Vynález skazy

Připadá mi znatelně slabší než Na kometě, dávám nicméně stejný počet hvězdiček, a to za báječný obrázek „věku elektřiny a páry“, naivně sebevědomého počátku rozmachu technické civilizace. Morální apel je tu na můj vkus příliš zploštělý. V dětství jeden z kultovních filmů, teď už ho dokážu brát vážně jen jako geniální osobitě zemanovskou poctu Jul. Verneovi. Těžko si představit, že by ve vystižení ducha jeho románů někdo někdy Zemana překonal. (19.02.2011)

Pán Karel Zeman bol prvým človekom, ktorého som začal vnímať ako režiséra, ako kreatívneho filmového tvorcu, ako osobitého umelca. Už ako malý chalanisko som sa vždy náramne tešil na to keď išiel niektorý z jeho snímkov v televízii. V časoch šedej socialistickej cenzúry boli jeho diela ostrovmi nespútanej, sci-fi dobrodružnej fantázie. Nádherné minúty strávené v animovanom, fantastickom svete boli pre mňa niečím fascinujúcim. Formovalo to môj filmový vkus. Okúzľujúco naivné príbehy ako z románov Julesa Verne. "Vynález skazy" bol jedným z mojich najobľúbenejších. **** (17.11.2010)

Nikdy by mě ani nenapadlo, že to někdy řeknu, ale mně se tento film skutečně líbil. Nesrovnatelně lepší film než o pár let starší Cesta do pravěku, ktará mě nepopsatelným způsobem vadila. Z Verneovek jsem přečetl skutečně jen málo, ale atomosféra těch knih na mě z tohoto filmu dýchala každým coulem. Triky byly maximálně zastaralé, ale strašně pěkně se mi na ně koukalo. Příběh samozřejmě docela chytlavý. Patřičně ocenit by zasloužila určitě i působivá hudba. Přes tahle všechna pozitiva se však stejně nezbavím dojmu, že je film zde dosti výrazně nadhodnocený. Za sebe říkám, že tento film je přes svoji technickou nedokonalost lepší než mnoho českých filmů současnosti. Rozhodně však existuje i obrovské množství filmů, ke kterým se svojí kvalitou ani nepřibližuje.3* (01.01.2012)

Legendární snímek Vynález zkázy mi znepříjemnil můj schizofrenní pohled na věc. Na jednu stranu jsem toužil odprostit se od všech vnitřních postojů a bez zábran se ponořit do světa fantasie a tiše (a občas nahlas) obdivovat. Ovšem druhá hemisféra stále říkala ne. Ona chtěla příběh, ve kterém by nemusela být rušena svými vědeckými a logickými námitkami, krásnými ale i notně z konceptuvytrhavačskými kulisami a triky ve stylu i kvalitě 50 let starých Mélièsovek. Chtěla výpravu, která dokáže pohltit a (aby byla úplně upřímná) i barvu, která tomu podle ní docela chyběla. Tyhle dva pohledy se celou dobu bily o to, kdo zvítězí a nakonec oba vyšly z boje jako poražení. I přesto je to samozřejmě film, na který obě půlky mozku nikdy nezapomenou, ale vždy si vzpomenou na protesty té druhé... (30.04.2007)

Opakovaně jsem se o různých českých sci-fi filmech dočítal, že jde o největší dílo naší kinematografie všech dob atd., atd. Skutečnost je složitější i jednodušší. Srovnatelných vrcholů má naše národní kinematografie několik. Určitě mezi nimi nemohou chybět zemanovská zfilmování verneovských próz. Nápaditost obsahu se zde snoubí s objevností formy, založené na originálním prolnutí animovaného a hraného filmu; takto docilované efekty dalekosáhle přesáhly možnosti doby a svými výsledky a úrovní budou určitě oslovovat i budoucí generace počínajícího století. Za další Zemanovo plus pokládám i záměrné využívání dobových ilustrací k prvovydáním Verneových spisů. Přimísí-li se k tomu český odstup a úsměvná ironie smíšená s chápavým nadhledem a porozuměním, vzniká dílo, kterým by asi nepohrdl ani starý pán z Amiensu, kdyby vstal z hrobu. Vstávat ovšem ve Vernově případě nutno není; mnohem spíše vyjádříme úctu a připravenost zhlížet a kochat se, zůstaneme-li sedět. Sedět v tomto případě znamená ctít a vážit si. (02.12.2007)