Kontakt

První hodina a půl dokonalé. Od té doby, co ale Jodie Foster "odletí", tak úroveň rapidně klesá, a je to napraveno až úplně na konci. Nicméně část před koncem byla dost divná, zdlouhavá. Docela mě mrzí, že tenhle film nedopadl jinak, protože přímo zbožňuji inteligentní sci-fi a námět Kontaktu skýtal obrovský potenciál. Každopádně se ale na film plánuju podívat znova a možná že ho trošku přehodnotím, najdu tam něco víc než poprvé... Uvidíme :-) (22.02.2003)

Viděli jste tu starou kreslenou disneyovku Lady a Tramp? Tak když poprvé Jodie vidí hluboký vesmír, má přesně stejnej výraz jako Lady, když se smutně dívá na domněle mrtvého Beavera. Asi to tak bylo myšleno už původně, ale dojem pro diváka je dokonalý. Když dáte dohromady výtečný propracovaný SF scénář plný filozofických a hlubokých myšlenek s osobitým talentovaným režisérem, spoustou dobrých herců a dostatkem peněz na triky, tak vyjde Kontakt. Pravda, postava McConaugheyho mi moc nesedla, ale to může být mojí obecnou nechutí ke kněžím a náboženství, lépe řečeno jsou mi někde. Poslední scény filmu mě nijak nenadchly, jako kdyby byly dolepený později (mělo to skončit nástupem do auta), ale jinak je to jeden z nejpropracovanějších a nejhodnotnějších SF filmů, jaké kdy Hollywood (a vlastně i celá Amerika) vyprodukoval. A co víc, mohl by se snadno stát skutečností. (15.11.2006)

Sofistikovaný hollywoodský sci-fi film s překvapivě rozumně formulovanými filozofickými otázkami týkajícími se jak gnoseologie, tak ontologie - Kde je hranice poznatelného? Můžeme poznávat i to, co se vymyká našemu rámci vědění a vědomí, co dalece přesahuje naši zkušenost? Ale také, kdo vlastně jsme a jaký je důvod naší existence? Takovéto postuláty se objevují v mnohých sci-fi filmech, avšak v Zemeckisově Kontaktu neslouží jako povinný kolorit snímku daného žánru, ale tvůrci se jejich pokládáním skutečně snaží na cosi poukázat a k čemusi dospět (skoro bych nevěřil, že je něco takového v hollywoodské kultuře možné...). Robert Zemeckis se snaží akcentovat především první část termínu vědecko-fantastický a rozvíjí racionální příběh mladé vědkyně, jíž se podaří zachytit komunikát, jenž zjevně nepochází z pozemského zdroje. Je to nanejvýš obtížné a tvůrci balancují na tenkém ledě, nesklouzávají však ani k plytkosti a doslovnosti většiny obdobně tématicky orientovaných sci-fi filmů, ani k chvílemi se naznačující hollywoodské filmové kýčovitosti - právě ono balancování na hranici zjevného a nevyřčeného, nepojmenovaného přispívá ke kvalitám filmu. Příběh je primárně o hledání a nenalézání, ale zároveň poukazuje na celou řadu vedlejších efektů - sociologicky vykreslená vlna zájmu o mimozemské civilizace materializující se stanovými městečky okolo základny, posílení vlivu sekt a houfný vznik nových náboženských spolků na bázi kontaktu s mimozemskou civilizací, náboženské, politické a jiné aspekty nabalující se na přelomový objev, politické tlaky a lobbystické zájmy mající za cíl profitovat na daném vědeckém momentu... Velmi povedený je i symbolický a metaforický závěr filmu, odrážející sice akcentovaně humanitní a morální paradigmata tvůrců, z intencí daného filmu však nevybočující a po stránce estetické navíc i přínosný... Kontakt je bezesporu výjimečně dobrý sci-fi film s vynikajícími herci a s nosným tématem, který se nesnaží odpovídat, ale ptát se, což by měl dělat každý chytrý film... Podobné filmy: Blízká setkání třetího druhu (15.10.2007)

Zemeckisova nedoceněná sonda do vesmíru, politiky a hlavně mezilidských vztahů, kterou mám den ode dne radši. Od milého a plného zážitku mi vystoupala až do filmu, který se mi v nejrůznějších životních situacích promítá až nebezpečně často. Tohle je v mých očích životní role Jodie Foster a pravděpodobně i prostřední bod Zemeckisovy cesty za duševní obrodou (započatou Jenny ve Forrestovi a zakončenou Trosečníkem Chuckem). Ta cesta byla strašně dlouhá a přitom zcela jednoduchá. (03.06.2008)

Volně plynoucí sci-fi s náboženským podtextem vás donutí přemýšlet, jestli tam přeci jen někde v té načernalé dáli něco není.. Kontakt sice nedisponuje délkou světelného roku, přesto si mohly střihačovy nůžky na některých místech mírně zaskotačit. Závěr konfrontující vědu a víru zanechá spoustu otázek a pramálo odpovědí. Zrnění na záznamu je jasné jako facka, ale jaká byla na Veze sledovanost slavnostního zahájení berlínské olympiády? (29.08.2008)