liquido26

Přestože tento film rozhodně není dokonalý a má svoje chybičky, tak si plný počet zaslouží, neboť se jedná o vysoce zábavnou a na tehdejší dobu skvěle natočenou dobrodružnou podívanou. Tarzan, přestože žije celý život v džungli mezi opicemi je dokonale čistý, oholený a má fešácký sestřih. Objevuje se tu plno roztomile naivních (nemyšleno ve zlém) scén, které ale činí film ještě zábavnějším. O komickou stránku věci se tu starají opice. Úplně jsem smíchy umíral u scény, kde si přehazujou Jane z větve na větev jako horkej brambor. Film je také úžasně nekorektní ve všech směrech. Kromě zlého pana Hayse musel zákonitě nasrat také feministky, ochránce zvířat a zastánce práv černochů. Objevuje se tu poměrně velký počet mrtvol. Všichni zavraždění (ať už Tarzanem nebo zvířaty) jsou domorodí obyvatelé Afriky, kteří tvoří také hlavní záporáky. Většina úmrtí je rovněž ukázána "on-screen". Zakrvácený Tarzan tu nemilosrdně zapichuje jedno zvíře za druhým. Jane si, aby zhotovila obvazy pro Tarzana, rozervala kompletně oblečení - rukáv u košile a z její sukne ke kolenům se stala téměř minisukne. Snad polovinu filmu stráví v Tarzanově náručí a myslím si, že scéna, kdy jí Pán opic lechtá chodidla by taky po vydání kodexu neprošla. Navíc zezačátku se k ni Tarzan chová poměrně brutálně (o dva roky později by se z něj pravděpodobně stal dokonalý opičí gentleman, který by se jí ani nedotkl). Jen tak pro zajímavost: V jedné z hlavních rolí se objeví Neil Hamilton, který později, v 60. letech, ztvárnil komisaře Gordona v seriálu Batman.

3,5 Tajná šestka vypráví příběh křupana Louie Scorpia přezdívaného Slaughter House (Jatka), který se z dělníka v továrně vypracoval na pozici nejmocnějšího gangstera ve městě. Je to docela dobrý film, který mě docela bavil, ale na druhou stranu se nejednalo o nic zvláštního. V 30. letech vzniklo mnoho lepších gangsterských filmů. Ve vedlejší roli se objeví tehdejší sex symbol Jean Harlow, která mi není nijak dvakrát sympatická a nenadchla mě ani v tomto filmu.

Pokračování, které prvnímu díle rozhodně ostudu neudělalo se pohybuje více v rovině monster movies. Je to celé natočené černobíle (jednička byla barevná). Zřejmě, aby se zamaskoval fakt, že postava Vincenta Price má být o 15 - 20 let starší, zatímco herec zestárnul jen o rok. Nicméně neuškodilo by to o něco zkrátit, protože jsem se u toho trochu nudil.

Hodně povedený sci-fi horor (nijak strašidelné to samozřejmě není, ale svou podstatou ta škatulka sedí, neboť představa toho, že se z vás stane napůl moucha dozajista hororová je). Film je dobrý sám o sobě a takovou třešničkou na dortu je ještě přítomnost Vincenta Price.

Krásně barevný film-noir, kde ta barva funguje a nevadí (narozdíl od Leave Her To Heaven, které působilo díky barvě trochu uměle). Taylorova postava byla hodně zajímavá a on to samozřejmě skvěle zahrál. Příběh jako takový mohl být trochu svižnější a trochu mě zklamal konec.

Po boku Avy Gardner se setkávají Tyrone Power a Errol Flynn, dvě legendy 30. a 40. let, představitelé romantických hrdinů, šermířů, pirátů a kovbojů. Jedná se o jejich jediné filmové setkání a vzhledem k tomu, že Tyrone umírá o rok později (shodou okolností ve Španělsku) na infarkt ve věku 44 let, a Errol Flynn o dva roky později také na infarkt ve věku 50 let, stává se Sun Also Rises ještě smutnější podívanou, než jakou silný příběh nešťastné lásky mezi Avou a Tyronem doopravdy byl. Kromě skvělého příběhu a perfektně natočených scén z Madridských ulic, je hlavním trumfem filmu dokonalé obsazení. Nejedná se pouze o ústřední trio, ale o všechny role (např. mě dost bavila a zaujala postava profesionální společnice Georgette, která se objevila na začátku). No a přestože se hlavní pozornost snímku soustředí samozřejmě na vztah Tyrona a Avy, pro mě byl králem celého filmu samozřejmě Errol. Jeho Mike Cambell, snoubenec Lady Ashley, je věčně ožralá, lehkovážná, cynická, komická, lehce agresivní a zároveň velice smutná figurka ("To Hell with Bullfighter"). Pro mě je to asi jeho nejzajímavější a nejhlubší role, i když přesně nevím na kolik hrál a nakolik se choval stejně jako mimo kameru. Jestli byl během natáčení střízlivý a skutečně hrál, tak nezbývá než smeknout, no a pokud byl pouze sám sebou, tak je to stejně frajer :-) Faktem zůstává, že každou scénu, kde se objevil, tak si ukradl pro sebe.

Nejedná se o remake filmu Mít a nemít, ale pouze o věrnější adaptaci Hemingwayova románu. Rozhodně to na pět hvězd není, ale tu jednu přidávám kvůli dementovi jménem R00kieee, co tu svými odpady kazí hodnocení filmům noir a zasluhoval by zabanovat. (Dement byl vymazán vedením, takže jsem jednu hvězdu z hodnocení sundal :-)) ___ Film byl natočen mistrem Curtizem, což je už samo o sobě určitou zárukou kvality. Obsahuje velké množství napínavých scén, různé krásné krásné záběry a hodně silný závěr, který mi zcela dal zapomenout na těch pár slabších míst, co se tam objevilo. Největší problémem jsou pro mě asi ženské postavy. Harryho manželka sice byla taková nevýrazná, žádná famme fatale, ale byla docela sympatická a nevadila mi. Jenomže pak si to u mě posrala, protože si zkrátila vlasy a obarvila na blond, což jí vůbec neslušelo. No a druhá ženská postava, Leona, už tou famme fatale být zřejmě měla, ale bohužel k ní měla hodně daleko a byla pro děj úplně zbytečná.

Tak koukám, že mi Bebáček zcela vyfoukla znění mého komentáře a já se s tím vymejšlel celej film a myslel si, jak budu originální a vtipnej, ach jo :-D Každopádně mám pocit, že asi nejsem normální, protože mě to Casablancu nepřipomínalo skoro vůbec. Jasně máme tu Bogarta, máme tu válku a máme tu francouzsky mluvící prostředí, máme tu romantickou zápletku, ale tím ta podobnost jaksi končí. Největším esem tohoto filmu jsou brilantní dialogy, hlavně ty mezi Bacallovou a Bogartem. Dále mě kromě ústřední dvojice bavil komický alkoholik v podání Waltra Brennana i slizský špekatý gestapák. Líbilo se mi, že i když tento film vznikal za války, tak se nejednalo o žádnou propagandistickou věc, ale o napínavý dobrodružný příběh.

Hodně povedený a kvalitní remake Hitchcockova staršího filmu, který jsem viděl už docela dávno, takže nemůžu příliš srovnávat. Úvod v Marakeši byl ale o hodně lepší než Svatý Mořic ve staré verzi. Arabský svět v barvě krásně vyniknul a svojí tajemností byl mnohem lákavější pro špionské hrátky a navíc ty eskapády Jimmyho Stewarta v marocké restauraci byly skvělé (vím jak se musel s těma nohama cítit :-)) Zezačátku mi příliš nesedla Doris Dayová, ale v průběhu filmu si mě získala, hlavně svým krásným zpěvem :-) No, takže celkově bych to shrnul jako velmi povedený thriller a velmi povedený remake, který si i přes ten fakt, že děj byl hodně podobný a žádné větší překvapení se konat nemohlo a také přes délku dvou hodin udržel napětí a také moji pozornost. ___ Je jen jedna věc, co mi vadí na všech Hitchcockových filmech. Nikdy si tam nevšimnu toho, když se tam mihne on sám :-))

Na Hitchcockových filmech jsem vždycky obdivoval to, jak dokáže skvěle ztvárnit minimální prostor. Tento film se až na několik scén odehrává celý v jednom malém bytě a skutečně to vypadá jako obydlený byt, žádný provizorní kulisový. No a další věc, co se mi na jeho filmech líbí je vypiplanost příběhu a detaily, které do svých filmů vměstnává. Samozřejmě, že to neplatí o všech jeho filmech, ale o tomto dokonale.