Vynález skazy

Dle mého názoru asi vrchol jedinečné tvorby velkého mistra. Vědeckofantastický film poukazující na nebezpečí apokalyptické činnosti lidstva, ale také projevující obdiv a poklonu technické tvořivosti člověka. Dokonalá ukázka přetvoření myšlenek Julese Verna v propracovaný film s detaily a trikovými zázraky. To vše doprovozeno příjemnými dialogy, na kterých spolupracoval básník František Hrubín. (29.01.2013)

Legendární snímek Vynález zkázy mi znepříjemnil můj schizofrenní pohled na věc. Na jednu stranu jsem toužil odprostit se od všech vnitřních postojů a bez zábran se ponořit do světa fantasie a tiše (a občas nahlas) obdivovat. Ovšem druhá hemisféra stále říkala ne. Ona chtěla příběh, ve kterém by nemusela být rušena svými vědeckými a logickými námitkami, krásnými ale i notně z konceptuvytrhavačskými kulisami a triky ve stylu i kvalitě 50 let starých Mélièsovek. Chtěla výpravu, která dokáže pohltit a (aby byla úplně upřímná) i barvu, která tomu podle ní docela chyběla. Tyhle dva pohledy se celou dobu bily o to, kdo zvítězí a nakonec oba vyšly z boje jako poražení. I přesto je to samozřejmě film, na který obě půlky mozku nikdy nezapomenou, ale vždy si vzpomenou na protesty té druhé... (30.04.2007)

Filmařsky geniální, na dobu svého vzniku neuvěřitelně novátorský a režijně chytře natočený snímek s typicky zemanovskými výtvarně pozoruhodnými kulisami, které přesně napodobují a dokonce rozvíjí původní černobílé romantizující rytiny použité jako ilustrace v klasických vydáních románů J. Vernea. Ze všech pokusů o převedení verneovského fantazijního světa na filmové plátno je ten Zemanův nejsympatičtější a myšlenkově i pocitově své předloze nejvěrnější. Díky vysoce stylizované atmosféře využívající záměrně archaicky a naivně působící dekorace podle dobových představ o technických zázracích v 19. století a díky kreslenému pozadí ten film nestárne. Stává se stejnou klasikou, jakou jsou obrazy starých holandských mistrů nebo Mozartovy opery. V době svého vzniku zaznamenal Vynález zkázy pozoruhodný ohlas po celém světě a byl to jeden z mála případů, kdy naše kinematografie předběhla svět a udávala trendy. Dnes se marně ploužíme vzadu a hledáme stopy po těch úspěšných, kteří se nám příliš vzdálili. Celkový dojem 100 %. (27.12.2007)

To co Jules Verne slovem, to Karel Zeman obrazy. Film jsem poprvé viděl, když byl nový, nebo alespoň zánovní. Včera podruhé s vnukem (9 let) a vnučkou (4 roky) v poměrně pozdní hodinu. Kluk prohlásil, že se na nic takového koukat nebude a odešel do postele k mobilovým hrám; holka se sice divila, proč to není barevné, ale s drobnými přerušeními vydržela do konce. Druhý den při "vyprávění příběhu" však vyzdvihla tytéž okamžiky, které se i mně kdysi vštípili do paměti. (05.07.2014)

Psát o tom, že nebaví, protože je mu dvaapadesát, je nepodstatný. Vynález zkázy považuju za dopis lidem, kteří žijí tak, že blikají. Žijí v záři reflektorů velkoměst, metro považujíc za něco, co mě dostane z bodu A do bodu B. Zemanovo dílo možná v dnešní době nebude určovat směr, ale má tuhle myšlenku, kterou považuju za nadčasovou. Někdy je možná lepší o světovým uznání snít, než si jej vymoct tím, že polovina lidí padne na zadek a druhá půlka umře! Zeman uznání dostal a nepotřeboval na to hejblátka, měl fantasii... (11.03.2010)