Stíhán a podezřelý

Niektoré filmy z obdobia rokov 1969 - 1989 vystihli atmosféru Česko-Slovenska tých rokov. Zrejme však išlo o čaro nechceného. V časoch povinnej zamestnanosti a plánovaného hospodárstva bolo veľmi častým javom vydávanie energie na prácu, ktorá nemala takmer žiadny zmysel a význam. Tento prístup sa odrazil v postupoch kriminalistov, stíhajúcich muža, aby mu oznámili, že žiadny zločin nespáchal. Namiesto riešenia ozajstných mordov. Na ničenie historickej pamäte poukazuje demolácia mesta, ustúpiaceho ťažobným mechanizmom. Odťažité správanie, drobné výsmechy z inakosti iných a všetko vykonávané s podivným nezáujmom, apatiou je nakoniec vidieť u všetkých zúčastnených i v samotnej režijnej práci, postrádajúcej šmrnc a čosi, čo by úroveň filmu pozdvihlo kamsi vyššie. Pretože absurdný námet na to má. Spracovanie žiaľ uviazlo v akejsi guľášovej konzerve, vyrobenej v Husákovej ére.. (18.04.2013)

Stíhán a podezřelý. Dva kriminalisté pomalinku sledují člověka, který prchá napříč republikou. Je nemocný, ve stavu hraničícím se šílenstvím a stop nechává více, než slon v porcelánu. No ale co, ukryje se v demolovaném Mostě a až tam ho najdou. Ne ale kriminalisté, ale banda dětí. Jako kriminálka je film naprostá blbost. Dialogy jsou více než vypečené, můj obvzlášť oblíbený je rozhovor patologa s kriminalistou. Také Přeučil a "Ládínek" Svoboda jsou fascinující. Lábus funguje jen jako ozvěna a občasný rádoby komik, ostatní jsou jen do počtu. Vyčnívá snad jen Adamíra a to také jen v některých scénách. Film má ovšem neskutečně hypnotickou atmosféru, vytvářenou paradoxně levnými, až civilními prostředky a závěrečné finále, něco mezi apokalypsou a surrealismem, je působivé. Žluto-bílé volhy VB ve zničeném Mostě a zkreslené výkřiky "Trojane, vyjděte z úkrytu, nic jste nespáchal", to je opravdu síla. Moje malé české guilty pleasure. (30.08.2011)

Detektivka je to zcela podprůměrná. Mnohem zajímavější je sledovat prchajícího zástupce pracující inteligence, který se mylně domnívá, že zabil svou ženu. Snaživí eSeNBáci chvátají po jeho chladnoucí stopě s úmyslem shrábnout odměnu za dopadeného vraha a po soudní pitvě manželky už jen proto, aby mu popřáli "Upřímnou soustrast" dříve, než sám rovněž skoná. (11.12.2009)

Strašlivý scénář, uspávací děj, dřevěné, teatrální, anebo somnambulní herecké výkony, nesoustředěná, jakoby vzdálená režie přes dalekohled a vysílačku... Mohlo se na tohle kdy chodit do kina? K tomu to ničení starého Mostu... Bolševická perverze neznala mezí, její ďábelskost spočívala i v tom, že nabízela, až na výjimky, právě takovouto "zábavu". Brrr. (19.09.2010)

První polovina filmu je docela obstojná, i přes jaksi podivné scény a jejich skladbu, druhá se pak definitivně rozpadá a vše vrcholí s upoceným úsilím ve scenérii starých barabizen historické části města Most. Nebýt vždy charismatického Jiřího Adamíry, který bez váhání vystřihne noblesního gentlemana i ošoupaného blázna, mávl bych nad tím rukou, protože to neměl šanci zachránit ani obstojný fízl Ilja Prachař a už vůbec jeho poskok Jiří Lábus, kterého k policii vzali asi jen kvůli naplnění stavů. O dalších postavičkách nemá cenu mluvit. Ani dámské role, značně okleštěné a vlastně vedlejší, nebyly žádnou perlou a veškeré snažení zastrešují někdy vyloženě slabé dialogy neoriginálních scén. Závěrečné drámo pak dosti trapně končí tuhle nemastnou polívku a přitom stačilo, aby z toho baráku Adamíra skočil a alespoň ten poslední hlt mohl být okořeněn. (09.08.2014)