uiu

Nechápu zdejší hodnocení/komentáře, které film pasují do odpadů. Pro mě to byl příjemný horůrek na téma posednutí ďáblem, který nenudí, naštěstí není moc dlouhý a má pár dobrých momentů (scéna za skleněnou výplní dveří asi nejlepší). Sice si film sám podkopává nohy béčkovostí, sexem a prsama jedné z "hrdinek", ale i tak je to fajn pokoukání, které bych se nestyděla doporučit jiným hororovým milovníkům.

Tak já od toho čekala film o dospívání a rozvíjející se sexualitě v podaní dvou věkově odlišných sester a dočkala se takového jakéhosi patvaru, který vůbec nenaplnil moje očekávání. Jedna linie se zaměřuje na Emmu, která chce být jezdecká gymnastka. Chodí na tréninky, kde se seznámí s Cassandrou, která je podstatně hezčí a ambicióznější. Cassandra je ale na holky a nějakým záhadným způsobem se zamiluje do šedé myšky Emmy. Tyhle dvě spolu zažijí lesbický úlet, i když Emma je spíše hetero a když Emmu nevybere trenérka do konečného týmu, tak se zbaví největší konkurence - Cassandry. Druhá a pro mě osobně zajímavější linie příběhu je o sedmileté Saře, která je vytržena z dětské naivity ve chvíli, kdy jí zakážou jít na bazén, protože nemá horní díl plavek. Sara si začne uvědomovat, že za chvíli už nebude dítě, ale žena, tedy něco, čím si prošla každá dívka a stotožní se tudíž s touto částí příběhu více než s lesbickými zkušenostmi její sestry. Do toho je Sara platonicky zamilovaná do svého náctiletého bratrance a bude si muset projít svým prvním milostným odmítnutím. Očekávala jsem ten fyzický a psychický souboj, co se tady píše, soutěživost mezi dívkami jak ve schopnostech, tak kráse, smiřování se s dospíváním, které není vždy jednoduché a změnami a proměnami v ženu. Očekávala jsem příběh, se kterým se budu moci jako žena stotožnit. Příběh, který by odrážel i můj život. A dočkala jsem se takového nemastného a neslaného story jako vystřiženého z Bravíčka.

Tak jsem se těšila. Jako milovníka bubáckých hororů mě trailer navnadil a nakonec jsem se dočkala hloupého zombie hororu, který mě štval snad každou minutu. Od začátku mě iritovala demence amerických hrdinů - konverzace:"Pojedeme do Černobylu." "Co je Černobyl?" "Já vím! To je to město, kde vybouchl jaderný reaktor!" Pak nelogické chování - máme porouchané auto, tak budeme do noci sedět a čekat, namísto abychom použili naše líné americké nožičky a odešli, než bude tma, po svých. Nehledě na to, že na začátku jim průvodce říká, že tam můžou být maximálně 2 hodiny, jinak je už ozáření škodlivé, oni si tam hoví zavření v autě a myslí si, že je asi vzduchotěsné. Když vám na auto zaútočí smečka asi 4 psů, tak musíte hystericky ječet, jako by se dělo něco hororového. A pak to zklamání, že nejde o bubáky a duchy, ale o bandu zmutovaných lidiček, co se v noci vyplíží se svých nor - nebyla by lepší ta duchařinka? Promarněná šance, kterou bych natočila líp i na našem sídlišti. Btw. někteří komentující tu asi film ani neviděli, když píšou: další "found footage" nebo další rozklepaná ruční kamera. Film není jako Paranormal Activity, Záhada Blair Witch nebo REC. Nikdo z hrdinů děj nenatáčí na kameru, takže používat termíny jakou found footage je totálně mimo mísu, když vidíme děj z pozice vypraveče-kameramana, jak je tomu u normálních filmů.

Za mě plnohodnotné 4 hvězdy. Nulové očekávání a neuvěřitelné překvapení. Nebudu nic prozrazovat, jen doporučím všem, co mají rádi Sirotčinec ;)

Ve své době byl Vřískot mým nejoblíbenějším hororem a to hned z několika důvodů. 80. a 90. létům vévodili nadpřirození zabijáci jako Freddy Kruger, Jason Vorhees nebo panenka Chucky. Vřískot po dlouhé době přišel s konceptem - sice klasické vyvražďovačky teenagerů - že vrahem je jedna z postav, kterou neustále máme před sebou, ale určit ji není zas tak jednoduché, protože to může být kdokoliv. Strach z faktu, že něco podobného se může stát i v reálném životě byl největším kladem. Dalším plusem byl fakt, že Vřískot není jen horor, ale zároveň parodií na hororová klišé (hororová pravidla a narážky na horory - školník Freddy v pruhovaném svetru :))) Což jsem si tenkrát ani tak moc neuvědomovala, ale vidím to teprve až teď, s odstupem času. To mě přivádí i k myšlence, že tvůrci Scary Movie šlápli trochu vedle, když zparodovali parodii. I po letech je pro mě Vřískot v mé topce hororů, i když k následným pokračováním se stavím, že nikdy nevznikly.

Film jsem měla v oku již delší dobu a trailer na mě zapůsobil pozitivně slibující nějakou bubákovinu na ruční kameře, což mám ráda. Jenže děj se vleče, sledujeme linii puberťáků, co chtějí natočit paranormální aktivitu na bubákovité cestě a linii šerifa a jeho pomocníka na stopě bývalého maniaka. Atmosféra takřka nulová, protože nevíte, co si o ději myslet, když se chvíli tváří tak duchařsky a tajemně a pak zase reálně a logicky. Z některých scén nebudete mít nic, protože uvidíte jen tmu a uslyšíte jen hlasy "hrdinů". Film končí se slovy To Be Continued, takže nevím, zda-li to byl skutečný konec a domyslete si každý, jak to tedy bylo, nebo doopravdy máme očekávat Munger Road 2, abychom se polopatě dozvěděli to, co už asi každý ví, když si dá těch pár švestek dohromady.

Přiřadit tento film k Podobným k Lynchovému Lost Highway? Jen díky tomuto "doporučení" jsem se na film podívala a očekávala od něj atmosféru Lynchových filmů. Jenže to celé začíná jako obyčejné béčko o dvou novomanželích, kteří v poušti naleznou zraněného muže. Hlavní dvojka pořád cukruje jak nadržení puberťáci a po půl hodině zjistíte, že se vlastně ještě nic pořádně nestalo. Ke konci filmu se vytasí s nějakým rádoby šokujícím twistem, který ovšem s těmi Lynchovými nemá nic společného. Udělat v příběhu časovou smyčku dokáže i nadějný osmiletý spisovatel. Jeden z těch filmů, u kterých vám je líto, že jste se na ně dívali a neustále čekali, kdy se už stane něco, co vás přirazí do křesla a ono nic.

Whitechapel mi byl doporučen jako jeden z těch "chytrých seriálů", jako Sherlock nebo Dexter - chápej seriál, kde si hrdina musí poradit v těžkých chvílích selským rozumem a logikou. Jen samotný námět byl přímo dělaný pro mě. Ovšem nenechte se zmást. První série pojednává o vraždách Jacka Rozparovače, tedy spíše napodobitele tohoto slavného sériového vraha. Ačkoliv to je samotná synopse seriálu a jen díky tomu mě zaujal, první série mi přišla taková nemastná neslaná a dalo se z toho vytřískat mnohem víc a roztáhnout do mnohem více dílů (viz série třetí) než jen do tří třičtvrtěhodinek. V první sérii vám ani nijak k srdci nepřirostou hlavní hrdinové. Inspektor Chandler je taková prázdná nádoba plná klišé, seržant Miles si nějaké sympatie získá (i když spíš tím, že hrál i v zmiňovaném Sherlockovi - 1. díl 1. série) a obtloustlý "Rozparovačolog" Buchan je spíše tou otravnou postavičkou, která už vůbec ve 2. a 3. sérii být nemusela. Druhá série je podle mě nejhorší. Vůbec mě nebavila a napodobování vražd gangů, mafiánská dvojčata a opět žádná hloubka hlavních postav vedla k tomu, že jsem chtěla sledování po druhé sérii utnout s tím, že nic lepšího už nás asi nečeká. A můžu být jedině ráda, že jsem seriálu dala šanci, protože teprve až 3. série je u mě 100%. Skládá se už ze 6. dílů a každé dva díly se věnují jednomu případu "kopírovaných" zločinů z minulosti. Teprve až zde vám začne mrazit v zádech skoro jako v dětství při sledování Akt X a teprve až zde, s nástupem i nových postav do kanceláře, se začnou otevírat i osobní hranice hrdinů a Chandlera a Milese si zamilujete. Síla seriálu tkví v tom, že vás nakonec ani tak nezajímají případy, ale jak se budou dál vyvíjet životy hlavních hrdinů. To trochu podkopává fakt, že u hlavního hrdiny Chandlera si nic nemění, stále je perfekcionista bez schopnosti přijmout k sobě "nedokonalého" partnera a během seriálu se jeho přístup nijak nemění, ale i tak zaujme. I když 1. a 2. série jsou pro mě průměrná a následně nudná, dávám 4 hvězdy za 3. sérii.

Někteří tu srovnávají s hororem Mirrors (2008) s Kieferem Sutherlandem a ani já se tomuto srovnání neubráním. Nejde ani tak o děj jako o využití zrcadel a musím uznat, že ačkoliv jsem si myslela, že Mirrors byl průměrný až špatný film, tak zde musím říct, že jde jen o špatný film. Když totiž skončí, zůstane vám v ústech podivná pachuť a spousta otázek. Proč "ti druzí" za zrcadlem chtěli zabít ty před zrcadlem? V Mirrors funguje scénář na klasickém hororovém klišé o zlu bez motivu, zde se film ale tváří jako hluboké drama, takže by to nějaký motiv chtělo. Spousta kecání, spousta wtf momentů, vata a nuda.

Mnohem lepší než pokračování Elektra Luxx (2010). Příjemná konverzačka, v hlavní roli ženy a jejich netradiční problémy, jedny z hlavních hrdinek jsou pornoherečky (některé, co moc rozumu nepobraly). Jako první jsem viděla "dvojku", takže teprve až teď mi došly některé příběhy a spojistosti mezi postavami, zatímco ve dvojce hraje prim Electra v podání Carly Gugino, zde jsou hlavní postavy snad všechny ženy a každá má svůj čas na plátně spravedlivě vyměřený spolu s ostatními.