Čas

Miniséria, ktorá okrem už klasicky špičkového britského herectva, scenára a réžie prináša aj silné posolstvo. Viem, že mnohí so mnou nebudú súhlasiť, ale ja som v tom posolstve vnímala predovšetkým kresťanský motív vykúpenia. Tak intenzívny, že ak by som bola ateistkou, pripadal by mi tento trojdielny film až naivne idealistický. Ale mne taký nepripadal. Zmysel pre dobro považujem za hlboko zakorenený v každom človeku. Môžeme ho nazvať svedomím, hlasom Božím, alebo akokoľvek inak. Bez neho by sme stratili zmysel našej existencie. Pre mňa bola toto čistá krása. (30.01.2022)

Fantastický Sean Bean, dal tejto konverzačke z väzenského prostredia úplne nový rozmer. Páčila s ami aj jedna z myšlienok filmu - aj v ťažkých situáciách si môže zachovať človek svoju tvár.... Ale je tu dosť aj iných vecí na zamyslenie, ktoré akoby na relax od premýšľania spestrovali realistické bitkárske scény. Silný nadpriemer. 85/100 (09.02.2022)

Předtím seděl na baru. Nebylo to poprvé. Zdaleka ne. Nesnažil se obelhat soudce, učitel Mark Cobden s vědomím viny čtyři roky vězení přijal. Za zabití cyklisty. Jenže tohle prostředí mezi agresivními hovady dosud rozhodně nepoznal. Poté, co mu párkrát někdo vezme oběd nebo jiní trestanci vběhnou na celu s vroucí vodou a cukrem, pochopí, že systém, který má být rehabilitací, nefunguje. Ba naopak: nutí vězně ke krokům, které ničí další životy. Poznává svět, ve kterém na každou pomoc existuje protislužba. Na druhé straně barikády stojí vězeňský dozorce Eric McNally, který má jeho křídlo na starosti. Veterán systému, tvrdý, ale férový a svým způsobem laskavý. Ale má jednu zatraceně velkou slabinu, o které se dozví jeden z vězňů. Minisérie poutavě zkoumá neduhy a život v současném britském vězeňském systému z pohledu dvou mužů – dvou výtečně napsaných postav. Zatímco jeden je odhodlaný odčinit to, co způsobil, druhý šlápnul do šera, které dosud sledoval jen z postranní čáry. Vedlejší postavy vězňů účinně dokreslují prostředí, herecky to ale prostě táhnou Stephen Graham a Sean Bean. Jsou skvělí, stejně jako všudypřítomný chaos a permanentní hluk… (31.05.2022)

Nechal jsem se výimečně zlákat vysokým hodnocením na jednu z hodně vychvalovaných mini-sérií. Po seriálech sahám spíše jen výjimečně, tady pomohl fakt, že se nejedná o nic rozsáhlého. Po technické, ale i herecké stránce asi tomuto dílku nelze nic vytknout, přesto mi stylově nesedlo. Znejistil jsem už u prvního dílu, který od počátku mozaikovým způsobem začal rozehrávat několik linek. Když jsme se dostali k několika velmi zajímavým scénám, které mě pohltily (první z nich bylo sezení vězňů s učitelsky působícím vedoucím), za velmi krátkou dobu hned následoval střih do úplně jiné situace. Spočátku jsem myslel, že mi něco v těch útržcích uniká, ale vůbec jsem nemohl pobrat okolnosti vraždy ze strany hlavní postavy Marka, až to tvůrci na mě vybalili teprve v posledním třetím dílu. Ten mi připadal určitě nejpovedější, snad i díky tomu, že jsem už o postavách v té době toho dost věděl, začly mě plně zajímat a zároveň tu tvůrci naplno vykročili psychologickým směrem. Hodně mi nesedlo záměrné tlačení na divákovy city (všechna ta náhlá velká dojetí uprostřed jinak sáhodlouhé monotónní deprese, střihy na uslzenou ženu obžalovaného během jeho projevu a pod.), to vše neustále podpořované podbízející se dunivou hudbu, která prvoplánově hraje na efekt. Dobrovolně bych se touhle syntetizovanou depresí nechtěl projet znovu a tudíž oceňuji, že nejen hlavní hrdina, ale i já jako divák jsem se po dokoukání posledního dílu mohl těšit z jistého osvobození. K něčemu ten ztrávený Čas byl snad do jisté míry v obou případech i podnětný, třeba díky zastavení se nad myšlenkou, jak si lze zachovat tvář v psychicky opravdu náročné situaci? Jedna z posledních scén, kdy se ocitají dvě hlavní postavy, do té doby z opačné strany denního vězeňského pořádku, na jedné lavici, patří určitě k těm, které přidávají výslednímu dílu na značné důstojnosti. [65%] (14.05.2022)

Bohatá konverzačka zo žalára o princípoch a pravidlách “za plotom”. Divák sleduje osudy (nie len) dvoch ľudí z opačného brehu rieky, pričom všetko je podané tak reálne, akoby človek sedel vedľa jednej či druhej osoby. Bez pádu na riť, no na mini sériu z väzenského prostredia viac než slušný zážitok. (07.11.2021)