Lottr

Na televizní zpracování je film velmi povedený a je vidět, že HBO do toho nějakou tu kačku vrazilo. Mírně dokumentární forma není na škodu a je historicky velmi přesná. Spíš než akci čekejte politické hašteření a propracování jednotlivých postav a jejich osudů, i když na závěr dojde i kolty. Emocionálně silný příběh, který se opravdu odehrál a musí vzít za srdce snad každého. Nutno ještě vyzvednout skvělé herecké výkony a odkaz, který nám film dává: lidi, nebuďme svině.

Kdo četl vynikající předlohu, musí nad touhle nepovedenou slátaninou hořce zaplakat. Snad se jednou dočkáme zpracování, které si tahle kniha opravdu zaslouží.

Tahle polodokumentární forma je sice obsahově zajímavá a černobílé provedení se k ní výborně hodí, ale k postavám mi jaksi proniknout nepomohla. Nahlédnutí do nitra zúčastněných je pouze povrchní, skrze krátké výřezy z okamžiků krátce před událostí a to se mi zdá docela málo k tomu, aby si o postavách udělal člověk nějaký obrázek a hlouběji prožíval děj. Takhle jsem se sice podíval na hrůznou událost, která se sice opravdu stala, ale na postavách mi více či méně nezáleželo. Na jednu stranu je film velmi emocionální v tom, že se jedná o skutečnou událost, na stranu druhou by mohlo být zpracování o mnoho lepší a více se věnovat postavám, stejně jako vykreslení samotné události. Ne špatné, ale bez emocí.

Tohle komorní drama, zajímavě skloubené s prvky hororu a poetična je pro mě obrovským překvapením. A nejen proto, že má tak nízké hodnocení tady na CSFD. Naprosto originální a neokoukané téma s vizuálem nezávislých filmů, doplněné vynikající kamerou, která se vyloženě mazlí s každým záběrem. Pohledy na krajinu střídají detailní záběry obličejů a předmětů, vše doplňuje skvělá hra zaostřených a rozmazaných míst a věcí. Pomalé a nenásilné tempo, které hlavně netlačí na city za každou cenu, ale ukazuje příběh prostě takový, jaký je. Syrový, bezvýchodný a plný beznaděje, ale i lásky mezi otcem a dcerou a ukazuje, jak silné tohle pouto může být. Arnie v naprosto neobvyklé roli sice ze sebe moc hereckého umu nevydá, ale do role se skvěle hodil a jeho neměnný obličej tam prostě seděl, jako hrnec na prdel. Celou dobu jsem se bál, že na závěr vyrukují s nějakou přecitlivělou sračkoidní scénou a celý dojem z filmu tím pokazí, ale nestalo se a já jsem nadmíru spokojen.

Rozhodně v tom vidím spíše tu dramatickou linii filmu, než tu komediální. A ač se některé scény zdály být komické, byl to spíš takový ten hořkokyselý humor, kdy je vám hrdiny spíš líto. Woody Harrelson ukázal, že umí zahrát v podstatě všechno a s rolí mentálně slabšího superhrdiny se vypořádal na jedničku. Pokud čekáte bláznivou komedii či parodii na téma hrdinských filmů ve stylu kick ass, tak hledejte raději jinde. Defendor je citlivým a dojemným příběhem o chlapíkovi, který sice nepobral moc na rozumu, ale srdce má na pravém místě a je odhodlán změnit svět za každou cenu. Velkých akčních scén, ani komediálních skečů se nedočkáte, ale defendor potěší hlavně sympatickým příběhem, dojemným pojetím a hlavně hrdinou samotným. Protože kdo si trénuje akční hlášky před zrcadlem, ten prostě musí být jednou superhrdinou.

Tak to vypadá, že se nám téměř mrtvý, westernový žánr pomalu, ale jistě vrací. Slow West je z velké části atmosférická záležitost, sázející především na postavy, krásné scenérie a prostředí ve kterém se odehrává. Pomalejší tempo vůbec nevadí a je prolínáno nějakou tou občasnou přestřelkou, či flashbackem. Zápletka není nijak překvapivá ani složitá a směruje nás do předem odhadnutelného finále, ale nevadí. Nutno ještě podotknout jakési zvláštní a těžko popsatelné pojetí s mírně absurdním, až drsným humorem. Fassbender i kamera na jedničku a já se u tohoto zajímavého filmu velice dobře bavil.

Čistá a přímočará westernová žánrovka, které v podstatě není co vytknout. Můj oblíbený Mads Mikkelsen hraje jako obvykle na jedničku a pobrečí si jen jednou a to krátce, přestože ve filmech pláče častěji, než Sean Bean umírá. A drsnější póza mu docela sluší. Fajn podívaná, která díky příjemné stopáži nenudí a frčí si svým svižným tempem až k závěrečné přestřelce.

I když jde o vzdělávací pořad a jeho poučná hodnota není tak úplně špatná, tak zpracování je naprosto otřesné. Samotná Nina je nesympatická až k zbláznění a to nemluvím o těch animovaných, nafoukaných neuronech. Hlavní problém pořadu vidím v tom, že obsahově je spíše pro trochu starší děti, které si o daném vynálezu udělají jistý obrázek, ale na druhou stranu, je zpracování nemůže bavit, protože je vyloženě určeno velmi malým divákům, kteří zase nemají vůbec nic z poučného obsahu.

První půlka filmu vypadala jako solidní duchařina, ale když se do děje přimotal mrtvý syn hlavních hrdinů, šílení, vraždící obyvatelé vesnice, strašák ze sklepa a bůh ví co ještě, už toho bylo příliš moc i na mě. Potěší neokoukané tváře herců, kteří konečně nevypadají jako Barbie s Kennem, není jim šestnáct a nechodí na střední. A také několik přímočarých krvavých scén, které to do vás perou bez servítek. Celý film působí jako dvacet let stará záležitost, ale tenhle retro- styl spíše potěší. Vidím to jako nevyužitý potenciál, ale i tak fajn horůrek na jedno podívání.

Velice dlouho mi trvalo, než jsem se dokopal kouknout na tenhle film a musím říct, že toho vůbec nelituju. První třetinu jsem se sice příliš nechytal, děj byl zmatený a kabaretní, homosexuální svět plný bizarností mě příliš neoslovil. Ale pak přišla druhá, naprosto odlišná část filmu, která mě svým divadelním způsobem zpracování a geniálním hudebním doprovodem naprosto dostala. Před hereckým výkonem hlavních představitelů opravdu smekám a do dnešního dne jsem netušil, že Clive Owen umí tak dobře zahrát. A i když je film nacpaný hvězdami, ostatní známé tváře se filmem jen mihnou a kolikrát je problém je tam opravdu zaregistrovat. Jen doufám, že když zase příště uvidím Nikolaje Coster- waldau jako Jaimeho lennistera, nevybaví se mi jeho homosexuální scény z německého, předválečného gay kabaretu.