Utrpenie panny Orleánskej

Vyprávění založené na detailních záběrech rozvášněných postav má zásluhou typologicky přesně obsazených a skvěle hrajících herců svou nepopsatelnou sílu, stejně jako osobitá režie na pomezí několika tehdejších filmařských hnutí a přístupů, ale s přibývajícími minutami kouzlo vyprchává, a jelikož je jasné, jak všechno skončí, zdá se mi celý film spíše jako trpělivá ukázka dobového režijního skillu než jako působivý osudový příběh. Dodatečně zakomponovaná hudba každopádně fenomenální... (15.02.2016)

Když jsem na to šla takhle na stará kolena poprvé, samozřejmě jsem se bála, že mě čeká jen chladná klasická krása. Ale byl to zbytečný strach. V tomto filmu je totiž kromě toho, o čem jsme milionkrát četli, cosi, co se o něm nikdy nikomu nepodaří napsat. Tak. ... Nicméně musím poznamenat, že kinokoncert v rámci Febia 2010 stál docela za houby. Orchestr hrající přímo před plátnem a navíc svítící si žárovičkami na notičky je prostě menší renonc. Neukázněná část publika a chlápek po mé levici, který spotřeboval veškerý kyslík ze sálu na svoje chrápání, tomu taky nepřidali. Chtít to vidět za každou cenu jedině v kině byla hrozná pošetilost. (01.04.2010)

Je neuvěřitelné, jak mnoho dokáží v tomto Dreyerově díle sdělit lidské tváře. Hřích i svatost jsou sice záležitostí nitra, a přece nakonec časem zanechají odraz v očích a rysech obličeje. Je těsná – ale nepovrchní – souvislost mezi dobrem a krásou na jedné straně, zlem a ošklivostí na straně druhé. Utrpení Panny Orleánské umí i po dlouhých desetiletích od svého vzniku dál v otevřených srdcích probouzet touhu po následování Krista, mít tvář odsouzené a ne jejích soudců. (04.11.2011)

Na svou dobu netradičně natočený film libující si ve velkém množství detailů zcela nenalíčených tváří, které mají ještě více zdůraznit utrpení a bezvýchodnost zobrazované situace. Utrpení Panny orleánské je nadčasovým snímkem, který dokáže oslovit i dnešního diváka a to zejména díky kameře a vynikajícímu herectví Marie Falconetti. Jeden z klenotů éry němé kinematografie, který budí respekt i v dnešní přemodernizované a zdigitalizované době. (23.08.2015)

"Cesty páně jsou nevyspytatelné..." Dôkaz, že druhé pozretie filmu môže človeku zmeniť život. Utrpenie panny Orleánskej sa mi hodnotí skutočne veľmi ťažko. Maria Falconetti podáva grandiózny, takmer sebedeštruktívny herecký výkon, i keď si prakticky celú dobu udržuje rovnaký výraz a postoj - avšak postoj silnej ženy oddanej viere a zmierenej s osudom. Prvý raz môj názor po domácom premietaní znel: i napriek tomu, že som videl skrátenú 96 minútovú verziu, film pôsobí pomerne nudne a až príliš komorne - je vidieť rozdiel medzi Griffithovou pompéznou hollywoodskou megaprodukciou, Langovými víziami či Murnauovou prácou so svetlom a farbami. Dreyera však nezavrhujem, určite mu dám ešte šancu, ale na prvom mieste pre mňa zostávajú dobové snímky Fritza Langa. Uznávam však, že nijaká z modernejších verzií Johanky z Arku sa tejto vďaka silnému príbehu a dopadu nevyrovná, no i tak považujem film za nadhodnotený. Druhý raz som videl 82-minútovú verziu, na plátne a v komornej atmosfére premietacích priestorov, a môj názor znie: dychberúce klasické dielo Carla Theodora Dreyera je vskutku absolútnym vrcholom nemej éry. Každá scéna je do detailu vyštylizovaná, kryštalicky čistá, komorne dynamická a dômyselná konštrukcia sa navrch honosí precíznou réžiou a dokonalou výtvarnou kompozíciou. Každý pohyb kamery, každý detail (na ktorom je film vlastne postavený), každý závan, každé gesto, jemná proporčná mimika tváre sú dôkazom režijnej a štylistickej geniality. Skĺbenie prvkov najvýraznejších filmárskych smerov je výhra po každej stránke a keď k nej prirátam fantastickú montáž (plnú náboženskej symboliky, najznámejším príkladom je scéna v cele, keď okno vrhá tieň v tvare kríža), nemám prosto slov. Mnoho silných momentov, vynikajúca hudba (škoda, že neexistuje oficiálny "soundtrack"), drtivý výkon Marie Falconetti a inteligentná idealizácia a zbožštenie postavy na základe reálnych doložených faktov a historickej dokumentácie. No a kamera, tá je na samostatnú debatu. Mľask. 95% (25.04.2014)