Tiiso

Jeden z malá klenotů naší produkce, který se týká nacistické okupace, s velmi profesionálním provedením. Zmíněná doba svým obsahem poskytuje nepřeberné množství události a pohnutých situací, takže kinematografie může donekonečna pátrat v těchto bezedných vodách plných tragických lidských osudů. Snímek režiséra Krejčíka je vystaven v komorní rovině a jeho kvality spočívají ve scénáři, dialozích a hereckých výkonech. Drama je natolik vážné a silné, že jeho atmosféra se opravdu dá krájet. Jednoduchá linka děje je natolik výborně ztvárněná zúčastněnými herci, že jsem v některých okamžicích lapal doslova po dechu. Nejednou jsem v očích Brejchové či Smolíka zřel veškerou hrůzu a ponížení jež okupace nacistů našemu, a nejenom našemu národu přinesla. Tvůrci tuto hrůzu dokázali převést na stříbrné plátno bez jakýkoliv nákladných a velkovýpravných scén. Film doporučuji vidět, nejenom jako varovný odkaz k hrůzným činům, které lidé umí páchat, ale i jako výborná profesionální práce na půdě filmové tvorby.

Dostatečným maketingem, v podobě častého vysílání v televizních stanicích si snímek zajistil nesmrtelnost. Neubírá tato skutečnost, ale nic z kvalit, který tento počin Wildera má. Nejde jen o to, že byl vyroben s precizním smyslem pro detail. Ve filmu se dá najít totiž od každého trochu. A´t už se tomu říká chladný kalkul producentů, či tah na branku s jistou návratností peněz. V této stavební mřížce je zapleten velmi silný příběh, který lidstvo bude zajímat celé věky. Na tento příběh navazuje vypilovaný scénář, ve kterém se ani jedno slovo v dialozích, a ani jeden záběr kamery ve scénách, nenechal náhodě. Volba herců se castingu ani nemusela nějak zvláště určovat. Ten sáhl, v té době po jistotách. Silná režie měla tedy solidní základní kameny a stavba pevné budovy rámce, v němž se křižují hned čtyři žánry mohla začít. Právě díky režisérovi a třem ústředním hercům se podařilo z konerčního záměru udělat cosi více. Něco co se přibližuje dost k filmovému umění. Prakticky z každé scény je cítit radost z práce, kterou všichni odvádějí, a ta radost a zaujetí nám dovoluje aby jsme předkládaný příběh mohli polykat bez problémů zaskočení, či kašle. Herecké výkony obou pánů jsou opravdu dobré. Naopak Marilyn předvádí to co se od ní očekávalo. Totiž hraje více svým tělem, ale je to zde účelné a tak to neberu jako negativ. I po letech umí film více dávat než brát. Použitá hudba má sílu, je poslouchatelná a dobře udržuje úsměvnou náladu. Problémy jsem měl z atmosférou, jelikož díky roztříštěnosti žánrů, je těžké nějakou hledat. Děj je totiž míchanice komedie, kriminální zápletky, romantické lásky a hudebního žánru. Ale absence atmosféry plně nahrazuje mistrné pohybování se na příč zmíněných žánrů a na sledování nemá prakticky žádný vliv. Z hlediska filmového řemesla se tvůrci nijak zvláště nepředstavily. Kamera je většinou průměrná a celý snímek je ve větší míře dialogová záležitost. Několik těch akčnějších scén je natočeno klasicky bez větších inovačních prvků. Každopádně film patří právem do klenotnice světové kinametografie a stojí určitě za to, ho vidět.

Dvě hvězdy kvůli Bronsovi a pak ještě kvůli nápadu. Který se však nepodařilo až tak dobře převézt na plátno. A to díky fušerským napojovaním různých scénických obrazů apod. Když už jsem se hezky ponořil do děje vytrhlo mě z něho nějaká nelogika či jiný rušivý element. Věčná škoda jelikož takto netradičně pojatý westernový žánr mohl poskytnout hezký zážitek.

Velmi sugestivní snímek o organizaci velkých italských rodin v USA. Film je výborně natočen. Deep i Pacino před námi rozehrávají hru kde jde o život. Dostáváme se dějem do skupiny lidí kde násilí a zločinnost je na denním pořádku. Velmi dobré herecké podání a velmi dobré tempo vyprávění staví film do vyšších pozic tvorby za několik posledních let.

Kdykoliv se na tento snímek podívám znovu vždy mě potěší a vždy tam něco najdu. A to si myslím že není špatné hodnocení. Který film toto vždy může o sobě říci. Skvělý Al a dobrá myšlenka.

Po dnešním zhlédnutí jsem si potvrdil a uvědomil, jak velmi kvalitní snímek Master and Comand je. Realistické ztvárnění světa lodí na moři, devatenáctého století, oplývají vysokou kvalitou a perfekcionalismem. Kamera přenášející obrazy, bez problémů dokáže vtáhnout do předváděného děje. Výborně natočené bojové scény, lítající náboje, praskot tříštícího se dřeva, hukot moře, křik námořníků, to vše se doslova se prodírá ušima dovnitř hlavy. A tak to jde s vizualizací po celou dobu snímku. Crowe je v roli kapitána bezchybný, srší z něho autorita a respekt na všechny strany. Jeho přátelství s doktorem, příjemně koření příběh a posouvá honbu za nepřátelskou lodí do jiných dimenzí. Film je vůbec velmi bohatý na emoce a při více zhlédnutí, emoční scény zrají a více vyplouvají na povrch. Příběh má jednoduchou linku, která ovšem nějaké ty překvapivé momenty v sobě skrývá a obě tyto roviny, komplementárně se proplétající tvoří dobrý a silný základ, z něhož nakonec vzniká velmi dobré pokoukání. Film jsem za několik let prověřil asi pěti či šesti projekcemi a dnes neváhám dát snímku metu nejvyšší.

Scott dokázal pouhé tři roky po vynikajícím Vetřelci natočit další sci-fi film, který podžanrově splňuje jiné kritéria, ale který není o nic méně úspěšný. To se podařilo jen velmi málo režisérům. Snímek točený ve stylu film noir je opravdu velmi originální a rozdělil diváky na dva tábory. Znám jen málo lidí kteří by řekli že je film nechal bez emocí. Já patřím do skupiny která snímek vyzdvihává do výšin. Výborná atmosféra vytvořena triky, hudbou a zvukem. Dobře napsané dialogy, pěkná linka děje a šťastná ruka při výběru hlavních rolí. Myslím si že zatím nikdo tento příběh nedokázal co se týče filmového řemesla překonat. Ano je to svým způsobem blbost, ale je tak bravurně podávána. Že člověk smeká. Děkuji za každý takový zážitek.

Nezapomenutelný soundtrack. Vangelis je mistr ve svém oboru a podařilo se mu vytvořit několik opravdu dobrých projektů. Film je hlavně vizuální. Reálie jsou přesvědčivé a kostýmy výborné. Z filmařského hlediska nelze co až tak vytýkat, jelikož příběh je podáván v dobrém tempu a následně pak celý ten filmařský vlak je již dobře rozjetý a taktéž dobře ovládaný pevnou rukou režie. Příběhově mám osobně raději první polovinu snímku. Ta druhá část, kde hlavní hrdina se začíná potácet v zajetí svých názorů na svět a společnost, kterou prezentuje, moc prozrazuje moderní myšlení, či lépe řečeno moderní zpracování myšlenek a a ubírá na autentičnosti samotného námořníka. Francouzský herec ho hraje výborně a přesvědčivě. Ale v závěru samotného příběhu mu scénář háže klacky pod nohy a vytváří z jeho projevu jen těžko uvěřitelný výkon. Ze života Colomba toho vím málo a tak nemám představu jak dalece se tvůrci drží historické pravdy a nakolik odběhli do oblíbené produkční fikce. Nicméně celkově snímek ve svém pojetí působí nadprůměrně a při velké projekci své splní.

Když by jste vymazali jasný reklamní podtext k verbování do americké armády a nějaké ty super hrdinské chvilky zůstane vám hodně realistická (po konzultaci s člověkem, který pobýval určitou dobu v iráku ve speciální jednotce) strategicky propracovaná válečná smršť. Právě děj točící se kolem strategie, realistická kamera a bezchybný zvuk mě vtáhl dokonale do děje. Jak jsme u režiséra zvyklí v jeho snímku je kladen velký důraz na vizuálnost a atmosféru samotného prostředí. Hlavní postava je přesvědčivá a dialogy, ač na řádové vojáky možná až velmi vybíravé, dobře napsané. Snímek z oblasti válečné vřavy patří zaslouženě k těm lepším.

Zdařilé pokračování, které by mohlo být svým vlastním filmem. Ridley dokázal jak mu nedělá problémy si pohrávat s různými žánry a opět dokázal, že umí vytvořit napětí. Moorová se mě ve své roli vcelku líbila a závěrečná scéna je opravdu hodně zvrácená. Vím že svým komentářem nepřináším nic nového, ale co by člověk zde měl rozebírat, když kanibalismus je věc pro mě tolik neznámá a děsivá.