Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Když se Steven Spielberg a Robert Zemeckis rozhodli natočit tento film, vyvstal před nimi nesnadný úkol: vymyslet technologii, která by na plátně pomohla vytvořit iluzi, jakou diváci doposud neviděli. FALEŠNÁ HRA S KRÁLÍKEM ROGEREM vychází z myšlenky, že kreslení hrdinové animovaných grotesek vedou mimo kameru své soukromé životy a prožívají stejné starosti a radosti jako lidé z masa a kostí. Žijí sice v animovaném městečku Toontown (Kreslounov), často se ovšem potulují po hollywoodských studiích. Koexistence "kreslounů" a lidí je roztříštěna ve chvíli, kdy je zamordován majitel pozemků Toontownu a podezření padne na bílého králíka Rogera. Do případu se zaplete i soukromé očko a musí čelit úskokům sadistického soudce, který hodlá Toontown vymazat z povrchu země a místo něj postavit dálnici.

Zemeckisův a Spielbergův experiment měl prohloubit komunikaci herce s kresbičkou, zdokonalit synchronizaci, umožnit kameře volný pohyb a dodat figurkám trojrozměrnou plastičnost. Animátor, který by něco takového dokázal, byl pouze jeden - Richard Williams. Tvůrci přijali pravidlo, že herci budou pouze "harmonickým doplňkem a součástí animovaného filmu". Každá sekvence byla rozkreslena záběr po záběru a hrané pasáže se musely přizpůsobit možnostem pohybu kreslených postav. Herci natočili "živou" akci, při které hráli "nasucho" a komunikovali s neviditelnými protihráči. Teprve dodatečně byly na každé políčko ručně vkopírovány kreslené postavy.

Zapomenout na konvence animovaného filmu se tvůrcům vyplatilo - jejich komedie je zatím nejlepší symbiózou hraného filmu a animace, kterou překoná asi jen počítačová technologie. Na autenticitě obrazu má obrovskou zásluhu především představitel detektiva Eddieho Bob Hoskins. V prázdném prostoru dokázal vnímat své neexistující partnery a "hrát tak, jako by s animovanými králíky rozmlouval celá léta." Příběh o králíkovi Rogerovi, který byl falešně obviněn z vraždy domnělého milence své nebezpečně smyslné manželky Jessiky, propojuje dva zdánlivě neslučitelné americké filmové žánry 40. let: kreslenou grotesku s kriminálním příběhem "drsné školy". Výprava, kostýmy i nasvícení se podobají klasickým filmům "noir", dialogy jiskří břitkými bonmoty a černým humorem a struktura snímku přejímá modelové principy detektivní šarády. Do krvavého komplotu však nejsou zapleteni lidé - s výjimkou Eddieho a jeho milenky Dolores - ale nevinná disneyovská zvířátka, pro něž je největší tragédií, když se publikum nesměje jejich vtipům...

O ojedinělosti celého projektu svědčí i fakt, že se v něm objevují nejen disneyovské figurky, ale i kreslení hrdinové dalších filmových společností. Mezi elitu se přirozeně začlenila i ústřední manželská dvojice. Králík Roger je sice občas trochu hysterický, jeho mimika je však odzbrojující. Předobrazem pro jeho dráždivě koketující ženu Jessicu se stala mimo jiné rusovlasá Rita Hayworthová. V originále ji namluvila Kathleen Turnerová, která erotickým hlasem šeptá věty typu: "Já nejsem špatná - mě jenom takhle nakreslili." (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Ukážka z filmu 2

Recenzie (346)

Arbiter 

všetky recenzie používateľa

Děsivě autentická sonda do světa šíleného kreslíře, ve kterém pro zvrhlé pobavení trestá své výtvory každou sekundou jejich života. Obdařil je totiž rozumem a vědomím sebe sama, ale zároveň část jejich mysli pokřivil různorodými psychickými poruchami a lobotomizující retardací. Do kresleného mozku jim vpálil ADHD, nutkáním neustále ječet, ničit věci a proti jejich vlastní vůli se neustále smát, dokud jim nepopraskají kreslené svaly a z očí neteče krev. On, kreslíř-bůh, jim sebral možnost volby; autoritářky determinoval jejich cestu životem, ze které nelze uhnout. Žijí tak svůj trest pro jeho pobavení; s křečovitým úsměvem na rtech, neustále nuceni fyzicky i psychicky trýznit a poškozovat sebe i své okolí, ztrapňovat se a ztrapňovat, ubližovat (si) a nechat (si) ubližovat. Jsou jako bezmocní diváci svého vlastního utrpení. S paralyzovanou vůli vzepříti se, se pasivně a útrpně podílí na své vlastní noční můře života, který se odehrává znovu a znovu v nepočítaně paralelních realitách televizní přijímačů. Nesmrtelní a uvězněni v bezčasí, ze kterého je jediným únikem vidina toho, že zůstanou zapomenuti. Ani pak si ale v nastalém limbu nikdy nebudou jisti, že jejich klid nenaruší sequel, revival, cameo, pořad pro pamětníky nebo digitalizace archivních materiálů. Poté budou znovu povolání trpět pro zábavu zvrhlých lidí. Bože, jak já nemám rád grotesky. ()

filmfanouch 

všetky recenzie používateľa

Robert Zemeckis má možná z dnešního pohledu své nejlepší časy za sebou, přesto ovšem o svůj status legendy přijde těžko. Režisér trilogie Návrat do budoucnosti, Forresta Gumpa, Trosečníka či právě Falešné hry s králíkem Rogerem. Právě Falešná hra s králíkem Rogerem z dnešního pohledu patří mezi nejzásadnější filmy, které Robert Zemeckis natočil. Tahle pecka z roku 1988 totiž nejen po více než třech dekádách neztratila své kouzlo, ale především skutečně zůstává unikátem, který jen už tak nikdo nenapodobí.Jeden z nejzábavnějších filmů všech dob, především ovšem film skutečně zásadní. Především v rámci animované tvorby. Snímků, kteří se pokoušeli kombinovat klasickou animaci a živé herce a reálie vzniklo za ta léta dost (Space Jam), žádný z nich ovšem ne s takovou grácií a především žádný z nich nezašel tak daleko. Falešná hra s králíkem Rogerem se v roce 1988 vyprofilovala jako ideální podívaná pro celou rodinu. Děti dostanou příběh plný animovaných ikonických postaviček, dospělí poté bravurní noirovou detektivku, která má várku kreativních nápadů, satirický přesah a obsahuje spousty prvků, které se v klasické podívané nevidí. Přirozená krása slečny Jessicy je v tomto případě pouze špičkou ledovce.Perfekcionistická animace, výrazné ambice a přirozeně působící interakce herců z masa a kostí s animovanými postavičkami. Boba Hoskinse či Christophera Lloyda tehdy čekala těžká práce, kdy pouze museli mluvit do vzduchu. Pořád se totiž bavíme o roce 1988, kdy byli dnešní aplikované metody pro komunikaci živých herců s digitálními postavičkami ještě v plenkách. Hoskins v hlavní roli odvedl perfektní práci a s těžkým úkolem se popral parádně. Chvála pochopitelně musí jít i na účet Christophera Lloyda, který svým vystupováním a projevem po Dr. Brownovi z Návratu do budoucnosti vytvořil další ikonickou postavu. Jeho soudce Doom již od nástupu na scénu vyzařoval přirozenou ďábelstvím, Lloyd tyhle výrazné postavy uměl vždy skvěle.Ten film je neskutečně zábavný i díky tomu, jak využívá pozadí animovaných filmů a sází spousty povedených a vtipných odkazů. Postavičky jako Betty Boop, které s nástupem barevného filmu přišli o práci, konfrontace kačera Donalda a kačera Duffyho či vzájemné popichování Mickey Mouse a Bugse Bunnyho. Díky speciální dohodě o rovnoměrném času bylo možné setkání postaviček od Disneyho s postavičkami z brandu Looney Tunes a i z dnešního pohledu jde o speciální záležitost, která dnes bude možná jen těžko.Pro dětské diváky jde o ideální živelnou a barevnou záležitost, teprve dospělí diváci ovšem budou schopni genialitu Falešné hry s králíkem Rogerem docenit. Noirová detektivka odehrávající se v druhé polovině 40. let v sobě též obsahuje lehkou kritiku filmového průmyslu a další várku sofistikovaných prvků. Poctivá ruční animace, která kompletně vznikla v post-produkci je poté vyloženě perfekcionistická a především půvabná, kdy dokázala naplno prodat estetiku animovaných filmů, ze kterých Falešná hra s králíkem Rogerem těží. Je prostě radost sledovat tuhle podívanou, která má pořád v rukávu dost kreativních nápadů a jeho tvůrci měli při tvorbě filmu srdce na pravém místě. Disney navíc tehdy skutečně umožnil realizovat film, který se v mnoha ohledech vymyká už tehdejší většině Myšákovy tvorby.Z Falešné hry s králíkem Rogerem se ovšem skutečně především vyklubala přelomová záležitost, která krom perfektního vizuálu, kreativního a chytrého scénáře a skvělého Boba Hoskinse s fenomenálním Christophera Lloyda navždy přepsala historii v rámci interakcí živých herců s fiktivními postavičkami. V téhle oblasti dodnes Falešnou hru nikdo nepřekonal i přes pochopitelný vývoj technologie. Falešná hra s králíkem Rogerem nastavila směr, kterým se další mohli jen směle vydat a její výstavní pozici jí nikdo nesebere.Na pokračování bohužel nikdy nedošlo, smrt Boba Hoskinse v roce 2014 jakousi formu naděje definitivně zabila. Na druhou stranu by ovšem film jako je Falešná hra s králíkem Rogerem pravděpodobně skutečně neměl dnes šanci vzniknout a případné pokračování by muselo být výrazné umírněnější a výrazně se obejít bez toho, co Falešnou hru s králíkem Rogerem dělá tou peckou. Dost možná je tak v tomhle případě dobře, že vrátka, které na konci zavřeli Porky se Zvonilkou zůstala zavřená. Falešná hra s králíkem Rogerem je totiž i po letech geniální, nadále se v ní dá něco objevovat a jde o příklad filmu, který se jen tak neomrzí. Tandem Robert Zemeckis a produkující Steven Spielberg po Návratu do budoucnosti stvořili další legendu..... () (menej) (viac)

Reklama

lamps 

všetky recenzie používateľa

Skvělý námět, jemuž se dostalo ještě lepšího zpracování. V dnešní době by to už určitě taková bomba nebyla, ale tehdy muselo takhle kvalitní skloubení hraného a animovaného filmu způsobit velkou slávu, a to zdaleka ne jen u malých dětí. Králík Roger a i ostatní kreslené postavy jsou více než fajn, ale ne tak jako příjemná Zemeckisova režie, která dává prostor velké škále postav a hromadě vtípků, nebo Bob Hoskins a hlavně Christopher Lloyd, jenž jako nelítostný soudce prostě nemá chybu. Uběhlo již skoro 25 let, ale tenhle kouzelný snímek stále nenašel ve svém žánru přemožitele, a i za to si plné hodnocení jednoznačně zaslouží.. ()

EdaS 

všetky recenzie používateľa

"Is that a rabbit in your pocket or are you just happy to see me?" Králík Roger dodnes udivuje svou technickou precizností a vůbec myšlenka propojení reálného a animovaného filmu ve čtyřicátých letech v Hollywoodu je nápad za milion. Kombinace filmu noir a animáku je originální, ale něco mi k dokonalosti chybí. Ani po druhém zhlédnutí však nemůžu říct, co přesně. Snad trochu víc emocí? ()

Genero 

všetky recenzie používateľa

I Ljuba Hermanová stárla a já nemám rád přívlastek nestárnoucí… V případě tohoto temného kriminálního thrilleru o falešném obvinění králíka v červených lacláčích, opileckém detektivovi drsné školy, podlém soudci dvojí tváře, hulvátském miminu a lstivých lasičkách, ho neváhám použít. Co dokázal Bobby natočit před čtvrtstoletím je pro mě zcela nepochopitelné. Zároveň jediný film, při kterém mám toužebnou chuť si polaskat melounky kreslené postavičky. Jessica je erotickým snem každého kreslouna, kačera Duffyho nevyjímaje. ()

Galéria (113)

Zaujímavosti (37)

  • Celosvětová premiéra proběhla 21. června 1988 v New Yorku. (Varan)

Súvisiace novinky

Ztratí studia práva na slavné značky?

Ztratí studia práva na slavné značky?

04.10.2019

Jak je vidno z nedávného obnovení smlouvy na Spider-Mana mezi studii Sony a Disney, duševní vlastnictví je v Hollywoodu jedna z nejdůležitějších věcí vůbec. V podstatě stačí vlastnit práva na… (viac)

Zemeckis na lovu mořských příšer?

Zemeckis na lovu mořských příšer?

29.07.2011

Po propadáku Máma mezi Marťany z jeho produkční dílny je víceméně jasné, že kariéru Roberta Zemeckise spasí už jen návrat k hranému filmu. Tedy, alespoň částečně hranému – nějaké ty digitální efekty… (viac)

Reklama

Reklama