Párty Hárder: Summer Massacre

Ano, opět se mi potvrdilo již zavedené dogma, že Řezník je zkrátka renesanční umělec s nevídaným citem pro detail. I zde totiž dostaneme neuvěřitelnou nálož epicky nekorektního humoru, jenž je citlivě naroubován na příběh tří chlapců, kteří se svérázně vyrovnávají se svými letními láskami na Ibize východu. Všechno od příběhu, scénáře, hereckých výkonů a gagů (nečekaně eskalující dance battle) zde funguje jako fekáliemi a mateřským mlékem dokonale promazaný stroj, takže se před Vámi na ploše čítající 100 minut rozprostře vytříbeně sofistikovaná podívaná, jaká nemá v našem zasmrádlém tuzemském rybníčku obdoby. Pokud tedy máte rádi hudební, herní či právě filmovou tvorbu tohoto extrémně talentovaného člověka, vězte, že Párty Harder – Summer Massacre je tím nejlepším, co nám Řezník (zatím) nadělil. Už teď se vážně nemohu dočkat, s čím dalším přijde příště! (Viděno v kině CineStar Čtyři Dvory České Budějovice) (23.06.2022)

Na tento snímek jsem byl nadržený, jako slepá lesba na rybím trhu. Bohužel, z tohoto díla renomovaného českého režiséra je strašlivě cítit, že měl velké ambice ovládnout kina, a tak bylo třeba se s černým humorem nechutně mírnit, aby do kin vůbec zamířit mohl. A tak místo brutálního tmavě černého humoru místy sledujeme trapné kameňáky. Strašně málo se zde tlačí na pilu. Sám o sobě je snímek příjemně ujetý a nabízí dokonale pokleslý humor. Bohužel, nedokážu potlačovat tendenci srovnávat tento snímek s jeho předchůdcem, který byl o mílové kroky lepší a mnohem drsnější, a to v kterémkoli ohledu. Samozřejmě je film super, mockrát jsem se zasmál, a to jsem u filmu ani nepopíjel alpský ryzlink. [80 %] (20.03.2023)

Musím se přiznat, že z plakátových reklam na pokračování Bohemian (anal) creampie na stanicích MHD stejně jako z faktu, že Márty tentokrát infikoval i multikrávy, jsem byl mírně septický, zda rovněž tento můj oblíbený tvůrce nepropadl mamonu, nicméně po zhlédnutí musím s ulehčením konstatovat, že jde stále o velmi poctivou Řezničinu bez jakýchkoliv zábran nonšulantně vizualizující, že Život není krásný, ba často jej lze bez jakékoliv nadsázky označit za Jehovovu pomstu, neb kdyby i řekněme takový Kohnovic Saša jen letmo pomyslel na nejmírnější z v tomto kusu přítomných krutě korektálních gagů, patrně by dobrovolně nastoupil léčbu koňskými dávkami diazepamu a elektrošoky. Do varlat. Snad tedy rejža po této brutální nenagelované penetraci mejnstrýmových kinosálů nebude dostávat přespříliš výhružek exorcismem a přežije všechny ty útoky zákeřně poštvaných čivav. (23.06.2022)

Vkusná, jemná, svěží letní romantická komedie o strastech dospívání pro celou rodinu, milá k divákovi, prodchnutá laskavým, decentním humorem a sofistikovanými filosofickými moudry, tu nebyla nejmíň deset let. A předtím taky ne. Až náhle hvězda neoliberálně inkluzní kinematografie - Márty, jenž ve svých dílech zcela v souladu s tak pokrokovou asimilační ideologií progresivního světa nechává bezelstně zazářit rozličné tolik diskriminované postižené menšiny, ať už tělesně, mentálně či pohlavně deformované, ztvrdnul ještě víc a oblažil cinefilní svět touto veskrze něžnou audiovizuální alegorií. Alegorií, která zahřeje na duši snad každého zaníceného mravokárce s dokonale ukotveným morálním imperativem, ortodoxní křesťany, zarputilé třicetileté panny z neomarxistických neziskovek a zejména pak skalní funoušky Mádla s Kokotkem, co by je nejraději viděli jako hlavní chod na dánských stolech. Když byl Márty ještě hárd, predickoval jsem, a vsadil bych se s kýmkoliv o své anální panenství, že tohle žádný z banditských Cinezmrdů nikdy neuvede, ani kdyby sodomističní libtardi z Evropské Údie (soryjako, mám rýbu) prohlásili i zoofilii a pedofilii za zdravě neškodné odlišnosti s právem na sebeurčení. No, vzhledem k tomu, že jsem si dneska takhle v hlavním vysílacím čase pyšně nakráčel do Cinemathiefy, by mě teď asi dost bolela prdel a naděje, že jednou budu konečně moci dědit po své zaregistrované ovci se rapidně zvýšila. V obležení všech těch zádumčivých intelektuálů na opravdu nedůstojné balkónové burze (Cinezmrd sice jo, ale ocaď pocaď) mi Márty nestihl říct, kolik čuráků musel vykouřit, avšak poté, co zcela vkusně a oprávněně poslal do piče českou „populární hudbu“, a jednička, na jejíž předpremiéře jsem byl tenkrát ve vesnickém sqoterském kině, které normálně slouží jako veřejné hajzly, rekordně deflorovala Tytrubko, než to nějaký soudruh nahlásil a jiný soudruh přičinlivě zcenzuroval, někdo zjevně konečně ucítil nesmírný potenciál nadějného tvůrce. Takže neváhejte, oprašte klystýry, progelujte sadu na kolonoskopii, vražte si do bradavek sichrhajcky, sjeďte lajnu nějakých těch býčích hormonů, nezapomeňte si kolostomické pytlíky a chutě vyražte i s dětmi (ti malí zmrdi si to bezesporu zaslouží) do kina, dokud to neuvidí nějaký ten eurohujerský Koniáš s pečlivě vmanipulovanou představou, že život je krásný! Čeká vás tam poctivá porce přes hranu přepadlé, veskrze zábavné, v detailech dokonalé a na všechny ty neherce a nerežiséra naprosto profesionální filmařiny. Filmařiny roztomile košilaté, tedy pokud vás u košil neiritují připosrané lemy. A jak už to ve svěžích letních romantických komediích bývá, vše dobře skončí a zapíchá si úplně každý! Tedy každý, kdo není příliš pynktlich na nějaké ty konvenční otvory a praktiky. Těším se na Párty hárdest, všechny zúčastněné už to nebude tolik bolet jako nasucho, cestu mají evidentně víc a víc progelovanější. (19.06.2022)

Očekávání byla velká, protože u jedničky jsem se v kině nasmál, jako dlouho u žádného filmu. Ačkoli domácí atmosféra se ke sledování Pohlových nechuťáren příliš nehodí, myslím si, že ani v kině plném rybích lidí  by to tentokrát nebyla taková jízda. Tužba hošanů po prázdninové souloži je po chvíli hodné otupující. Moc tomu nepomáhá, že se tu recyklují postavy z jedničky. Je to jako škytající fichtl, který občas naskočí, ale po chvilce mu vždycky dojde pára. (22.03.2023)