Knoflíkáři

Hm, jasně. Takhle to dopadá, když se k nějakýmu kultovnímu českýmu filmu přichomejtnu na starý kolena. Pochopím aspoň, odkud se berou hlášky, kterýma mě často častujou. Ale jinak z filmu mám prd. A kdyby v něm nebyl v jedné a půl povídce ten americkej fýling, asi bych dal jen dvě. Ale díky tomu závěru a díky tomu sympatickýmu pilotovi můžu říct, že jsem si vlastně ten film, kterej je plnej nelogickejch point vlastně tak nějak na třikrát užil. (16.10.2011)

Nemám pocit, že bych byl zrovna cílovou skupinou pro filmy tohohle typu, ale narozdíl od příbuzného snímku Samotáři mě to okamžitě chytlo a bavilo. Docela poutavá undergroundová filmařina, která zaujme hned první černobílou povídkou z válečného Japonska a skvěle pokračuje tragikomickými povídkami na cestách (nejen) s převlekovým taxikářem, mileneckými dvojkami a psychologem. ,,Vy jste ve válce. Všichni jsme ve válce... obrazně řečeno. Nikdo z nás nemůže vědět, co nám život připraví." Vcelku netypické "absurdní" příhody ve vynikající zpracováním Petra Zelenky. Výborný scénář, jen mi už moc v závěru nesedla poslední část s vyvoláním amerického vojáka z 2. světové války v podání čtyř holčiček, byť nakonec i zde překvapila závěreční ponita. Zábavným odlehčením byla čvrtá povídka "Poslední slušná generace" s Kodetem a Navrátilem, byť působila (v porovnání se zvyškem filmu) hodně "retro" ve stylu Bakalářů. (05.07.2018)

Pankáčská vzpomínka na Prahu devadesátých, která sice postrádá mnohdy prostředky a ještě častěji herectví (což obzvláště vyniká ve srovnání s fantastickou Holubovou a Hrušínským), nicméně jako protestsong budí neskutečné sympatie už jen díky hravému, uzavřenému scénáři. Závěrečné povídky Pitomci a Seance jsou jedněmi z českých devadesátkových filmových vrcholů. Škoda Miro Gabora, jednoho z našich nejšikovnějších porevolučních kameramanů, který se uhnízdil v krysím závodu současného seriálového dna. Knoflíkáři si dle mě zaslouží remake. (08.09.2015)

Stejně jako bylo v těch letech vyjímečné Rádio 1 (Ja Šmekt Gút - Radio Ajnc!), zjevil se jako blesk z čistého nebe tenhle skvělý povídkový film. Povídky jsou místy dost psycho, ale všechno drží skvěle pohromadě - štěstí v Kokuře, duch amerického pilota bombardéru B29, záliba knoflíkářů, plivání na osmičku ad... Tohle je za 4 ucvaknuté knoflíky. * * * * (04.07.2012)

Film je svou originalitou i zpracováním vysoce nadprůměrným povídkovým sextetem, opravdu taková Pulp Fiction po česku s několika fenomenálními hereckými etudami (podobně jako v PF originálu). A přestože film hodně chválím, zcela mimo meze se vymyká neskutečný duet Evy Holubové a Rudolfa Hrušínského mladšího. Jeden z nejlepších dialogů v české filmové historii. "Nikam jsi mne nevzal... poslední měsíc", říká mi moje žena a já na to vždy a znovu odpovídám "Neživíš, tak nenapínej..." a dozvím se "Franta Brabec....".. a "A prosím Tě, jak ty bys mohl přispět?!"... a řeknu "Víš, já si myslím, že každej člověk je určenej, aby byl v něčem nejlepší, já třeba....".. a tím končím, protože ke vlaku to mám půl kilometru a venku je zima... (18.02.2007)