Hrdina

Velká porce kina morálního neklidu bez šťastného konce nebo rozhřešení. V době rychlých informací není čas na nuance, a tak často, abyste postihli vnitřní pravdu nějaké skutečnosti, musíte zjednodušit detaily. Ale díky informační hojnosti a neustálému dohledu tisíců lidských i mechanických očí budou drobné nesrovnalosti ve výpovědi použity jako důkaz celkové křivosti vašeho charakteru. Pravdu tedy není možné sdělit. Nakonec může být přijetí porážky jediným způsobem jak si jakž-takž zachovat důstojnost. Uf. (31.01.2022)

Asghar Farhadi je "vaznejsi Woody Allen Blizkeho vychodu". Vysoko uderny v dialogoch a charakteristike postav, strohejsi realistickou formou. Iranska "hra na macku a mys" kto ma v skutocnosti pravdu a kto klame, zabalena do vypilanej scenaristickej gradacie a neurcitych charakterov. Velmi charizmaticky hlavny hrdina na "opustaku" z basy, prekypujuci takym optimizmom a usmievavym "lookom", ze divak neveri ziadnym obvineniam voci nemu ohladom poskodzovania veritela. Svojska "Allah Akbar" kultura s velmi divnymi pristupmi voci vine a trestu (za nezaplatenie dlhu u nas nikoho nezavru, len vam vybielia dom, konto a strhnu vam z vyplaty) a velmi divnou doverou voci nepreukazatelnemu dobremu skutku "v mene Boha". Po fyzickej potycke v obchodaku s "debtorom" to graduje do takych dialogovych prestreliek a nervakov, ze som nestihal citat titulky a zaroven sledovat "peckoidne" mimicke herectvo zucastnenych. "Vymaz rozhovor s mojim synom" scena uz takmer divackym pocitom ustila do niecoho velmi tragickeho. 'Rozchod Nadera a Simin' sice neprekonany, ale len o milimeter. Tu dokonca este viac citit tu tazobu cloveka v situacii, z ktorej nie a nie dostat sa von. Silne "oscarove" styri. (01.02.2022)

Vskutku zajímavý film určený však spíše festivalovému publiku.... Určité technické nedokonalosti vyváženy silným emocionálním příběhem, kde se člověk nemůže rozhodnout zda-li hrdinovi držet palce či ho raději odsoudit. Jestli se chová racionálně a vypočítavě či se stane obětí vlastního dobrého skutku Super téma k zamyšlení, nicméně v iránských reálií pro evropana přeci jen těžko srozumitelné... (21.03.2022)

Film o ničem demaskující tak z mého pohledu nakonec i sám sebe. Mnoho povyku, ale to z někoho, kdo udělal něco nějak vyzdvihnutelného, leč hrdinou být ani nezkoušel, hrdinu neudělá a život mu nepromění, jakkoli to v něm může zažehnout takovou naději. Ve výsledku jen všechny strany plýtvají energií a kupí příběhy kolem něčeho, co skoro nestojí za vyprávění. Právě to je samotný Hrdina - a v tomhle případě ploše kýčovitá závěrečná scéna, na násilí budující jakési spojení, v němž nedokážu vidět žádnou skutečnou message, jen povrchní vizuální hrátku, to pouze podtrhuje. Není to zlé a 127 minut uplyne vcelku jako voda, ovšem to je na film s takovouhle pověstí velmi málo. (24.10.2022)

Lehce kafkovský příběh s (pro Evropana) neobvyklou zápletkou, dobře obsazenými herci a záměrnou nedořečeností. Čtvrtý íránský film v mém životě (předtím Chuť třešní, Klíč a Rozchod...) a opět nadprůměr. Klidně půjdu i do dalších... (04.05.2023)

Vsaďte tento film do európskeho prostredia a máte priemerný večerný televízny film. Filmov s podobným námetom je v v histórii kopa. Stopáž je tiež zbytočne natiahnutá. tri hviezdy sú za mňa tak akurát. (17.02.2022)

Jak mužou zlaté mince převrátit život. (24.02.2022)

Zivot, zlozity, komplikovany..raz si hore a raz? Co je pravda? Jak blizko ma ku klamstvu. A co neuprimnost. Este ked do toho zasiahnu socialne media. Co znamena 5 minut slavy? A vyplati sa to v dnesnej dobe? Co znamena zit v pretechnizovanej dobe a vsade sledovany. Zaujimava sonda do ludskeho osudu s ktorym si pohralo viac faktorov. Sam som sa trochu stracal, ale nebolo to na skodu, ked nevies co si mysliet a poslednu vec zkomplikuje dalsia. Ako vravim, zivot..) (25.04.2022)

To byl tedy pořádný antihrdinský film! Zase to byl typický Farhadi - morální dilemata a pomalé záběry, které Vás ale ani trochu nenudí, naopak napjatě sledujete do poslední minuty. Tento film nebyl výjimkou ani v tom, že mě Farhadiho hrdinové (tedy hlavně ti mužští) vždy dost iritují. Mám podezření, že v nich autor skrývá cosi autobiografického. U Rozchodu Nadera a Simin se mi líbilo, že tam byla "silná ženská hrdinka", ale tady se opravdu všechno točí jen kolem hlavního představitele (alias "všichni mi ubližují a já za nic nemohu") a tím to bylo o to víc iritující. Navíc byli v tomto filmu svým způsobem antihrdinové snad všichni....  Hodně to tu srovnávají s bulharskou Slávou, což je můj oblíbený film na podobné téma. Nicméně ty filmy ve mě vyvolávaly úplně jiné pocity a hlavně otázky. V bulharském filmu mnohem snadněji soucítíte s hlavním hrdinou, protože se mu děje objektivně "nezasloužené" příkoří (na rozdíl od Hrdiny). V tomto je možná film Hrdina i barevnější, že ukazuje právě tu iritující nedokonalost každého jednotlivce - tedy ne "jen" boj jednotlivce s nespravedlivým systémem. Dále, opět v porování s bulharským snímkem, sociální sítě vychází u Farhadiho vlastně v mnohem pozitivnějším světle (mají zde samozřejmě ohromný (a často negativní) vliv, ale ve své podstatě vždy jakoby napomáhají odhalení "pravdy")... Farhadi rozehrál neuvěřitelný "cirkus" otázek...zda je glorifikovatelné to, co by mělo být normální...zda potřebujeme diplom pro potvrzení, že jsme dobří lidé...nakolik je "slabošství" hlavního hrdiny v každém z nás? (09.05.2022)