Chudiatko

Film za filmem postupuje Lanthimos směrem k mainstreamu, činí tak ale naštěstí jen velmi pomalými a obezřetnými krůčky. Chudáčci jsou jeho rozhodně nejpřístupnější a nejdiváčtější film, i když tomu první čtvrthodina nenasvědčuje. Po bizarním úvodu se však rozjede poměrně čitelný a předvídatelný coming of age příběh, který pracuje s tématem ženské emancipace v převážně mužském světě bezesporu svěžím, zábavným a vrcholně filmařským způsobem.  Emma Stone jako muži obletovaná, zneužívaná i sexualizovaná Bella zde předvádí výkon na hranici fyzických možností a v superlativech lze hovořit i o kameře Robbieho Ryana, často využívající rybího oka k významotvorné deformaci obrazu. Dospívání Belly a její procházení životními obdobími se nevyhne občasnému přešlapování na místě, závěrečnému aktu trochu spadne tempo a zmíněná přístupnost se odráží i na doslovnosti, s níž jsou chytré myšlenky podány. To jsou však jen relativně drobné problémy u skvělého a černohumorně zábavného snímku, jemuž se velmi působivě daří vybalancovat lákavé atrakce s artovými přesahy. (19.01.2024)

Jimmy Kimmel to na Oscaroch pomenoval vtipne a presne- "Práve ste videli všetky zábery z Chudáčkov, ktoré je možné odvysielať v televízii..." Úvod ma chytil, prvých 10-15 minút bola atmosféra naozaj ala Frankenstein...,Výkon E. Stone bol fajn, ale u mňa to na Oscara nebolo, no na druhej strane prečo nie? Postupne sa však postava Belly začne meniť, čo je stále v poriadku, veď to je hlavná linka príbehu. Po scéne s uhorkou, ktorá jej robí dobre tam dole..., to však začína škrípať. Venovať sexualite pár scén a dialógov ok, ale tretinu filmu? s takmer pornografickými scénami? Prestavoval som si solídnu a precítenú drámu s útokom na emócie, no ostal som úplne chladný a s pribúdajúcimi minútami ma film zaujímal čoraz menej. Emma Stone ako herečka ok, ale robiť z nej sexsymbol a ženu z ktorej sú všetci muži paf? Ok, každý máme nejaký vkus, ale Emma Stone nie je Monica Bellucci ani Charlize Theron ani ,ani , mohol by som pokračovať. Ak ma niečo zaujalo tak postava "stvoriteľa", ktorú stvárnil W. Dafoe. Na ich vzťahu, odlúčení a poznávaní sveta sa dalo stavať, ale režisér Lanthimos zvolil pre mňa osobne veľmi pochybný prístup. Nechápem vôbec nominácie tohto filmu a už vôbec nie úspech, ktorý zožal. Film na jedno pozretie. Zásadne bez detí!!!, nenechajte sa zmiasť názvom, ktorý deti priláka k obrazovke! 60%. (18.03.2024)

Už dlouho mě herecký výkon neuchvátil tak jako ten, který tady předvádí Emma Stone. Byl jsem opatrný, protože Lanthimosova Favoritka na mě před pěti lety rozhodně nezapůsobila tak jako na zbytek světa, a to se přitom alespoň naoko tvářila jako relativně normální film. Chudáčci to ale nedělají a byli mi od úvodní scény nesmírně sympatičtí. Viktoriánský surrealismus, podivné výjevy střídají podivnější, a postupně všechno začne dávat smysl, ale stejně netušíte, kam to směřuje. Jsem si jistý, že film překypuje různými psychologickými a filozofickými významy, dvoj-, troj- a vícesmysly, které lze postupně odhalovat, ale není to nutné. Obstojí i bez nich a své sdělení předá bez problémů každému, jakkoliv jsou příběh a jeho protagonisté bizarní. (11.01.2024)

Grécky provokatér č. 1 - Yorgos Lanthimos - podľa môjho vari naplno triezveho uvažovania, vyslovene chce iba za každú cenu neustále provokovať a šokovať zároveň; skrátka, väčšinou sa stále štylizuje do rovnakého formátu snáď predovšetkým len kvôli tomu, aby znovu pôsobil čo najdivnejším dojmom, zrejme aj na úkor samotnej kvality príslušnej veci, a čo môže mať následne kľudne i celkom opačný charakter, než aký teda pôvodne tento tvorca vôbec zamýšľal: štylizácia pre celkový [d]efekt v rámci celku, čo sa rozhodne znovu dotýkalo i jeho úplne najnovšieho, a k tomu i opätovne pomerne dosť samoúčelného a experimentálneho titulu, ktorý na mňa jednoznačne zapôsobil, ako niečo medzi »vedeckým experimentom,« a to konkrétne na samotný spôsob - trebárs i samotného Frankensteina, resp. proste práve najmä toho účinkujúceho Netvora, ktorého na začiatku 30. rokov XX. storočia, s naprosto veľkou gráciou stelesnil William Henry Pratt, známejším pod svojim umeleckým menom ako Boris Karloff; nakoľko sa zrovna táto ústredná protagonistka Bella Baxterová v podaní Emmy Stoneovej, vskutku akosi priamočiaro predsa trocha častejšie štylizovala do jeho trefnej podoby - aspoň v prvej polovici minutáže - určite; keď by som ju mohol teraz premenovať - povedzme na akéhosi „Netvora v sukni” s mimoriadne neukojiteľným sexuálnym apetítom, čím sa vzápätí azda už konečne presúvam i do ďalšej roviny celkového rozprávania daného, rozštiepeného príbehu, kedy daný autor zasa prehodil výhybku smerom na akési «umelecké porno», kedy sa tým pádom divákovi pred jeho užasnutým zrakom postupne rozprestierala i neuveriteľná kadencia explicitne poňatých záberov bez akýchkoľvek kladených servítok, že si vnímavý divák vtedy automaticky v duchu hovorieval: „Wow, sakramentsky odvážny, a obzvlášť perverzný a nechutný, herecký prejav zo strany tejto ústrednej predstaviteľky, z ktorého ale je možné súčasne vycítiť aj vysokú samoúčelnosť a kalkuláciu, rovnako sa podobne vzťahujúcu i na tohto hlavného autora, ktorý svoje zvrátené vízie naďalej prenáša na svoje herecké obsadenia, až to nenormálne začína zapáchať akýmsi absolútnym nevkusom!” (06.04.2024)

Špičák, Humr a vlastně i Favoritka pro mě byly vyloženě mrazivé podívané. Chudáčci jakoby byli do značné míry konglomerátem těchto tří filmů, ale je to hlavně legrace. Stylizace je hravá a vytváří kontrast vtipně zvrácenému obsahu. Emma Stone úžasná, stejně jako muzika. Zároveň se nemůžu ubránit dojmu určité prodivácké vypočítavosti, kterou jsem ze starších Lanthimosových filmů tolik necítil, ale asi je to přesně to, co bylo potřeba, aby byl konečně jeho film bezpečně v červeném. Přesto je to pro mě asi nejpozoruhodnější režisér současnosti a doufám, že příště zase všem vypálí rybník. (11.03.2024)