MELODY

Nechte mne internovat na uzavřené oddělení sanatoria pro nervově choré, pomažte mne medem, vyválejte v peří a vymrskejte z města..........JÁ SE BAVILA! (Aspoň teda placama.)

V očekávání laciné pitomosti byl mi naservírován sympatický filmový kousek občas se vymykající obvyklým žánrovým klišé.

To mám za to, že se nemodlím. Chjo, to je život.

Fajn snímek. A zábavný. A roztomilý. A vůbec!

Anthonyho Hopkinse je pro tenhle film škoda. Nemusím Aleca Baldwina, tady mi však nevadil. Kdo mi ale překážel, byla Jennifer Love Hewitt- ženské vtělení ďábla vidím prohnané, zábavné, potměšilé a mnohem, mnohem víc sexy! Film je podivně rozpačitý, nedotažený.

Přes veškerou kultovost, poprask, který ve své době vzbudil a z jehož pachuti dosud žije, mne Caligula neoslovil. Trochu snové, mírně přitažené za vlasy a poněkud vyšinuté......................pro moje oko však bezzubé.

Přečetla jsem si tu pár nápadů, po jejichž realizaci by si film, jak se autoři domnívají, polepšil. Také jeden přidám: nechat být v původní podobě. Nepřitvrzovat, neuhlazovat, nevystřihovat, nedotáčet nic navíc, herce nepřevlíkat ani jim neměnit barvu vlasů, či značku hodinek. O kolika filmech se dá říct, že dobře fungují v tom stavu, v jakém jsou? Tenhle ano, tak proč na něm, proboha, něco měnit, no ne?! Prima hlášky, civilně vyhlížející figury, správná dávka hravosti, to vše šmrncnuté trochou naivity.............vždyť to vlastně ale vůbec nemá chybu! A jestli nějakou přece, je to punc, důkaz pravosti a toho, že to točili lidi.

Kdyby byl samotný Marley takový, jak ho ve snímku ukázali, byl by to pes- psychotik. (I takoví existují, pár jich znám.) Přiznávám filmu plus v podobě poměrně realisticky vypodobněného mateřství a rodičovství ve všech jeho etapách- s úspěchy i prohrami. Velké mínus potom představuje Jennifer Aniston, jež se předvedla ve dvou hereckých polohách: paní Dokonalá ("Ach, Johne, Ty tu nejsi šťastný, nikdy jsi nechtěl psát sloupky!") a paní Hysterka ("Nesahej na něj! Nepřeji si, abys ho přebaloval, když jsi rozčilený!") Úchvatný je Alan Arkin v roli Johnova šéfa "smějícího se, až se za břicho popadá". Věrohodně a příjemně působí i Owen Wilson. Očekávala jsem obvyklou podívanou, hladkou, lesklou, bez chuti a zápachu, dostalo se mi něčeho, co mělo barvu i normální lidský rozměr. Suma sumárum příjemné překvapení.

Příjemný film, na týnejdžrovskou komedii nezvykle kvalitní, otevřený a neokoukaný.

Líbilo. Dokázalo to rozesmát i párkrát překvapit.