ke kopírce. Co mi vyloženě vadilo bylo pojetí Konfigurace nářku. Tahle zničit funkční žánrovou ikonu. To se mi normálně kroutily střeva. Přepálená stopáž, jedna z nejnegativnějších věcí filmu. Ona (a přílišné zaměření tvůrců na vizuální stránku) může za absenci atmosféry. Co při své levnosti předchozí dva díly alespoň trochu dokázaly v mnohem kratší stopáži (trochu zajímavý příběh, napětí a atmosféra), k tomu tenhle film nepřičichl ani jednou za celé dvě hodiny. Abych jen nehanil, velmi pozitivně vnímám obsazení a pojetí hlavní hrdinky, úplně obyčejná normální holka, která si diváka získá během chvilky. 2,5* Mé celkové pořadí oblíbenosti série: H2, H1, H3, H5, H4, H7, H9, H10, H11, H6, H8 (30.11.2022)