Vynález skazy

Čtyři dát nemůžu, protože tři hvězdy jsou polovina. A já si z filmu odnáším poloviční zážitek, tudiž ho nemohu v hodnocení označit za čtyřhvězdičkový velmi dobrý film. Ačkoliv rozhodně nepopírám, že v mnoha ohledech velmi dobrým filmem je a přinesl mi zajímavou filmovou zkušenost. Vlastně jsem rád, že jsem to viděl. Byla to zajímavá studie, toho jak s minimálními finančními prostředky, dokázal vytvořit jeden pán zázrák (tedy po grafické stránce.) Ten pán se jmenuje Karel Zeman. V současné době by to, se svým příjmením neměl lehké, ale to ponechme stranou. Zeman (Karel) mě již neuvěřitelně zaujal jedním z klenotů naší kinematografie ,,Čarodějovým účněm´´. Tam ale nebyla IMHO grafická stránka tak silná. Tam šlo spíš o tu brilantní atmostféru, brrr! Tady co se týče grafiky, nemůžu nic kritizovat. V tý době to musela bejt strašná piplačka a upřímně příliš nechápu, jak se dělaly třeba scéný pod vodou. V tadytom ohledu je to vážně zážitek. Ale já chtěl mimo jiné taky vidět, výborně napsaný film podle výborné knížky. Podle výborné knížky film napsaný je, ale on sám o sobě rozhodně žádný peckozní scénář nemá. Spíše všechny pasáže jsou udělány tak aby v nich vynikla grafika. Prvních 20 minut je dost rychlých, kdybych nečetl knížku tak bych už asi nechápal o co jde. A pak to z hlediska děje je pořád nuda. Scénky vlastně nejsou ani moc občas souvislé, film stojí na geniální grafice, knihu si upravuje jak chce (Thomas Roch není šílený, Simon Hart není hlídač Gaydon a ta dívka tam už vůbec nepatří.) Asi jsem moc konzervativní, ale ten Verneův příběh tam byl prostě nějak v pozadí. A já se tak těšil, jak ho uvidím zfilmovaný tak jak ho sám napsal- Opakuji, grafická scéna je pecka, ale předpis knihy na filmové plátno se mi moc nelíbil. Moje chyba, můj problém, můj názor. Vysoké hodnocení jinak chápu. (13.01.2017)

Kongeniální filmová adaptace coby jakási koláž z románu Julese Verna z tvůrčí dílny génia československého filmu Karla Zemana. Válečné běsnění, které katalyzovalo paradoxně vědecký a technický vývoj a přineslo do té doby jen těžko představitelné věci, jako je atomová puma, vytvořilo dobovou atmosféru, která v mnohém připomínala období osvícenství s jeho okouzlením technikou a párou či technické nadšení z období fururismu, tedy počátku 20. století, kdy byla však technika a pokrok chápány v pozitivním smyslu jako všespásná entita. Karel Zeman, jakož i scénárista František Hrubín, vytvořili tedy dobovou antitezi s primárně vyjádřenými ideami pacifismu a obav z dalšího válečného konfliktu (což korespondovalo i s oficiální režimní propagandou), nezbavili se však okouzlení a aluzí k dobám pokrok a techniku adorujícím. Úžasnou kombinací hraného a animovaného filmu dosáhl Karel Zeman neuvěřitelně silného expresivního vyznění - celý ten potemnělý obraz pirátského ostrova připomínající hutní periferie báňských center. Doslova geniální a šťastná byla myšlenka použít původní osobitou stylizaci originálních dobově romantizujících ilustrací knih Julese Verna (výborně ji podtrhuje i černobílý filmový materiál). Tu Karel Zeman doplnil naivistickými odkazy k estetice náčrtků prvních utopistických vynálezů právě z doby osvícenské a sahající až kamsi do renesance k ilustracím Leonarda da Vinciho a jeho létajících strojů a jiných vynálezů. Podmořský svět si vypůjčil z ilustrovaných přírodopisných atlasů a každá ryba tak vypadá jako blízká příbuzná Latimérie podivné. Zjevné je také doslova okouzlení fenoménem páry - ta pohání téměř každý stroj či dopravní prostředek a její nerozlučný symptom, evokující její přítomnost - černý uhelný kouř, se line doslova odevšad, dokonce i z odkrytého horního poklopu ponorky:-) Zeman dovedl svou stylizaci k dokonalosti, jelikož mizanscénu doplnil kreslenými kulisami, dobovými kostýmy atd., vše v nostalgickém záměrně archaizujícím retro stylu (formálně postavený na použití linky, respektive různých druhů linek, které dotváří téměř všechny kulisy i kostýmy), a vytvořil tak jeden z nejosobitějších výtvarných počinů v dějinách nejen našeho filmu. V době (u nás nejenom pro filmový průmysl tak pohnuté), kdy přeceňovaný Edward D. Wood Jr. točil v zámoří své paskvily, které dnes někteří intelektuálové nepochopitelně adorují a opěvují, stvořil tak skutečný génius filmové režie to, co je skutečným projevem filmové geniality - nadčasové utopistické výtvarně velmi osobité sci-fi ... Umělecké dílo, které už nikdo nikdy bohužel nenapodobí... (27.12.2007)

To co Jules Verne slovem, to Karel Zeman obrazy. Film jsem poprvé viděl, když byl nový, nebo alespoň zánovní. Včera podruhé s vnukem (9 let) a vnučkou (4 roky) v poměrně pozdní hodinu. Kluk prohlásil, že se na nic takového koukat nebude a odešel do postele k mobilovým hrám; holka se sice divila, proč to není barevné, ale s drobnými přerušeními vydržela do konce. Druhý den při "vyprávění příběhu" však vyzdvihla tytéž okamžiky, které se i mně kdysi vštípili do paměti. (05.07.2014)

Připadá mi znatelně slabší než Na kometě, dávám nicméně stejný počet hvězdiček, a to za báječný obrázek „věku elektřiny a páry“, naivně sebevědomého počátku rozmachu technické civilizace. Morální apel je tu na můj vkus příliš zploštělý. V dětství jeden z kultovních filmů, teď už ho dokážu brát vážně jen jako geniální osobitě zemanovskou poctu Jul. Verneovi. Těžko si představit, že by ve vystižení ducha jeho románů někdo někdy Zemana překonal. (19.02.2011)

Pán Karel Zeman bol prvým človekom, ktorého som začal vnímať ako režiséra, ako kreatívneho filmového tvorcu, ako osobitého umelca. Už ako malý chalanisko som sa vždy náramne tešil na to keď išiel niektorý z jeho snímkov v televízii. V časoch šedej socialistickej cenzúry boli jeho diela ostrovmi nespútanej, sci-fi dobrodružnej fantázie. Nádherné minúty strávené v animovanom, fantastickom svete boli pre mňa niečím fascinujúcim. Formovalo to môj filmový vkus. Okúzľujúco naivné príbehy ako z románov Julesa Verne. "Vynález skazy" bol jedným z mojich najobľúbenejších. **** (17.11.2010)