Ponorka Nautilus
Nautilus
Obsahy(2)
Země roku 2099 je pustá, vládne stanné právo. Veškeré zdroje jsou ve vojenské moci. Přežívají poslední zbytky civilizace. Vědec Noah Brin ale plánuje zachránit lidstvo a planetu tím, že by zabránil vzniku katastrofy pomocí stroje času. Země se rozpadá, protože v roce 1999 došlo k porušení jádra, vyslaná mise by měla této události zabránit a změnit tak historii. Jde o mix všelijakých motivů, od podmořských filmů jako je Hon na ponorku, přes cestování časem z neradostné budoucnosti a la Terminator po zápas s padouchy jako v Přepadení v Pacifiku. Zamíchejte, protřepejte, přidejte kapitána Nemo a máte Nautilus. Přes všechna žánrová klišé ale jde o jedno z lepších Béček. Hlavní postavou je žoldák a bezpečnostní poradce Jack Harris, který nemá nic radši než střelbu v každé situaci, a to na vše, co potká. Právě on je povolán do projektu Prometheus, který má napravit zemské jádro. Mnoho lidí je z projektu nervozních, výrobci energie, vlády třetího světa, ekoteroristé i Noah Brin v roce 2099. Film kolísá mezi slušnými podmořskými sekvencemi a částmi, které zřejmě kvůli výši rozpočtu vypadají jak vypůjčené z televizního seriálu šedesátých let. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (17)
Tento film pôsobí ako taká tuctová dvojepizóda seriálu SeaQuest DSV. Posádka ponorky z postapo budúcnosti sa snaží dostať do minulosti a zabrániť príčinám, ktoré zničia svet. Je to blbé a strašne ukecané. Bavilo ma len zopár celkom dobrých bitiek v ktorých geroj Norton nakope zloduchom prdel a potom bola ešte celkom cool výbušná naháňačka v postapo budúcnosti. Ale tú vraj vykradli z iného filmu, tak kvôli tomu nedám druhú hviezdičku a úplne bude stačiť jedna. Žiadna sláva to nie je. Sklamali ma scény z ponorky. Exteriérové zábery vyzerajú jak keby veľké hovno ležalo na dne vane a interiérové sú očividne štúdiové kulisy v ktorých sa herci nakláňajú do strán, aby to bolo vzrúšo. No nebolo. 3/10. ()
Napad zajimavej zpracovani horsi souhlasim z tim ze zacatek a konec kdy se neco deje je v pohode bohuzel je to prolozeno az neumernym mnozstvim kecu a filozofie a do takovyho filmu se to proste nehodi zetka tohoto typu maji pobavit a ne predavat jakasi poselstvi nejvetsim kladem je tak urcite suveren Richard Norton ktery se tu z nikym nemaze kazdyho vyridi maximalne do 30 sekund rovnodennost nema sanci ()
No docela průser. Film se mi líbil jen na začátku a potom až skoro na konci kdy se bojovalo na plošině. Všechno mezi tím byla jedna velká nuda u které jsem to několikrát skoro zabalil a šel spát. Nechápu jak může někdo utrácet peníze za takové ..... Herecké výkony většiny aktérů bych označil za přímo katastrofální a až na pár výjimek bych jim za odvedenou práci ani nezaplatil. ()
První půlka dobrá – slibně načaté vyprávění o zdevastovaném světě, ze kterého se posádka Nautila vydala sto let do minulosti (ponorka jakožto stroj času nakonec v jejich technoblábolovém podání ani nevyzněla nijak zvlášť hloupě), aby zabránila projektu, který v honbě za nevyčerpatelným zdrojem energie navrtáním zemského jádra celou tu apokalypsu odstartovala. A v současnosti (rok 1999) opět slibně rozjetý příběh těch, co se ten projekt zrovna chystají poprvé spustit. Vše samozřejmě zcela poplatné žánru – je to béčko jak vyšité, logiku v tom nehledejme. Ovšem druhá půlka je naprostý zmatek, až se mi chce říct zmetek. Celkově tu byly vykradeny asi všechny tehdejší akční hity, co si jen dokážu vybavit. Tím pádem samozřejmě o pointě nemůže být vůbec řeč, všichni zrazují všechny, klubou se z nich nastrčení špehové, jednají jako ve špatném filmu… a dělají z toho špatný film. Škoda. Začátek se mi líbil a interiér Nautilu byl roztomile steampunkový. Akční scénky jsou průměrné a hudba je notu od noty vykradená ne z jednoho, ale pro jistotu hned ze dvou (alespoň u kterých mě to trklo) filmů. Oba jsou co do děje obdobně nestydaté „výpůjčkové skládačky“, nicméně Nautilus v počtu „puclí“ s přehledem vede a je bezesporu nejzmatenější. Black Thunder (Neviditelný útočník, 1998) aspoň držel dějově pohromadě a měl podstatně vyváženější (vlastně skoro stejné) obsazení jako Crash Dive (Útok na ponorku, 1996). Nautilus stojí a padá na třech hercích, kteří tu nicméně neměli důvod plýtvat výraznější mimikou. Mí dva oblíbenci Richard Norton a Hannes Jaenicke si tu zase jednou střihli své typické béčkové role: Norton žoldáka se svědomím, co se ovšem s padouchy nepárá a rovnou je s gustem na potkání střílí (případně ubíjí), a Jaenicke geniálního = obrýleného rozpolceného vědátora. Herecky nejzajímavější byl sympaťák Christopher Kriesa (kapitán Nautila), ačkoli jeho postava asi jako jediná vyzněla líp až v druhé polovině filmu, kdy začala jednat jako člověk a ne jako bezostyšný terminátor. Herečky mě tu absolutně neoslovily, právě naopak, jedna (Gloria Perez, zde psaná jako Gloria Mari) absolutně neslaná nemastná v obou inkarnacích – klaďačka i z ní se vyloupnuvší záporačka –, a druhá (Miranda Wolfe) slaná a mastná až moc. Vidím to tak na jednu poctivou hvězdičku. Jeden malý cípek bych přidala za ten pokus o sci-fi, ale dvě hvězdičky už by byly moc. (2,5/10) ()
"Jdi, Noahu, jdi! Najdi ty mrchy, co tohle udělaly!" - "Časovou smyčku neodhadneš. Muselo se to přerušit kvůli nadměrným vibracím..." - "Máš matčinu slepou víru ve mně. Milovala riziko..." Krindy pindy, to je vskutku zásadní dílo, chybělo jen málo, abych se z něj pos*al. 7% za silikonové pysky neohrožené hrdinky. ()
Reklama