U2: Rattle and Hum

Výborne skomponovaný hudobný dokument zo zákulisia, prekladaný koncertnými vystúpeniami, v ktorom mi ale trochu vadilo, že kapela pred kamerou odpovedá na režisérove otázky ako banda sfetovaných retardov. Asi si kladiem na svojich obľúbencov zbytočne vysoké nároky aj v smeroch, ktorým by som nemal prikladať toľkú váhu. (08.03.2010)

Původně to měl být dokument ... Nakonec se to trochu zvrtlo, ale to, co z toho vylezlo, je stejně úžasné. Rattle & Hum nás zavede do dávných časů, kdy Bono nenosil brýle, The Edge měl ještě vlasy, Adam Clayton ještě nosil brýle a Larry Mullen, Jr. vypadal o něco (vážně jen o něco) mladší, než teď. Zachycuje je na vrcholu jejich kariéry (i když pro mě bude vždy tím úplným vrcholem Achtung Baby a ZooTV) na cestách po Americe, a představuje něco, co každý U2 fanoušek musí vidět. (15.02.2011)

"Tuhle píseň ukradl Charles Manson The Beatles a my si ji teď krademe zpět." Zapomeňte na ta spektakulární vystoupení ze Zoo TV Tour nebo Popmart Tour, co jela tahle irská parta v devadesátých letech. Jestli nějaká dekáda patřila U2, tak určitě osmdesátky, kdy ještě opravdu hráli rock'n'roll, rock'n'roll bez pozlátka. Už otvírák, cover Helter Skelter od The Beatles, to řádně rozčísne a rocková jízda je to až do závěrečné Pride. Tohle jsou pro mě U2. (12.03.2017)

Jasné. Jsou to U2 a kdybych je neměl rád, tak se na to jednoduše nepodívám. Ale jsem trochu zklamán. Rattle and Hum má být totiž koncertní film a v tom je ten problém. Phil Joanou totiž podle mého názoru nevěděl, co chce natočit. Půlka filmu (?) je v duchu lehce dokumentárním. Je tu pár rozhovorů (ze kterých se ale nic nedozvíme), zajímavé záběry a nejen koncertní záznamy. Po polovině jde ale v podstatě o záznam koncertu, i když nutno říci, že netradičně natočeného. Čím tato nahrávka chce být je mi záhadou. Dojem tak napravuje fakt, že jde o skvělou muziku. (60%) (29.01.2012)

Nevím zda to má cenu komentovat, protože k tomuto počinu a k U2 celkově není potřeba nic dodávat. Ale přece jen bych chtěl zmínit píseň with or without you, která nejen, že je naprosto úžasná ( ostatně jako celé U2 ), ale přímo verze z tohoto koncertu je zcela určitě to nejlepší podání této písně, které jsem kdy slyšel. A hlavně z toho finále - cituji " Yeah, we´ll shine like stars in the summer night, We´ll shine like stars in the winter light. One heart, one hope, one love" jde mráz po zádech, no ne snad ? (26.01.2009)