E.T.

Nevtipno kumuluje. Jednu hvězdičku dávám za námět, protože nápad je dobrý, včetně zasazení do socialismu. Snad trochu i za výpravu. Tím to ovšem končí. A čím to začíná? Scénářem. Proč tam vůbec ti eSTéBáci jsou? Na zdravý rozum je tam hlavní persona, není třeba to zdvojovat. Navíc u běžných deliktů by STB vůbec nefigurovala. Ale možná je tam připsali kvůli prabídnému výkonu Jiřího Macháčka. Zápletky docela ujdou. Nejsmutnější chvíle jsou, když se “dělá humor”. Něco plastového a neživého se vymyslelo u stolu a pak se to snaží herci a režisér nějak oživit. Ono s nápady od stolu je to jak s autíčkem na setrvačník. Nejdřív se pěkně rozjede a pak - pokud doputuje až na plac - už nemá žádnou energii a zastaví se. Seriál také neví, jestli je trhlou komedií nebo vztahovým dramatem. Chjo, pokud se dělá retro, proč nikomu nedojde, že postavy nemohou mluvit současným stylem a frázemi? Tvůrci se tak naprosto zbytečně připravují o stylizaci. Já být výtvarníkem a rekvizitářem podobného díla, tak skřípu zuby. V seriálu si právě výprava hraje s každým detailem (i v tom omezeném rozpočtu) a pak tam někdo zahlásí: “moje emocionální potřeby nejsou naplněny” - což by v nadsázce bylo vtipné možná dnes, ale ne u vrátného z osmdesátek. Opravuji - u kohokoli z osmdesátek. Protože šlo o neexistující veličinu. Nebo když říká vekslák "Mějte hezkej zbytek života" - blé - to ani není česky. "Have nice day" je anglická fráze, která k nám připutovala do češtiny až s novým miléniem a zní nečesky a ústech veksláka nemá vůbec co dělat ...au.  To je bohužel problém většiny podobných historizujících děl v české produkci. Pan Brzobohatý protkává hudební doprovod seriálu mnoha pěkně zabalenými odkazy. Asi to mínil jako sbírku easter eggů  pro fajnšmekry - jako třešničku na dortu originality. A ono by to možná i vyšlo, nebýt celé dílo spíše šlichtou plnou vykrádaček. Člověk by si rád řekl, že holt samouk je samouk (režie M.Chlupáček), ale hlavním problémem je scénář a ten má na starosti FAMák Šifra. Tak nevím kde je problém. V mládí tvůrců ne. Špičkového Hojera (Metoda Markovič) vytvořili taky třicátníci. Takže pokud si chcete zanadávat, co to zase vzniklo za srágoru, běžte do toho. Pokud si chcete ušetřit čas vydat se na nějakou smysluplnější výpravu, tak rychle pryč. Třeba do Kamenice roku 1984.

Osobnost Arnoldova formátu si jistě zaslouží dokument. Ale tohle není úplně typický dokument. Je to promo, autorizovaný portrét. Ale dokumentem se stává bezděčně tím, že ukazuje neskutečný egoismus Árnýho tím, že vůbec vznikl a vypadá tak, jak vypadá. Ale i to má svou hodnotu. Mnohým může imponovat jistá míra moudrosti a i trocha toho nadhledu, které se obvykle dostává průměrně rozumným staříkům ve vaší obci. Stačí se dát s někým u piva do řeči a zjistíte, že máte svého Arnolda v hospodě ve vedlejší ulici.  Není na tom nic výjimečného. Na druhou stranu ne každý stařík dosáhl světového věhlasu a umí si to užívat. Přiznávám, že jsem byl zvědavý, co je to za osobnost. Jsem vděčný za mnohé záběry, které jsem nikdy neviděl a především za třetí díl - kde jsem si mnohé ujasnil z jeho politické kariéry. Ovšem zcela chybí nějaký zásadní komentář třetí strany. Nemohu se ubránit pocitu, že se dívám na rodinné video Dona Corleona, které mu připravil jeho consiglieri, podělaný strachy. Teče z toho ego, jak med z prasklé sklenice. Ještě teď si utírám monitor.  Pochopitelně, že cesta pana Schwarzeneggera má více temných stránek než jedno nemanželské dítě. O tom však až příště děti, až někdo natočí dokument bez jeho "asistence".

Kéž by už začala umělá inteligence natáčet. Ta bude mít alespoň nějaké limity hlouposti.