Pod povrchom

Keď sa stretne hviezdna smotánka v krízových časoch, ani zázrak nepomôže. Je až k neuvereniu tých 100 mega, z ktorých sa rozhadzovalo potokom počas každej kŕčovitej scény. Film bez nápadu, bez duše, bez réžie zato so spŕškou klišé a dialógovými kvázi perlami tvorcovia nešetrili. Merítkom fakt úspešného, desivého trileru autor dosiahne spravidla tým, ako dokáže pracovať s tou atmosférou, ktorú na začiatku filmu pomocou šikovne nastavenej zápletky rozpracuje k súvislostiam. Zemeckisove súvislosti sa rozpŕchavajú úplne v základoch, za onou základnou zápletkou. (06.12.2014)

Režijne slušne odvedné remeslo Roberta Zemeckisa, ale scenáristicky natoľko otrepané thrillerové klišé, až zostáva rozum stáť! A to Silvestriho vykrádanie Herrmannovej hudby zo Psycha je ako päsť na oko! Silvestri so Zemeckisom síce What Lies Beneath zamýšľali ako poctu obľúbenému Hitchcockovi, ale zabudli, aký je rozdiel medzi vzdaním holdu a lacným kopírovaním. Ostuda. (12.04.2002)

V niektorých momentoch to rozhodne malo atmosféru. A ešte obsadeniu nemám prakticky čo vyknúť. Chybou filmu je však, že na svoju dĺžku 130 min je doslova príšerne nudný a s veľkou pravdepodobnosťou pri ňom zaspíte. Ale rozhodne neprídete o veľa, lebo tých mrazivejších momentov je zúfalo málo. Tentokrát to Zemeckisovi takmer vôbec nevyšlo a jedná sa o jeho najslabší film. (20.08.2007)

Harmonické manželství. Dům po odchodu dcery-vysokoškolačky zející prázdnotou. Záhadné hlasy a zvuky. A jedno kruté tajemství. Přitom všechno začíná obviněním souseda, že nacpal zavražděnou manželku do kufru auta. Cosi shnilého se však odehrává přímo v domě stále zamilovaného páru. A divák posedlý thrillery začíná chápat, že všechno je trochu jinak. První půlhodinka je moc fajn, taková příjemně nevypočitatelná. Odkazy na Hitchcockovo Psycho jsou patrné, zázračný chlapec nabízející lákavé modely rodinné zábavy Robert Zemeckis mění žánr a drží napětí, používá účinné triky, k čemuž mu výrazně pomáhají střihač i kameraman Don Burgess (spolupracovali spolu už mnohokrát). Výsledku ovšem příliš nepomáhají prudké dějové zvraty i místy zmatený scénář. Naštěstí jsou pánové (producent) Steven Spielberg a Zemeckis pořád těmi hravými „hochy“. (25.09.2016)

V přítmí liduprázdného kinosálu a bál jsem se. Naposledy takhle před dvěma lety u Raimiho THE GIFT. Zemeckis je prostě skvělý režisér, který si s divákem hraje jako kočka s myší a ačkoliv duchařinu moc nemusím, tenhle sympatický horůrek jsem si užil. Včetně závěrečné půlhodiny, která mě dostala. Když už člověk čekal, že přišel vrchol zápletky, objevil se další a další a překvapivě vůbec jsem neměl pocit nastavované kaše. Jestli to je pocta Hitchcockovi, nebo jeho kopírování a podobné bla bla bla, to absolutně neřeším....PS: S odstupem let jsem to zhlédl podruhé a už to nemělo takovou sílu. Ale i tak velmi dobrá práce, pane Zemeckis! (15.06.2003)