liquido26

V roli Sherlocka Holmese se v tomto filmu objevuje Raymond Massey, jehož pozdější zeť Jeremy Brett se v 80. letech stal nejlepším představitelem Sherlocka Holmese vůbec. Massey by nebyl špatný Holmes, kdyby měl více prostoru, mnohem lepší scénář a hrál v úplně jiném filmu. Tato adaptace povídky Strakatý pás má 49 minut (původně asi měla víc, je tam vidět docela dost nešikovných střihů a z některých scén zbyla třeba nelogická jedna věta), ale i tak jsem se docela nudil. Začátek je typicky brutálně ukecaný, Sherlock se tam prakticky neobjeví (pouze plešatý dr. Watson) a to, co se tam stane by se dalo shrnout asi do pěti minut. Závěr mě docela bavil. Dalším záporem filmu je to, že vše naznačuje příliš brzo a příliš okatě, takže i člověk neznalý předlohy se celkem rychle dovtípí o co tady jde. Ještě je třeba vyzdvihnout výkon Lyna Hardinga coby Dr. Ryllota. Tento herec se potom později objevil v několika filmech s Arthurem Wontnerem jako profesor Moriarty. Film se, stejně tak jako další třicátkoví Sherlockové odehrává v současnosti, aby se ušetřilo na kostýmech a dekoracích, a docela zvláštně působí pojetí Sherlockovy detektivní praxe. Náš slavný detektiv sice pořád bydlí na Baker Street, ale místo pronajatého pokoje v domě paní Hudsonové tam má docela velké headquarters, kde kromě pani Hudsonové funguje i několik sekretářek ve velkém předpokoji. To působilo docela úsměvně :-)

2,5 Volná adaptace povídky Stříbrný lysáček, ze které zůstala základní kostra příběhu, doplněná o postavy profesora Moriartyho, ostřelovače Morana a Henryho Baskervilla. Nebýt toho, že první více než polovina filmu byla děsně ukecaná a nudná (musel jsem si uvařit kafe, abych neusnul a to ještě nebylo ani devět večer :-)), tak bych možná jednu hvězdičku přidal, protože narozdíl od jiných holmesovek ze začátku třicátých let, tady byl docela relativně koukatelnej příběh (díky tomu, že scénáristi použili základní kostru povídky a nevymýšleli žádný ptákoviny) a také nechyběla trocha akce a Wontner se mi jako Sherlock zamlouvá čím dál tím víc.

2,5 Z celé trilogie o Netvorovi je tento film jednoznačně nejslabší. Nudný pomalý příběh předvídatelný příběh o skupince vědců, která se vydala na vodu chytit Netvora a přeměnit ho genetickým experimentem v lidskou bytost. Všichni hlavní hrdinové jsou nesympatičtí svalovci, zatímco ženská hrdinka je typická tuctová blonďatá sexbomba, jejíž obličej a jméno zapomenete se závěrečnými titulky. Abych ale jenom nekritizoval, tak se mi líbily podmořské scény, vyloženě mě bavila scéna, kdy Netvor útočí na loďku. Ty jeho výskoky z vody jsem si fakt užil. No a pak na mě ještě docela zapůsobila poslední asi desetisekundová scéna.

Klasický universalovský sequel, který neurazí, ale zároveň se nejedná o nic převratného. O dvacet minut míň by určitě neuškodilo.

Hlavní hrdinka je pařížská umělkyně, na kterou spadne jednou v ateliérů kus její sochy- Před ochrnutím jí zachrání mladý americký doktor a poté, co se uzdraví, tak se do sebe dvojice zamiluje. Jejich štěstí ale stojí v cestě zlý hypnotizér a kouzelník Oliver Haddo (hraje ho Paul Wegener, který si v letech 1915 a 1920 zahrál Golema ve svých německých filmech). Haddo potřebuje dívčinu panenskou krev pro svůj experiment. Chce totiž vytvořit živou bytost a krev panny je jediná přísada, která jí může oživit. No a tak se Haddo rozhodně milou Marguaret zhypnotizovat a ta pod jeho vlivem svolí k sňatku. Není třeba dodávat, že žádná svatební noc proběhnout nemůže :-))) Nebylo to úplně špatný, nenudil jsem se, ale na druhou stranu mě tento němý a zapomenutý film příliš neoslovil. Líbilo se mi pár scén (např. ta snová v pekle nebo ty v laboratoři na konci filmu), ale jinak spíše průměr. Příběh mě příliš nevtáhl. Jinak je ale třeba ocenit kulisy a herecký výkon Paula Wegenera, který toho nafoukaného arogantního nesympatického kouzelníka zahrál opravdu skvěle.

Tyto polodokumentární noiry s odtažitým vypravěčem mě moc neberou. Sice určitá reálnost má něco do sebe, vše nebo téměř vše je točeno tam, kde se to skutečně odehrálo (aspoň tak to tvrdí náš pokorný vypravěč), nicméně já mám mnohem raději temné stylizované noiry. Příběh pojednává o vyšetřování vraždy starého oblíbeného kněze. Podezřelý je zmatený a lže, přesto ale ne všichni věří, že je vinen. Film mě jaksi nechal chladným a oslovil mě až v závěru v soudní síni.

2,5 Klasický béčkový horor. Zezačátku obrovská nuda, ale pak se to trochu rozjelo a začalo to být docela zajímavý. Nicméně i tak tomu nedám víc než lepší dvě hvězdičky, protože tempo bylo příliš pomalé a diskutovalo se tam víc než v poslanecké sněmovně.

Velmi dobrá hororová oddychovka z britské produkce. Příběh o transportu mysli z jednoho těla do druhého samozřejmě není nic extra, ale rozhodně jsem se nenudil. K tomu je tady ještě vynikající Karloff ve své typické roli vědce.

Tento film se Sherlockem Holmesem nese všechny znaky detektivek raných 30. let - nepříliš zajímavá zápletka, hodně pomalé tempo, ukecaný děj, žádná nebo minimální akce. Příběh je velice volně inspirován povídkami The Final Problem a Empty House, v podstatě si z nich pouze bere některé motivy a zapracovává je do nového příběhu, takže nečekejte žádnou dramatickou bitku Sherlocka s Moriartym u vodopádů. Wontner není úplně špatnej, na Sherlocka se vzhledem hodí, je docela sympatickej, ale rozhodně jeho verze Sherlocka není nijak zásadní. Podprůměrná detektivka, která dnes již téměř nikoho nemůže oslovit.

Asi jeden z nejslabších DeMillových filmů. Narozdíl od jeho westernů nebo filmů z antiky mě ty jeho pirátské prostě neoslovují (Reap the Wild Wind mě bavilo ještě méně). Příběh samotný není vůbec špatný, ale bohužel je natáhnutý téměř na dvě hodiny a zbytečně vycpán vatou, která ho má zřejmě odlehčit, ale spíš otravuje. S akcí se tu hodně šetří. První opravdu zapamatovatelná a zajímavá a defacto nejlepší scéna z celého filmu přichází až někdy po půlce (útok na Laffitův ostrov), dále se docela povedla bitva s Brity a úplný závěr na plese. Nějak zvlášť jsem nepřilnul ani k postavám. Kapitán Laffite v podání skvělého Marche je samozřejmě super, ale kromě něj a generála Jacksona už tam není žádná zajímavější postava. Dosti mě otravovala upištěná blondýna a její "humorné" scénky s fousatým pirátem.