Odysseus

Mytologický road movie s parádní přehlídkou mulletů a vygradovaným finále, jak se na správný drama sluší a patří. Triky i na tu dobu slabší, ale jinak hodně pěkná práce. Mimo zmíněných kadeřnických střihů oku lahodí ještě pohled na krásnou Vanessu Williams. Z tý by si měly tenisový Williamsky vzít příklad, obzvlášť ta mladší obluda. (19.02.2021)

Tenhle tv film, produkovaný pro Hallmark, považuji za jeden z těch opravdu zdařilých. Líbí se mi i po letech a nejspíš líbit nepřestane především díky věrnosti své předloze, ale i výpravě a hereckému obsazení, na které se mi pořád hezky kouká. Miluji antiku a řeckou mytologii. Řečeno metaforou, jako mají teď někteří Tolkiena, já měla básníka Homéra, ale i pana Petišku. P.S. Dnes je ovšem mým favoritem řecký bůh Kairos. Sympaťák, kterého preferuji i v obecné rovině životaběhu:-). (06.02.2016)

Na Hallmark vskutku ucházející... Kdybych ale použil tatáž slova k ohodnocení stavu lodi na otevřeném moři, posádka včetně kapitána by jistě nadšena nebyla... Ovšem v porovnání s gigantickými bouřemi a jiným smrtelným nebezpečenstvím, kterým Poseidon "odměnil" Odyseovu sebechválu, by se takový stav lodi nutně musel zdát téměř bezvadný, a to každému námořníkovi bez vyjímky. Je zajímavé, že o "trochu" později přišel jiný Řek, zvaný Archimédés, se zákonem o tělese ponořeném do kapaliny. Ještě zajímavější ovšem je, že Archimédův zákon vystihl již autor této básně. A vlastně již tehdy viděl (což nás po zásluze přivádí k otázce: Kdo že je tu vlastně slepý?) jeho platnost i v oblasti, kterou Archimédés očividně neviděl, a proto jí, ani i kdyby chtěl, nemohl věnovat pozornost. Tedy v lidském srdci. Ucházející srdce, ať už z důvodu velké pýchy, předsudku, či jiného poklesku, klesá ke dnu stejně jako ucházející loď. Změnu stavu pak může způsobit jen změna stavu mysli, například projevená pokora. Srdce, které ucházelo a šlo ke dnu se pak snáze dostane na hladinu, a je-li pokání dostatečné, tak až do krajiny zalité sluncem... A stává se tak vskutku "ucházejícím"... ... ... Přiznávám, autoři tohoto díla mají můj obdiv za ne až tak marný pokus vyjádřit poezii obrazy. Jsou-li však obrazy v zásadních pasážích doprovázeny slovy v souladu s původním zněním básně, stává se dílo unikátem. Zejména v samotném závěru to vyšlo znamenitě... :) (09.08.2015)

Veľmi príjemné spracovanie Homérovho eposu a taktiež jedno z najlepších hallmarkovských spracovaní antických mýtov, pričom porovnanie s Iáson a argonautami a Herculom je až žalostné. Trikovo možno film nie je až na takej vysokej úrovni, rozhodne však nijako neurazí. Hlavne potom treba vyzdvihnúť plavbu v jaskyni, kde sídlia príšery Skylla a Charybda, táto scéna má až hororový ráz. Ďalším príjemným spestrením je okrem skvelého výkonu Armanda Assante (pamatäm si ho hlavne ako Odysea a z 1492) aj účasť viac či menej známych hviezd ako Isabella Rossellini či Christopher Lee alebo Nicholas Clay (Lancelot z Excaliburu). Film má však aj niekoľko nudnejších pasáži, preto som zvažoval či dám 3* alebo 4*, avšak už dlhšie som to nevidel takže zatiaľ musím prihoršiť, aby som to náhodou nejak neprehnal. S ocenení spomeniem 2 ceny Emmy za najlepšiu réžiu a vizuálne efekty a 2 nominácie na Zlatý glóbus. (01.12.2007)

Na televizní film je to úžasně povedené, každý kdo tomu dal pod tři je rozmazlenec a neznaboh. Ještě před nástupem puberty jsem byla do tohoto eposu tak bezhlavě zamilovaná, že jsem ho byla schopná přelouskat v daktylském hexametru. Čili mě příjemně překvapilo, že se film prakticky neodklání od předlohy. Zahrané s nasazením, na rok 97 je to pecka, kdyby to dneska někdo hodil do tři dé a trochu vytunil, tak mám v kině ruku v kalhotkách natotata! (12.05.2013)