Reklama

Reklama

Cesta do praveku

  • Československo Cesta do pravěku (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Dobrodružný príbeh štyroch chlapcov, ktorí zažijú neuveriteľný výlet do histórie Zeme. (STV)

Zaujímavosti (43)

  • Film získal v roku 1955 Čestné uznanie na 9. MFF v škótskom Edinburgu. V roku 1956 na Konferencii Pracovného spoločenstva pre školský film v Gelsenkirchene získal Ocenenie za ideálny film pre mládež. Na 6. svetovom festivale mládeže a študentstva v Moskve v roku 1957 získal film Zvláštnu zlatú medailu mimo súťažnej kategórie Medzinárodná súťaž profesionálov, amatérov a filmových škôl plus Zvláštnu cena poroty za populárno vedecký bábkový umelecký film. (Raccoon.city)
  • Film sa natáčal dva roky, počas ktorých chlapci často absentovali v škole, a preto museli mať učiteľa na doučovanie. (Raccoon.city)
  • Zábery mora sa točili na nemeckom ostrove Rujána, karbónsky prales v Hostivařských ateliéroch, močiare na Třeboňsku a splavovanie divokej rieky na slovenskom Váhu v oblasti Galanty a Šale. (Raccoon.city)
  • Scény s lejakom, ktorý sprevádzal chlapcov po ceste tropickým pralesom, pomáhali vytvárať dvaja hasiči. (Raccoon.city)
  • Skamenelinu trilobita našli chlapci na brehoch Baltu, kde sa natáčala časť filmu. (Raccoon.city)
  • Film v roce 1969 obdržel Cenu dětských diváků na přehlídce československých a zahraničních filmů pro děti v Ostrově nad Ohří. (Locksley)
  • Do natáčení filmu neexistoval žádný důkaz, že by na území Československa žili dinosauři, kteří se ve snímku vykytují. Teprve na jaře roku 2003 byly objeveny první prokazatelné pozůstatky dinosaura na území České republiky. K objevu došlo v lomu poblíž Mezholez na Kutnohorsku. Náhodným nálezcem se stal kutnohorský lékař a amatérský sběratel fosílií Michal Moučka. V září roku 2017 byl tento ornitopodní dinosaurus formálně pojmenován v odborné studii Daniela Madzii a jeho dvou kolegů v periodiku „Journal of Systematic Paleontology“, a to pod jménem Burianosaurus augustai. Jméno je poctou českému výtvarníkovi Zdeňku Burianovi a paleontologovi Josefu Augustovi. (sator)
  • Odborným poradcem filmu byl špičkový paleontolog Josef Augusta. Jeho syn Pavel Augusta vzpomínal, že se byli spolu podívat na natáčení filmu na řece Váh na Slovensku. Model stegosaura z filmu si profesor Augusta nechal přivést po natáčení k sobě na fakultu a dlouhá léta zdobil její interiér. Kam později zmizel už není známo. (sator)
  • Během natáčení kluky zastihla i měnová reforma, na kterou stejně jako ostatní velmi tvrdě doplatili. „Ačkoliv jsme měli podepsanou smlouvu na čtyři sta korun za natáčecí den, nakonec jsme dostávali jen sto třicet, pokud se kvůli špatnému počasí netočilo, osmdesát a pokud nás nalíčili, ale před kameru jsme se nakonec nedostali, sto korun,“ prohlásil Petr Herrmann (Toník). (Duoscop)
  • Petra Herrmanna (Toník) potkala během natáčení největší nepříjemnost: „Blbli jsme na chůdách, ale blbě jsme přitloukli stupátko, mně sklouzla noha a hřebík mi projel chodidlem.“ Okamžitě ho odvezli do nemocnice na tetanovku, jenže dostal alergii a celý opuchl. „Odvezli mě do Bratislavy na kožní oddělení, kde byly opravdu všelijaké choroby, což mě tak vyděsilo, že jsem jim zdrhnul,“ popsal Hermann. Než stačil vlakem dorazit zpátky, splaskl natolik, že se mohlo zase točit dál. (Duoscop)
  • V New Yorku promítalo film 96 kin najednou. To se žádnému československému režisérovi předtím ani po tom už nepodařilo. (Duoscop)
  • Cesta do pravěku se dočkala v roce 2019 zrestaurování v rámci projektu „Čistíme svět fantazie“ a u této příležitosti se objevila po 64 letech v kině a byla vydána i na Blu-ray nosičích. (sator)
  • Cesta do pravěku je částečně hraná, kreslená a byly zde použity i loutky. (mar48)
  • Karel Zeman chtěl původně natočit „Cestu na Měsíc“, ale zalíbily se mu pravěké malby Zdeňka Buriana a dostal nápad natočit raději Cestu do pravěku. (mar48)
  • Některé exteriéry se natáčely na přehradě Fryšták asi 4 km nad soutokem Fryštáckého potoka s řekou Dřevnicí. (Brtniik)
  • Scéna souboje stegosaura s ceratosaurem je pravděpodobně inspirována mimořádně podobnou scénou z filmu Fantasia (1940), kde spolu v podobné choreografii bojují stejné druhy. Ve Zlínských ateliérech, kde Karel Zeman pracoval, byly oblíbené trikové filmy (mimořádné oblibě se těšil King Kong z roku 1933, který se v pracovním kinosále ateliérů promítal velmi často) a tamní filmaři zbožňovali také americké kreslené grotesky včetně filmů ze studia Walta Disneyho. Je tedy velmi pravděpodobné, že Zeman Fantasii viděl a nechal se jí inspirovat. (Landauer)
  • Představitelé chlapců se znovu sešli až po padesáti letech při výročí filmování. (M.B)

Reklama

Reklama