uiu

Film mi připomněl staré detektivky odehrávající se na neopečovávaných panstvích a temných vřesovištích. Atmosféra je napínavá a předkládá nám důležitou myšlenku: Zabít stvůru není hřích, člověka ano. Ale kde jeden končí a druhý začíná? Úžasný výkon Benicia Del Tora. Kdo by řekl, že tento Portorikánec s kořeny v Mexiku bude hrát anglického gentlemana s britským přízvukem? - to je skutečná podstata herectví.

Podle hodnocení zdejších uživatelů jsem se těšila na promyšlenou zápletku, která mě přirazí do křesla. Jenže jsem se ničeho takového nedočkala. Uběhne hodina filmu a vy zjistíte, že se tam vlastně ještě nic zajímavého nestalo a vaši pozornost jen drží Denzel Washington, který lítá tam a sem a prohazuje moudra (tím nechci naznačit, že by film nějak shazoval, právě naopak je podle mě jediný herec v tomto filmu, který umí svou roli hrát). Pořád jsem čekala, kdy přijde ten neočekávaný zvrat, to mysteriózní krimi. Nakonec jsem se dočkala, ale vůbec mě do křesla nepřirazilo. Jen další x-tá variace filmu o vykradení banky s o stupeň vymyšlenější zápeltkou než zbytek filmů pojednávajících o bankovním přepadení. Jediný klad filmu je již zmiňovaný Denzel, který umí hrát a tahle role mu především sedí. Zbytek hvězdných jmen jen ve filmu slepě naráží do zdi a mrzí mě, že své role neutáhli (Jodie Foster, i když se její obličej vyjímá na plakátě, hraje ve filmu tak 10 minut celkem a za tu dobu na nás působí jen jako nějaká feministická namyšlená mrcha, za kterou muži chodí pro pomoc a ona si toho náležitě užívá).

Původní Hvězdné války mají své kouzlo a především se můžou pyšnit tím, že jsou jedním z mála sci-fi filmů, který má zápletku a promyšlený děj. A především jeden z nejlepších faktorů, který jim hrál do karet byl rok, ve kterém vznikly. 70. a následně 80. léta nám moc převratů v počítačové grafice nenabízela a tudíž se muselo spoléhat jen na chytlavý děj. A ten v první čáře vyhrál. Oproti tomu nové Hvězdné války už tu možnost grafických orgií měly a bohužel toho využily (samozřejmě ve svůj prospěch i neúspěch, záleží na úhlu pohledu). Filmoví grafici se samozřejmě musí pochlubit, jak daleko zašli, jak realisticky jejich počítačově generované postavy vypadají, jak nerozeznáte skutečné záběry od těch počítačových atd. Však od té doby se to na nás sype ze všech stran (Pán prstenů, Harry Potter nebo i Transformers). Jenže koho zajímá 20 minut bez děje, jen digitálně se chlubící souboj se světelnými meči, závod napříč pouští nebo přestřelka ve vesmíru? Mě osobně tedy nebere takovou dobu koukat na nic, i když si cením pokroku, jaký počítačová grafika udělala (do roku 2005). První dvě Epizody jsou vlastně skoro bez dějové a jen nám ukazují, jak se vyhazují peníze za počítačové efekty (které samozřejmě s porovnáním s filmy z roku 2010 se nedají vůbec srovnávat a působí už zastarale). Ale naštěstí Epizoda III dokázala skloubit děj, emoce a i ty efekty. Jak jsem si myslela, že je Hayden Christensen děsný herec, právě v Epizodě III mě přesvědčil o opaku - stačí jeden jeho zlý pohled a už víte, že to nedopadne dobře. Skvěle zakončená novodobá trilogie, která vás přímo nutí se znovu podívat na trilogii starou.

V porovnání s původními třemi díly průměrné "pokračování". Neurazí ani nenadchne. Jediné, co mi na filmu doopravdy vadilo byl Jar Jar Binks, který mě dost iritoval svým šišláním a rádoby smolařstvím. Kdyby jeho postavu vyškrtli a nezavazel by v záběrech, nebála bych se dát o hvězdičku víc.

V prvé řadě se ptám, komu je vlastně seriál původně určen? Pamětníkům, kteří tohle nelehké období našich dějin zažili nebo lidem, jako jsem já, tedy těm, kteří v této době byli pouhými dětmi bez nějakého rozumu (popřípadě ještě mladším, kteří v té době byli ještě na houbách)? Mým rodičům se seriál líbil a dívali se na každý díl. Já zvládla jen dva díly a to jsem se u každého modlila, ať už skončí. Hned první věc, která mě zaujala bylo to, že herci starší 30 let zde hrají vysokoškoláky (19-25 let). Pak mě celkem zarazilo, že všichni naši hrdinové zvládají studium na vysoké škole a do toho ještě starost o děti, domácnost, práce a to nemluvím o hudební kapele, kterou si založili (zvlášť, když mi bylo vždy říkáno, že za komunistů mohl na vysoké studovat jen ten, kdo měl styky s KSČ a několikrát je v tomto seriálu ukázáno, že ten, kdo prostě styky na vysokých místech neměl, tak nic nedostal nebo byl dokonce vyhozen z práce, a právě tím si seriál hodně protiřečí). Pokud je seriál určen pro lidi, jako jsem já, pak se hodně minul a nenabídl nic, čím by mě zaujal. Věřím, že to nebylo lehké období, ale nic takového nám seriál nenabízí - tu a tam se objeví bonzák, kterému se nelíbí kapela hlavního hrdiny, tak mají zakázáno hrát v místní hospodě, ale nakonec se vše vyřeší, bonzák je potrestán a kluci můžou zase hrát. Myslíte, že tenkrát to bylo doopravdy takhle jednoduché a vše končilo happy-endem? Pokud chtějí natočit seriál, který mapuje skutečné události těchto let, neměli by se především bát napsat pořádný a SKUTEČNÝ scénář.

Některé "scénky" doopravdy pobaví. Některé zhnusí. Některé jsou hodně trapné. Zvláštní smysl pro humor.

Takhle jsem si rozhodně "pokračování Přátel" nepředstavovala. Joey se přestěhuje ke své sestře (která spíše připomíná prostitutku) a k jejímu synovi (kterého měla asi ve 13, aby odpovídal věk matka-syn). Joeyho synovec je ale naprostý loser, s holkama to neumí, je panic a zajímá se jen o seriály typu Star Trek. Tedy naprostý opak Joeyho. A to přece musí Joey změnit a naučit svého synovce žít. Tedy alespoň takhle jsem pochopila, že se snaží děj seriálu zaměřit. Vedle v bytě bydlí rozvedená právnička, která je samozřejmě naprostý opak Joeyho "italské domácnosti", tedy uťápnutá a neprůbojná. Jako každé filmové/seriálové klišé bylo již od začátku jasné, že dříve nebo později si s ní Joey něco začne, i když na začátku se tyto dvě postavy pro svoje rozdílné charaktery nemusí. Pro mě velké zklamání. Samozřejmě vtípky se najdou, ale rozhodně vás nepřibijí do křesla.

Tak tenhle seriál mě tedy vůbec nechytl. Přiznám se, že jsem viděla cca 3 díly v různém časovém rozmezí a nikdy mě nenapadlo, že bych se z vlastní vůle podívala na více dílů, ne-li na celou sérii. Asi je něco špatně, ale ani jednou jsem se u žádného z těch dílů nezasmála. A to opravdu nejsem vybíravá, co se týče humoru. Časté srovnávání jako "novodobí Přátelé" zcela nechápu a podle mě se tento seriál s geniálním humorem Přátel nedá srovnávat ani v nejmenším. Davová senzace How I Met Your Mother jde naprosto mimo mě a jsem jedině ráda. - - - A jen tak mimochodem, když si pročítám z ostatních recenzí, o čem vlastně seriál v celku je - tedy že každý díl je o tom, jak jde hlavní hrdina na nějaký večírek a sbalí tam nějakou holku, o které doufá, že bude jeho životní láska. To znamená, že během všech dílů a všech sérií vystřídá asi 80 partnerek... no a pak dnešní generaci vysvětlujte pojem láska, když vidí jako vzor tohle. Když si vezmu, že tenhle seriál je vlastně příběh, který vypráví otec svým dětem, o tom, jak se seznámil s jejich maminkou, tak bych si na jejich místě říkala, že můj otec je pěkný děvkař (s prominutím).

Nádherný film o rasismu ve všech svých podobách.

Šílenější seriál jsem ještě neviděla. Nejvíc frčela hláška: Pamatuješ, jak jsi mě v prvním dílu viděl se topit?