Réžia:
Zbyněk BrynychKamera:
Jan ČuříkHudba:
Jiří SternwaldHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Ilja Prachař, Ladislav Pešek, Jindřich Narenta, Vlastimil Brodský, Čestmír Řanda st., Jiří Vršťala, Jaroslav Raušer, Valtr Taub (viac)Obsahy(1)
Adaptácia literárnej predlohy známeho spisovateľa Arnošta Lustiga prostredníctvom mozaiky ľudských osudov zachytáva ťaživú atmosféru ghetta, zároveň však ukazuje, že jeho nedobrovoľní obyvatelia ani v neľudských podmienkach nestrácali svoju dôstojnosť a dokázali sa vzoprieť. Úvod filmu predstavuje Terezín ako pokojné a šťastné mesto, ktorého dobre oblečení a živení obyvatelia majú radosť zo života. Je to však iba ilúzia, vytvorená kvôli nakrúcaniu nemeckého propagandistického filmu. Generál SS Knecht vzápätí nariadi transport do vyhladzovacieho tábore. Správa o chystaných deportáciách sa dostane medzi obyvateľov ghetta... (RTVS)
(viac)Recenzie (72)
Mohl to být zajímavý film, bohužel nenabízí to, co proklamuje - tj. onu atmosféru ghetta a působivost. Díky černobílé barvě a špatné kvalitě působí téměř dokumentárně, což je příjemné, ale dost věcí naopak tento dojem kazí. K positivům bych řadila, že Němci mluví německy (a čeští herci mají překvapivě povedenou němčinu) a vyvarování se klasického vydírání ve filmech z koncentráků, tedy absenci jakéhokoliv explicitního násilí vůči vězňům. Potud jsou body jen kladné, leč tím to končí. Snímek jako celek je dosti dýchavičný, často dokonce uspávající až nudný a po oné atmosféře aby jeden špendlíčkem hrabal a prstíčkem kopal - naprosto se jí nedostává. Některé momenty působí vyloženě směšně a jiné jsem asi nepochopila - např. rozlučka Lízy s chlapci měla znamenat, že si uspořádali gruppensex? Nebo to byla jakási pochybná metafora...čertví. Na každý pád Transport z ráje má očekávání moc nenaplnil, vlastně se jim drze skoro vyhnul. ()
Tohle mě moc nevtáhlo. Němci si tu pořád jenom počítají ta svá čísla a i ostatní tedy i ti kladní hrdinové jsou tu pouze jen lehce načrtnutí a celkem nezajímavý. Z daného námětu se dalo určitě vytěžit něco lepšího, než toto sice řemeslně slušné, ale obsahově celkem prázdné dílko. Zaujala mě ta pasáž ve které jsem se dozvěděl něco o tom, jak to přibližně probíhalo s tím natáčením toho propagandistického jakože dokumentárního snímku z Terezína, ale zbytek filmu je dost chladný a divácky odtažitý. Pro tentokrát jen průměrná záležitost.55% ()
Zajímavý pohled do Terezínského ghetta, který již pomalu přechází na svěží výrazové prostředky šedesátých let. Největším pokrokem je však civilní vnímání prostředí a navození jeho všednodennosti, do které se promítá i pravidelné vyhlašování transportu. Emoce jsou umírněny, pomalu zde ani nejsou na místě, i když to způsobuje, že film jako celek působí chladně až odtažitě. Tváří se spíše jako mozaika uzavřena právě rámcem nutnosti opuštění tohoto "ráje". Hlavní hodnota tkví tedy v "novém pohledu" kterému je celé prostředí ghetta filmově podřízeno. V našem filmu už nebyl obraz Terezína dalšímu přiblížení skutečnosti podroben, spíš opět stylizován či zjednodušován. ()
Zvláštně natočený film o osudech židů v Terezínském ghettu. Nemohl jsem se celou dobu chytnout a pořádně vtáhnout do děje (i přes vynikající herecké obsazení), až závěrečná, dokola se opakující houkající siréna lokomotivy mě z pasivity vytáhla. Víc se mě od Zdeňka Brynycha líbil film také z období protektorátu - ...a pátý jezdec je strach. ()
Narazil som uz na vselico vo filmovom svete : od normalizacnych konzervaciek cez nacackane hollywoodske konzervacky /Philadelphia Story/, westerny, horory, krimi filmy, podpriemerne snimky,, kadeco. Transport z raje je dalsi krasny dokaz, ze silna tema /II. Svetova Vojna, holokaust, koncentraky/ este automaticky neznamena kvalitny film. 40 % ()
Galéria (1)
Fotka © Fresh Film Fest
Zaujímavosti (6)
- Snímek využívá motivu vydávání přikrášlené fikce za skutečnost (pro říšskou propagandu) – to je posléze konfrontováno se skutečným dramatem kolem chystaného transportu. (ČSFD)
- Filmovanie prebiehalo v Terezíne. (dyfur)
- Po filmu Každá koruna dobrá (1961), kde si Juraj Herz poprvé vyzkoušel práci asistenta u režiséra Zbyňka Brynycha, byl již zde plnohodnotnou součástí režie. Např. psal Brynychovi životopisy postav zúčastněných kluků, žijících v ghettu. (mchnk)
Reklama