Stíhán a podezřelý

První polovina filmu je docela obstojná, i přes jaksi podivné scény a jejich skladbu, druhá se pak definitivně rozpadá a vše vrcholí s upoceným úsilím ve scenérii starých barabizen historické části města Most. Nebýt vždy charismatického Jiřího Adamíry, který bez váhání vystřihne noblesního gentlemana i ošoupaného blázna, mávl bych nad tím rukou, protože to neměl šanci zachránit ani obstojný fízl Ilja Prachař a už vůbec jeho poskok Jiří Lábus, kterého k policii vzali asi jen kvůli naplnění stavů. O dalších postavičkách nemá cenu mluvit. Ani dámské role, značně okleštěné a vlastně vedlejší, nebyly žádnou perlou a veškeré snažení zastrešují někdy vyloženě slabé dialogy neoriginálních scén. Závěrečné drámo pak dosti trapně končí tuhle nemastnou polívku a přitom stačilo, aby z toho baráku Adamíra skočil a alespoň ten poslední hlt mohl být okořeněn. (09.08.2014)

Já bych řekl "na tu dobu docela slušný film". Jako story dost málo uvěřitelná zápletka. Více dnes zaujme a vybízí k přemýšlení osud historického Mostu. Republika prostě potřebuje uhlí, historické město prostě zbouráme, obyvatele přestěhujeme do paneláků a přes to nejede vlak. Opovažte se ceknout. Prostě bolševik - jak jinak. Tehdy to nikomu nepřišlo divné. (12.06.2023)

U tohoto filmu jsem krajně na rozpacích, protože si nejsem jist jaký přístup k němu je adekvátní. Z čistě filmového hlediska by to na víc než na dvě a půl hvězdičky nebylo. Z hlediska historického pohledu, jako dokument jednoho z "unikátních činů" komunistického režimu (kompletní likvidace historického města kvůli uhlí, jehož těžba přinesla cca 3 mld korun), je tento film naprosto nedocenitelný. Takže pokud do toho přičtu i svého oblíbence Jiřího Adamíru vychází mi z toho asi 3 1/4. (15.01.2008)

Československá krimi, v níž hlavní postava, inženýr Karel Trojan prchá před spravedlností, neboť se domnívá, že zavraždil svou nevěrnou manželku. Pokusil se ji totiž po jednom návratu z jejích schůzek s milenci uškrtit, avšak netušil, že R. Rázlová, jež byla obsazena do této role povrchní zlatokopky, skonala z jiných příčin. Stěží průměrný režisér Z. Brynych obsadil do dramatu své oblíbené herce, avšak přesto snímek nenabízí žádné oslnivé herecké výkony a od okamžiku, kdy vyjde najevo, že domnělý vrah je nevinen, je zbytek filmu zbytečný. Inženýra Trojana, si zahrál J. Adamíra, jasný Brynychův oblíbenec, a předvedl poněkud odlišný herecký projev než jsme od něho zvyklí. Své aristokratické chování a uhlazenou mluvu vyměnil za vyplašený obličej celostátně stíhaného člověka a v celém snímku pronesl pár nenápadných vět. Vyšetřovatele kapitána Harta, jemuž k objasnění případu pomohl patolog, ztvárnil I. Prachař a prezentoval se nudným, nevýrazným a stařeckým vystoupením bez energie a emocí. Asistenta tomuto šedivému kriminalistovi hrál dosti nevěrohodně J. Lábus. V závěru snímku velel nepříliš podařený scénář zcela nepochopitelně hlavnímu hrdinovi, těžce nemocnému uprchlíkovi, aby se ukryl v domech, jež zrovna měly přijít k demolici. Tak aspoň divák zhlédne jak centrum starého Mostu, muselo uvolnit své místo povrchovým lomům hnědého uhlí, neboť republika to potřebovala, jak poznamenal vrchní střelmistr A. Hardt. V malých rolích se objevila i uhrančivě atraktivní servírka J. Švandová, žoviální majitel salonu krásy J. Přeučil nebo postava, již jsem asi úplně nepochopil, doktor Hajn, ustrašený milenec madam Trojanové, v podání V. Brabce. Nejsem schopen udělit tomuto Brynychovu dílu ani průměrné hodnocení, neboť režisér to nejzajímavější prozradil v polovině filmu a pak můžeme už sledovat jen ne zrovna strhující útěk pana Adamíry s nepřirozeným výrazem ve tváři před zákonem. (19.08.2016)

Kriminálně-psychologické drama, které více než o zločinu pojednává o psychicky a fyzicky zlomeném muži utíkajícím před zákonem přesto, že žádný zločin nespáchal. Bohužel je film po všech stránkách nedotažený. Tak za prvé už od počátku známe domnělého vraha a stejně rychle se dozvídáme, že vlastně ani vrah není. A pak už jen sledujeme, kterak muži zákona, respektive jeden muž, pátrá po nevinném inženýrovi. A místo toho, abychom sledovali postupnou proměnu Trojanovu, filmaři je vymění za pár zoufalých Trojanoných výkřiků, vzpomínek či blouznivých představ a skřeků. De facto nepřemýšlí nad tím, co vlastně udělal nebo nebilancuje, vše se odehrává na poli útěku a čirého zoufalství. Policisté se také nechovají moc logicky. Nejprve vyhlásí pátrání po muži díky televizi a rozhlasu a pak ho vůbec stejným způsobem neodvolají, přestože právě to by mohlo Trojanovi pomoci, kdyby hlášení slyšel. A navíc by mohlo odradit pár občanů od nadšeného udávání, že chytili zločince. Navíc mi role k Jiřímu Adamírovi moc nesedla. Podle mě se na takovou roli moc nehodil. (23.04.2021)