Přepadení vlaku z Pelhamu

Parádní kriminálka s civilním a naprosto uvěřitelným dějem, ačkoli je únos metra věc značně neobvyklá. I když se většina akce odehrává v konverzační rovině, o napětí rozhodně není nouze. Superhrdinové a superpadouši se zde rovněž nevyskytují a přesto je (díky jejich parádním výkonům) souboj dvou důstojných protihráčů Waltera Matthaua a Roberta Shawa z rodu těch nezapomenutelných. Nepříliš známý sedmdesátkový klenot. 90%. (23.09.2007)

Hezky natočený krimi snímek ze 70. let. Líbilo se mi to o něco víc než Scottova verze. Parta ozbrojených gaunerů unese jeden vagón Newyorského metra a požaduje výkupné milion dolarů. Po dlouhém vyjednávání policie přistoupí na jejich požadavky. Pak už zbývá jen se dostat z tunelů metra. Je tam pár dost chytrých nápadů. "Je New Yorku trest smrti?" (24.04.2020)

Veľmi som očami tlačil, aby sa film dostal z priemeru, ale nešlo to. Film plný hviezd (70.rokov) za zmienku stojí hlavne skvelý Walter Matthau, ale aj Martin Balsam. To, že sa väčšina filmu odohráva vo vlaku robí film opticky lacný a b-čkový. Dej je predvídateľný a vy presne viete čo bude nasledovať. Žiadny moment prekvapenia, ktorý by vás zdvihol zo stoličky. Musím povedať že remake s Danzelom Washingtonom a Johnom Travoltom je natočený pútavejšie, preto by som vám odporučil radšej práve The Taking of Pelham 1 2 3 z roku 2009. Asi najlepšie na celom filme sa odohráva v závere filmu, konečne dôjde k akej takej akcií a prestrelke. Je zaujímavé ako komicky film končí na to, že sa jedná o akčný thriller. Zdravíčko. (03.10.2022)

Parádní dobový thriller, který sice stojí na místě, přesto je velice dynamický. Potěšující je snaha o pečlivější vykreslení psychologie únosců i zobrazení zoufalosti jejich rukojmích, kterým nezbývá než se spoléhat na pomoc zvenčí. Když nakonec starosta souhlasí s vyplacením výkupného, pak pouze s vědomím, že tím získá osmnáct jistých voličů. Politické satiry a ironického humoru je zde požehnaně, aniž by tím byla zpochybněna vážnost tématu. Zamrzí, že motivy únosců nejsou přesněji definovány, potěší vědomí, že sledujete zjevný inspirační zdroj Tarantinových Gaunerů ("barevná" jména skupinky nesourodých gangsterů). Opravdu jsem nečekal, do jaké míry mě bude bavit přes třicet let starý americký film vysílaný v sobotu dopoledne na ČT2 a už vůbec by mě nenapadlo, jak svižně bude zrežírován, jak hravě nasnímán. Ve všech ohledech příjemné překvapení. 80% (26.05.2007)

Nejen, že odtud opisoval Tarantino, když gaunerům ve svém debutu dal jména podle barev, ale navíc i dynamika mezi jeho tamními postavami v mnoha ohledech rezonuje s těmi zdejšími. Především ale "Přepadení vlaku z Pelhamu" představuje masterclass v budování napětí a v topografii vyprávění, ze které čerpá většina nadcházejících nejen velkoměstských thrillerů, kde se do akce zapojují různé složky bezpečnosti a dopravní infrastruktury - od "Splašeného vlaku" po "Smrtonosné pasti" (a to nejen očividně "Pelhamem" inspirovaná trojka, ale i předchozí dva díly). Joseph Sargent velmi dobře odhadl, že výchozímu vynikajícímu scénáři prospěje, když se dění vytáhne z metra do ulic. Díky tomu "Pelham" nepojednává pouze o jednom únosu, ale o New Yorku jako pulzujícím organismu zabydlenému výtečně načrtnutými a obsazenými figurami. Díky permanentnímu střídání hledisek, přičemž v danou chvíli se i sebemenší postava stává hlavním hrdinou své příslušné sekvence, zůstává film neustále ohromně vtahující, neokázale dynamický a chvílemi adekvátně vypjatý i naopak sympaticky odlehčený. V tom také spočívá zásadní rozdíl mezi tímto prvním filmem a druhým zpracováním předlohy pod vedením Tonyho Scotta, které je vystavěno jako souboj důvtipu hrdiny a záporáka, kteří ale zcela zastiňují všechny i všechno ostatní. (10.09.2023)