Men

Nemám problém u filmu/nad filmem přemýšlet, ale zase jsou nějaké limity. Tady jsem se ztrácel, respektive Alex Garland o mě coby diváka přišel. Ukousl si víc, než dokázal rozkousat. Na malebném anglickém venkově leží panství ideální k utřídění myšlenek a vyčištění hlavy. Londýňanka Harper (letos na Oscara nominovaná Jessie Buckley) totiž přišla o manžela. A právě chvíle klidu opakovaně přerušují vzpomínky na zesnulého milého (respektive na to, co se s ním stalo) a hlavně patřičně znepokojivá a strašidelná přítomnost jiných mužů, kdy se záhy dozvídáme, že o jejich ztvárnění se postaral majitel panství s tváří Roryho Kinneara. Ztělesňuje to nejlepší, ale hlavně to nejhorší z toho, co lidé-muži emocionálně nabízejí. V období stále nezpracovaného smutku, viny a vzteku ji otravují i děsí. Celé je to pomalé, plné obrazů, které v divákovi zanechávají další otázky skrze jejich smysl ve vyprávění. Finále je pak surrealisticky groteskním tělesným hororem. Úspěšný scenárista (a potřetí režisér) Garland mě stejně jako svými předchozími pracemi úplně nezaujal. Ač se mi teda líbí, jak obratně manipuluje s náladami a podvrací očekávání, oceňuji i kameru a práci s ruchy a zvukem. (02.07.2022)

K vzhliadnutiu snímky pravdepodobne mnohých presvedčí známe scenáristické a režisérske meno patriace Alexovi Garlandovi. Mňa v prvom rade nalákala prítomnosť Jessie Buckley v hlavnej úlohe a samozrejme štúdio A24. 33-ročná herečka, ktorá už má na konte jednu nomináciu na Oscara, tentokrát stvárňuje mladú Harper, ktorá si odchádza oddýchnuť na malebný anglický vidiek po prekonaní tragickej udalosti. Hoci vskutku neochotne, ale hneď v úvode musím priznať, že ide o prípad, kedy forma víťazí nad obsahom. Garland pracuje s témami sebaobviňovania, silných tráum, odpustením a znovuzrodením a to najmä cez symboliku. V tom problém vôbec nevidím, akurát divák dúfa, že na neho v závere vytasí zamotanejšie posolstvo, ako to, ktoré mu došlo už v priebehu deja. Na druhej strane, aj napriek vyššie uvedenému, si ma atmosféra získala od začiatku do konca. Farebný vizuál je úchvatný, rovnako ako kamera a práca s ruchmi a so samotným zvukom. Ak očakávate poriadnu akciu a veľa ľakačiek, treba hľadať v inom lese. Garlandova novinka ich prakticky veľa neponúka. Ponúka však iné lákadlá, ktoré vo mne osobne dokázali vybudovať poriadne znepokojujúce a tiesnivé pocity. Men je v prvom rade folk horrorom, ktorý cez izolované vidiecke prostredie, náboženské prvky a nevyspytateľnosť nepoznanej prírody, pracuje s divákovou psychikou a jeho strachom z neznáma. Pripomenie filmy ako Midsommar a snáď najviac Mother!, ktorá patrí medzi divácky najrozporuplnejšie vnímané snímky vôbec. Takže tušíte správne. Men je ďalším titulom, ktorý bude publikum rozpolcovať na dva tábory. V závere sa mení najmä na body horror a prinesie scénu, pri ktorej sa bude usmievať snáď aj samotný Cronenberg. Za mňa ide rozhodne o film, ktorý sa oplatí vidieť z niekoľkých dôvodov a určite aj kvôli samotným hercom. Jessie Buckley (The Lost Daughter, I am Thinking of Ending Things) je jednoducho obrovský talent. Vyberá si vypäté role, v ktorých musí ísť emočne na dreň, aj na úkor toho, že ich náročnosť ocení iba okrajové publikum. No a nápad, že všetky vidiecke mužské postavy stvárni iba jeden jediný herec - Rory Kinnear, tiež oceňujem. Takže za mňa určite áno. (05.07.2022)

Šel jsem si pro horor roku, odešel jsem spíše zklamaný s pěkně natočeným bizárem, k němuž mě ale nenapadá žádná smysluplná / podnětná interpretace. Ty, co mě napadají, se mi zdají banální. A bez nosného myšlenkového podhoubí z MEN zbyde jen pár creepy scén a jedna lahůdková body horror sekvece. Co se strašení týká, není ovšem snímek ani zdaleka natolik intenzivní, aby mi toto samo o sobě stačilo. MEN chtějí evidentně být (soudě dle finální půlhodinky, kdy se rozpadne dosud relativně v realitě ukotvené vyprávění a stane se z něj fantasmagorie) v prvé řadě nějaké podobenství, nikoli příběhový horor, který diváka napne a vystraší. A já zkrátka - alespoň po první projekci - na první dobou nevím, co ten film chce říct (respektive chci veřit, že chce říct víc než to, co v něm reálně vidím), a zároveň se jím necítím být dostatečně zaujatý natolik, aby mě o něm bavilo přemýšlet. Rozhodně zatím nejslabší Garland, dokonce váhám, zda nepřeklepnout na dvě hvězdy. (27.06.2022)

Vynikající kamera, lokace, venkov, příroda, lesa, pole. Tím klady končí. Jinak je to horor pro ženy, které si teprve uvědomují, že jsou lesbicky orientované a proto jsou jim chlapi protivní a hnusní, pořád jen chtějí sex a kontrolují holce telefon, prostě hnusáci. Hlavní hrdinka je mimochodem ošklivá jak pr.del a normální chlap by si o ni snad ani kolo neopřel, a ta její kámoška je nemlich to samé, ale všichni se po ní sápou po chuděrce. Dokonce nám bůh vína Bakchus porodí, neb nemá najednou pindíka, ale šterbinku, nebo možná rodí zadem nebo... raději nedomýšlet. Jestli on pan režisér časem nepůjde cestou jednoho z rejžů Matrixu, který je teď režisérkou. Jo, a btw - jablka jako metafora biblického hříchu, nic lacinějšího už autora nenapadlo? (02.07.2022)

Ženská si jede vyčisti hlavu na samotu u lesa, ale to vezme za své ve chvíli, kdy jí začne stalkovat pobledlý nudista. Jednoduché jak facka, ale Garlandovi se to povedlo zamotat tak, že jsem netušil, na co se to vlastně dívám. Pokud mi něco utkví v paměti, tak je to závěrečný několikanásobný zázrak zrození. To byla pecka. Ale jinak? Hysterická Jessie Buckley potkává asi tak desetijediného Kinneara, který se ve všech svých polohách snaží být divný a společně tajtrdlíkují po baráku a přilehlém okolí. Vygůglil jsem si, kdo že je to ten Zelený muž, díky čemuž mi v hlavě bliklo malé světýlko pochopení, ale to rozhodně neznamená, že by mi to dávalo smysl. 30% (10.08.2022)