Přepadení vlaku z Pelhamu

Parádny napínavý triler, kde to "skoro vyšlo". Pointa je rovnako vydarená a cynická, ako celý film a občasné a niekedy aj časté suché hlášky. Tie sú nakoniec na filme tým korením, ktoré tomu dodáva poriadnu chuť. Ulice New Yorku 70tych rokov sú na rýchlu jazdu policajným autom ako vyšité a omnoho viac cool, ako celý nedávny zbytočný remake. Ten prvý z 90tych rokov som nevidel a asi to ani nemá zmysel. Treba si ale dať bacha na to, že ak máte radi Hectora Elizonda, tak tu je extrémne nesympatický. "Nebudeš veriť, čo sa stalo....Ja uverím všetkému....Uniesli vlak....Tak tomu neverím...". (05.09.2013)

Pokud máte rádi filmy, kde jednu z hlavních rolí hraje město a naturel jeho obyvatel, dejte si TAKING OF PELHAM ONE TWO THREE. Herecky a režijně propracované do posledního detailu, perfektní akcenty a charaktery postav, spičkově obsazené a celkově docela nekompromisní a neokoukaný thriller. Navrch skvělá hudba (David Shire). A taky zjistíte, odkud si Quentin Tarantino "vypůjčil" nápad na pojmenování postav v RESERVOIR DOGS. (09.03.2014)

Nejlepší na celém filmu bylo solidní herecké obsazení a samotné výkony. Příběh jako takový byl místy jak na horské dráze, ale jako celek to fungovalo. I díky některým humorným vložkám, „drsným“ únoscům – zapálenému detektivovi, který měl „pod čepicí“, dojde i k několika drsným scénám a rozhodnutím. Inu vcelku rychle to uteklo i přes delší stopáž. Robert Shaw a Walter Matthau jasnými tahouny, ale líbil se mi i nekompromisní Hector Elizondo a usmrkaný Martin Balsam. V tomto případě dám i já lehce nadprůměrné ohodnocení – 70% je dle mého tak akorát. Určitě nelituji času, který jsem tomuto filmu věnoval. (02.02.2023)

Docela mě zajímá, co na tom chce Scott remakeovat. Jedinou vadou toho filmu je, že některým postavám jasné věci docházejí dost pomalu a od Tonyho akčnější verze určitě nečekám, že bude uvěřitelnější než originál :) Sargent totiž nabízí 104 sakra napínavých minut, během nichž není nouze o překvapení a vypečené hlášky, které padají snad z každého, kdo projde okolo kamery. Žánrová lahůdka. (16.02.2009)

Takových filmů o souboji dvou individualit - strážce zákona a zlosyna - je spousta, mění se v nich rekvizity a prostředí, ale obvykle v nich zůstává takový ten bohorovný americký machismus, který je mi silně protivný. Tak protivný, že se vlastně vyhýbám celému žánru. :) Film s Walterem jsem ovšem vynechat nemohl a nelitoval jsem. Už sám únos vagonu metra je čin tak nevídaný a zdánlivě pošetilý, že mě ani z hlavy nenapadá srovnatelný film. Celé to navíc přineslo zajímavou inovaci. Obrazně řečeno, Walter Matthau hraje s Robertem Shawem imaginární šachy se zavázanýma očima. Aby uspěl a zneškodnil z komunikační centrály únosce, tušeného kdesi v útrobách metra, potřebuje "poslepu" odhadnout všechny varianty jeho příštího tahu, což může a nemusí vyjít. Nepostupuje proto s onou protivnou nabubřelostí, s neochvějným přesvědčením, že "dobro" zvítězí nad "zlem" jaksi á priori, buď jak buď. To je asi hlavní důvod, proč mě tento film bavil a napínal víc než jiné, vnějškově podobné. 80% (03.01.2008)