Šílený bůh

Tvůrce a Bůh.¬         Světy, kterými nás provází Tippettova klasická (tj. ne digitální) animace v jeho celovečerním, převážně animovaném snímku "Mad Mag", jsou děsivé: plny šíleností, zrůdností i zrůd a také chorobného snění ukazují ruku Tvůrce přímo v chodu její tvorby zvrácených, vyvrácených světů, v nichž jedinými světly jsou planoucí oči děsů a rozžhavené magma pecí. Bůh suď, proč nám Tippett odkázal pekelný tikot času místo rajské zahrady s vůní květin a jasem čistého nebe — buďto je takový Tvůrce sám, a nebo je takovým Svět. Ale protože sám jsem kdysi patřil na podobné výjevy, přikláním se ke druhé možnosti. Spouštěčem hnusných obludností není Tvůrce sám.¬                 Troufnu si tvrditi, že za dvacet třicet roků bude Tippettův "Šílený bůh" míti srovnatelné místo v dějinách kinematografie, jako má Vertovův "Muž s kinoaparátem" z r. 1929 nyní, už od doby poválečné. Tedy víc než kult: doklad. O kulturně-technickém vývoji; mezník mezi zbytky analogového a digitálním světem.¬                 Pro zvýšení účinku mohl býti snímek o nějakých deset minut kratší — tím by se i přiblížil délkou Vertovovu počinu. (26.06.2022)

Subjektivně vzato bych býval byl raději, kdyby to zůstalo pouze v animované rovině a obešlo se bez občas zbytečně prvoplánového trkání (zejména to nácíčkování už začíná být poslední dobou opět dosti otřepané), nicméně přesto je třeba poznamenat, že není houbař jako houbař! Když se třeba takový Zack jal vizualizovat výhřezky své fantazie, šlo o rozhodně lepšího štědrovečerního kubu než v případě posledního počinu jistého Villného pána, kterému po vynikajícím Bledém Ranrovi opět zduřelo ego tak, že se jal sebestředně vizuálně masturbovat nad mou nejoblíbenější knihou (o nejmenovaném pacientovi z Dánska ani nemluvě). Tahle smaženice má naštěstí blíže k prvnímu jmenovanému případu a i přes jisté výhrady ji k finální čtyřhvězdě dotlačila zejména má láska ke klasické animaci (byť ta zde není tak technicky precizní jako třeba u Laiky) a rovněž Blonďákův outfit v šatně pana domácího. A doufám, že to třeba vyhraje i zlaté dildo – Bártovi by pak někdo snad konečně nasypal na Golema… (19.01.2022)

Magnum Opus od mistra praktických efektů Phila Tippeta, který se podílel na Star Wars, Jurském Parku, Hvězdné Pěchotě a Dračí Srdce si natočil originální, depresivní, snový a bizární Stop Motion Animáč, kde jasně vítězí forma nad obsahem, ale je to dílo velmi originální a zásadní, které bude pro jednu stranu instantní kultovní klasika a pro druhou nekoukatelný a nestrávitelný opruz. Tenhle projekt se začal vytvářet už v roce 1987 a teprve až teď se stal kompletní, což je samo o sobě šílený úlet. Nejsou zde však dialogy, děj je vykládán imaginací a zvuky, což není úplně jednoduché vždy pochopit, co se děje a proč a většina událostí jsou groteskního rázu, takže pro diváky dávám varování. Not for everyone!! Každopádně fanoušek Post apokalyptických světů, bizárů, filosofických přesahů a praktických efektů nejspíš bude vrnět blahem. Občas to bylo weird, občas nečekaně divoké a místy neskutečně stylové a krásné. Velmi zajímavé, těžko se film hodnotí, ale já si tuhle animovanou a zvrácenou variaci na Mad Maxe docela užil a fandím ji. 7/10. (04.01.2022)

Nočná mora oscarového trikového mága Phila Tippetta? Alebo len utrhnutie z reťazí jeho dizajnérskej čaty? Každopádne to nieje snímok pre konzumného diváka a ja som sa na neho pozeral nie z tej obsahovej stránky ( ktorá vlastne ani neexistuje ), ale z tej trikovej ( ktorá je mimochodom úžasná a zo starej školy ). Mať to nejaký presah ( možno je predsa len nejaký, ale skrytý ), tak idem na maximum hodnotenia. (06.02.2022)

Phil Tippett vytvořil působivou odyseu fantaskními válečnými zónami, tyraniemi, krutými ekosystémy, postapokalyptickými světy a dost možná i samotným peklem.  A kdyby nás celým tím depresivním panoptikem vedla jedna spojitá nit v podobě postavy, kterou bychom jako tiší pozorovatelé doprovázeli po dobu celého filmu (jak jsem na začátku doufal), bylo by to i geniální. [Podzimní sklizeň FOD 2021] (31.10.2021)