Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Animovaný
  • Krátkometrážny
  • Akčný

Recenzie (525)

plagát

Križovatka smrti (1998) 

8/10 Perfektní akčňák, který je nadupaný humorem, nebere se moc vážně, má úžasné hlavní hrdiny a kupodivu není z 90% o akci, takže jsem byla celou dobu při smyslech a myšlenky mi neutíkaly jinam. Určitě mezi topkou buddy movies, chemie mezi Chanem a Tuckerem skvěle funguje, jeden hláškuje jak na speedu, druhý hraje tělem (a je to jako balet), film si nebere servítky a dnes už politicky nekorektně si dělá srandu z národnostních a etnických rozdílů mezi dvojicí nedobrovolných parťáků. Super!

plagát

Jednoduchý život (2011) 

8/10 Poctivý film se scénářem jak ze života, vtipný i smutný, a hlavně uvěřitelný. Herci jsou výborní - Deannie Yip mě naprosto okouzlila. Scény z domova důchodců mi v lecčem připomínaly španělské Vrásky. Takový zapomenutý klenot v zaprášeném koutě čsfd, určitě si zaslouží větší pozornost než současných 77 hodnocení.

plagát

Vánoční koleda u Černé zmije (1988) (TV film) 

7/10 Nevím, jak mi mohlo uniknout tolik přídavků k hlavní sérii! Začátek pomalejší, ale jakmile se Atkinson vrátí do své obvyklé, cynické polohy bezskrupulózního zlotřilce, je zábava zaručena. Zábavnější než všechny Dickensovy adaptace dohromady.

plagát

Najkrajší čas (2005) 

4/10 Za zmínku stojí jedině příjemné výkony Meryl a Umy. Jinak není film ani vtipný, ani romantický, ani dramatický, z každého žánru si kousek ukrojí a výsledná směsice je neskutečně unylá a bez nápadu. A to včetně hl. mužského hrdiny, který je tak nezajímavý (navzdory snaze udělat z něj aspoň na papíře kreativní postavu), že nedává absolutně smysl, jak by se mu vůbec povedlo ulovit takovou kočku. Zabitý čas, nefunguje ani jako guilty pleasure.

plagát

Duša (2020) 

6/10 (SPOILERY) Na pixarovský standard je to zklamání. Začátkem loňského roku, kdy se objevily plakáty a teasery na 2 nové pixarovky, jsem byla rozpačitá z animace Frčíme a vkládala veškerá očekávání do Duše. Ukázalo se, že Frčíme je poctivý animák, který pobaví i dojme a může si ho bez obav pustit celá rodina, aniž by se jedna věková kategorie nechytala. U Duše o tom pochybuju, protože veškerý děj, i přes snahu nacpat do něj kočky/detektiva z nebes, se točí kolem témat, která většině dospělých způsobují spíš úzkost: Proč existujeme? Jak žít tak, aby člověk nelitoval? Zatímco dětem jsou tyhle problémy na hony vzdálené, život si užívají bez hlubokého mozkového hloubání a dloubání - třeba tím, že si pustí vtipný, barevný animák, který se nesnaží okatě jít po oceněních. Navíc přes tak závažné téma je těžké si k postavám najít cestu, jejich osudy mě vlastně moc nezajímaly, a ten konec je vzhledem k předchozímu ději absurdní - copak všechny ostatní duše svůj osud v klidu přijaly? Nikdo neumřel náhle, násilně, příliš mladý? Řady mrtvých dětí jdou vstříc velkému zářivému ně(i)čemu, ale hlavní hrdina, pravděpodobně minimálně padesátník, si zaslouží druhou šanci? Jednoznačná berlička právě proto, že Pixar dobře ví, jaká věková kategorie bude v kině sedět, ač to na zbytku filmu není vidět. Animace New Yorku špičková, v tomhle Pixar nezklame nikdy, hudba vzhledem k tématu taky skvělá, ale děj je zmatený, skáče mezi 3 různými světy, a postavám jsem nefandila, protože nebylo čemu.

plagát

Hitch: Liek pre moderného muža (2005) 

6.5/10 Osciluje mezi 3 a 4 * - v rámci žánru překvapivě povedený film, který si drží úroveň až do závěru, kdy bohužel spadne do obvyklých klišé. I tak je ale málokdy k vidění romantika, kde se všechny postavy chovají relativně normálně a jejich výstřelky jsou uvěřitelné. Úspěšně se vyhneme nechutnému humoru, trapným melodramatickým scénám (ideálně na pódiu), tisícům rozchodů a odpuštění a podobných otřepaných klasik. Hlavní postavy jsou sympatické, nahoru film určitě táhne i vtipná linie vedlejších postav v čele s milým účetním. Nečekané a příjemné překvapení.

plagát

Herkules (1997) 

6/10 Silné 3, nebýt uspěchaného závěru, bylo by vyšší hodnocení snadná volba. I přes zjednodušení a změny v řecké mytologii spousta narážek dospělého diváka potěší, postavy satyra a Háda jsou perfektně nadabované DeVitem a Jamesem Woodsem, hlavní ženská hrdinka není něžná princezna bez osobnosti a film si drží po většinu stopáže povedený humor. Hudba (gospel) na mě dýchla devadesátkama a Sestrou v akci - chápu, že Théby jsou tu paralelou New Yorku, ale tahle složka filmu mě dvakrát nenadchla.

plagát

Ferdinand (2017) 

2/10 Zklamání. Animace na dnešní standard průměrná, humor neskutečně infantilní. Příběh samotný je plytký a vystačí vážně tak maximálně do kraťasu - tady tvůrci pro zjevný nedostatek materiálu zbývající (nekonečně dlouhou) stopáž vyplnili hromadou trapných tanečních scén a nesympatických vedlejších postaviček. K neuvěření, že se tenhle nepovedený paskvil hodnocením pohybuje ve stejné skupině animáků jako Bolt nebo Megamysl. Nesrovnatelná kvalita.

plagát

Fateful Findings (2014) odpad!

Bez debat nejhorší film, který jsem kdy viděla. Tommy Wiseau je v porovnání s tímto narušeným exotem vlastně sympatický zneuznaný génius. Utrpení sledovat scény, kdy se Breen oslizle lepí na atraktivní herečky (= zjevně jediný možný kontakt s opačným pohlavím), které nezvládají zakrýt očividné znechucení a touhu dostat se od tohohle "auteura" z jiné galaxie co možná nejdál. Teď bych asi měla projít svých 3000 hodnocení a manuálně každé jedno změnit, protože tahle příšernost je bod nula, nad kterým ční prakticky všechna audiovizuální díla jako umělecký skvost par excellence.

plagát

Štyri svadby a jeden pohreb (1994) 

6/10 (SPOILERY) U tohoto filmu vždycky spolehlivě zapomenu děj, tak si ho naivně pustím znovu, jen abych si uvědomila, že za to - opět - nestál. Vedlejší postavy skvělé, Hugh Grant v klasické roli ztrápeně se tvářícího ňoumy, kterou ale dovedl k dokonalosti spíš v Notting Hill. Tady je hlavní kámen úrazu postava Andie MacDowell - mimoto, že Andie neumí hrát a na plátně má pokaždé za cíl jen usmívat se a dobře vypadat, je taky její postava Carrie nesympatická a nedokážu si k ní najít cestu. Nechápu smysl romantického příběhu, ve kterém hlavní hrdinka střídá chlapy jak ponožky a hlavního hrdinu má leda tak k tomu, aby měla s kým podvádět svého snoubence (kterého si pak vezme a po obřadě neváhá pronášet proslov o tom, jak bezmezně ho miluje). Když pak konečně v závěru ke Grantovi (už rozvedená) přileze, jejich rozhovor při obligátní průtrži mračen pak má pachuť vědomí, že jím bere zavděk hlavně z důvodu, že jako třicátnice už moc přebírat nemůže. Láska jako trám.