Dovolenka s Andělom

Vášnivé milovníky revizorů sice tahle komedie raní na nejcitlivějším místě, blbost všech, kteří pracují o dovolené, je neodpustitelná a školka i venkovská hospoda se pomalu staly vyhynulým druhem budov, ale zůstává skvělý příběh, jehož základní schematické rozvržení postav a vztahů se dá kreativně dále recyklovat (viz "hory" již od Fr.Vlčka) bez ztráty hvězdičky. Navíc výstižně zachycuje podobu tehdejší rekreace v různých aspektech bez ohledu na znaménko, které tomu divák přisoudí. Filmařsky bez výtek odvyprávěná klasika, která se nemá za co stydět ani v dobovém evropském kontextu. (12.01.2014)

Nová vlna kolektivizácie a demagógie priniesla veľa obety v rôznych smeroch. I v umení. Neviem, či na to "doplatil" tento snímok, alebo sa z neho Zeman osobne tešil, každopádne pokiaľ doň (aspoň v náznaku) neprinesiete uveriteľný sociálny konflikt a nebudete sa držať pod hranicou únosnosti, "ste vybavení". I keď musím priznať, že som sem-tam, z času na čas pociťoval nostalgiu šťastného prostredia (i keď len veľmi vratkú). Ale ani v náznakoch nie takú, aby som to vzdialene čo i len prirovnával k HOW GREEN WAS MY VALLEY. (01.05.2014)

„Ale je tady krásně...“ - „Krásně... Krásně je všude, pokud tam nepřijdou lidé.“ Bubák a morous od nátury Anděl dostává poukaz na letní rekreaci v odborářské zotavovně. Soudružská solidarita má zelenou a divák tápe, zda se přikloní k nostalgii nebo budovatelské komunistické agitaci, která ovšem není oproti jiným zákeřná. Takže u mě je to jasné. Ano, je to podle šablony, permanentně usměvaví rekreanti mohou lézt krkem, ale já se i po letech dokola bavím. (31.01.2021)

Jistě, je těžké uvěřit těm šťastným tvářím i přehnaným projevům lásky k práci a vlasti, když v každém druhém interiérovém záběru hledí ze stěny obraz Stalina. Na druhou stranu by bylo trochu laciné odsoudit a odstřelit Anděla jako primitivní agitku, byť jí třeba i je. Takže co zůstane, když člověk odfiltruje onu naivně průhlednou, půl století starou ideovou manipulaci? Pohodová, úsměvná a výrazně pozitivní komedie o napravení starého mrzouta, s několika výbornými herci, několika nezapomenutelnými scénami, občas úsměvnými dialogy a výbornými hláškami, z nichž některé získaly navíc s léty a historickou zkušeností zcela nový rozměr. (03.02.2011)

Když sečtete návštěvnost Pyšné princezny a Dovolené s Andělem, zjistíte, že Bořivoj Zeman se v jediném roce postaral o 12 482 570 prodaných lístků do kina. To už se nikdy nikomu (u nás) nepodaří. Oba dva filmy dobře zapadaly do "výchovného" plánu barrandovské dramaturgie, ale narozdíl od jiných byla jejich návštěva dobrovolná. Nejen u Pyšné princezny, ale i u Dovolené to svědčí o dobrém řemesle. Ale málo se ví, že ten film byl sokonce ještě úspěšnější v zahraničí. Nejen v okolních socialistických zemích, ale pokud vím, tak i v Západním Německu, Itálii a Francii. Brigádám tam asi nevěnovali pozornost, zato plakát se zachmuřeným Marvanem s košíkem hub jukal z každého rohu a právě Marvan je musel bavit. Tak jako se my smějeme dejme tomu Četníku ze Saint Tropez, ačkoli přesně nerozumíme podivně vojenskému řádu francouzského četnictva, smáli se v zahraničí soudruhu revizorovi, postavě univerzálně přenosné a srozumitelné. To, že Anděl vyhrál i anketu "Hrdina filmového úsměvu", nás všechny překvapilo, ale zase - bylo to hodnocení nejoblíbenější postavy, ne filmu. Protože Marvan ten film přesahuje. Tak prosím vnímejte i mých 60% (12.09.2006)