leafroller

Asi největším překvapením byl Chris Rock jako ne-komediální ne-blbeček (při prvním záběru na něj mně totiž přeběhl mráz po zádech). Pokus o to udělat z čistokrevného hororu detektivku zafungoval dobře a to i při zachování mimořádné nechutnosti jednotlivých vražd. Jakoukoli hloubku zde sice hledat nelze, ale to taky nikdo nečeká. A pokud ano, měl by se asi nechat vyšetřit. Takže oddychovka s krvavým podtextem, u níž víte daleko dopředu, jakého je druhu. 60%

Z mého pohledu naprosto normální detektivka, s menším rodinným nadstandardem. Na rovinu nemám rád pitvání osobních vztahů v příběhu, kde to nemá žádný vliv, ale zde to nebylo ani zdaleka tak otravné, jako obvykle. Sympatický policajt oproštěný od tradičních klišé a celkem atraktivní pohled do netradiční země. Fakt nevím, co mají někteří lidé za problém, já si odpočinul a pobavil se.

Pro dnešní mladé publikum očividně těžko stravitelná komedie, soudě podle některých hodnocení a recenzí. Já jsem naštěstí poněkud starší, a proto si mohu v klidu dokola a dokola vychutnávat herecký koncert tehdejších stálic českého humoru. Prostředí je velmi přirozené a společenská angažovanost filmu je dobře vyvážená tak, aby byl zachován formát. Tento film zkrátka spojuje humor s nostalgií a je jasným důkazem toho, že předrevoluční tvorba byla násobně lepší a také zábavnější, než je ta současná.

Projekt Tak se ptám vznikl v 80. letech v podstatě jako vzdělávací projekt pro mládež. Pořady byly doporučovány rodičům i dětem a na některých školách o jednotlivých dílech probíhala diskuse. Musím přiznat, že je pro mě záhadou, proč si z mládí pamatuji právě a jen tento díl. Možná kvůli panu Teplému, jehož výkon v roli byl absolutní. Alkoholismus byl, je a vždy bude aktuálním tématem, a proto bylo, je a vždy bude dobré o něm točit. Inscenace Kvůli mě přestane působí už na první pohled velmi ztísněným dojmem, jemuž dominují vcelku krátké, avšak velmi emocionální dialogy. Díky ideální krátké stopáži jsou i postavy jakoby zahuštěné a spojují se v nich jak výrazné charaktery, tak rodinné "funkce" jednotlivých herců. Vše dokreslují fenomenální herecké výkony, které na mě i přes celkový minimalismus udělaly velký dojem. Zbývá tedy už jen jedna otázka: Co s lidmi, kteří nepijí z nějakého žalu nebo deprese, ale pivo jim prostě moc chutná?

Stěží se ovládám a tisíc chutí mám vmést lidem do tváře, jak jimi pohrdám.

Přemýšlel jsem, proč má tento film tak strašlivá hodnocení a reakce. A myslím, že je to proto, že je o ženách. Žena jako hrdinka, žena jako zločinec, žena jako průvodce, žena jako kamarádka a "položena" jako komická figurka. A muži? Ti jsou zde jen jako křoví a to včetně pana hezkého. Ze všech recenzí, co jsem si přečetl, čišel tento motiv daleko kupředu jako zápach dobře uleželého sýra z ponožek, jenž vás praští do čela, jakmile otevřete tu prokletou skříňku. A přitom porovnám-li zápletku a děj s jinými superhrdinskými filmy, nelze nevidět jasnou podobnost. A to v dobrém i ve zlém. Je zajímavé, že ve stejné době jako Catwoman vyšel první Spiderman Tobeyho Maguiera a rozdíl v hodnocení těchto filmů je až absurdně extrémní. Přitom filmy jsou podle mě naprosto srovnatelné s tím rozdílem, že Catwoman si na nic nehraje. V čem je ženská natřená krémem horší než hodný vědec, co se nadýchá plynu? V čem je megatrapný ufňukaný Spiderman lepší než krásná....kočka? V oblibě samotného komiksu? Ale to je dost irelevantní. Je to v množství testosteronu, samozřejmě u kritiků. Nevím, zda mám nějaký testosteronový deficit ega, nebo zda umím mít nadhled, ale mně se Catwoman líbila. Je to oddychovka, u které jsem nemusel ani jednou sáhnout po ovladači. Co chtít víc?70%

Mám rád detektivní příběhy, v nichž mohu pravdu objevovat společně s detektivem a nikdy nevím méně než on. Zápletka tohoto filmu je bohužel založena na tom, že se divákovi pomalu odkrývá pravda, o které však postavy vědí vše. A takový přístup pro mě není zajímavý a rozhodně mě nevtáhne do děje. V tomto případě navíc do velmi pomalého a utahaného děje. Je to škoda.55%

Upřímně přiznávám, že i když byl film profesionálně natočený a výkony všech zúčastněných, v čele s opět naprosto úchvatnou Lady G., na mě udělaly velký dojem, obsahově to bylo dost o ničem. Upřímně přiznávám, že jsem čekal film o módě a o velikosti světoznámé značky, ale dostal jsem obraz arogantních italských boháčů, kteří vlastním úsilím skoro zničili svou vlastní značku. Upřímně přiznávám, že jsem nevěděl, že značku Gucci postavili na nohy právě Iráčané, které jsme měli až donedávna programově ideologicky nenávidět. Nicméně.....dalo se to vydržet, ale zkrátit stopáž o 30 minut, bude film dokonce poutavý. Z mého pohledu je však stejně zbytečný jako třeba Judy.50%

Poutavý dokument o jedné, pro mě vcelku neznámé, kratičké části našich dějin, nabízí překvapivě několik velmi zajímavých faktů, týkajících se úplně jiné éry. Já jsem se na příklad nikde nedozvěděl, že to byl president Beneš, kdo nás poslal pod křídla ruského vlivu. Nebyl to Stalin, ani rudoarmějci, dokonce ani Gottwald. Ale zpět ke Kuratoriu. Smělý projekt na "aktivaci" české mládeže byl veřejností přijat jistě lépe, než se nám snaží vsugerovat aktéři snímku se svým tradičním českým černobílým pohledem. A ač se zde hovoří o době dávno minulé a mrtvé, je to právě bipolární pohled na svět, který činí tento film v podstatě aktuálním.

Netflix opět nezklamal a nabízí příběh jako vystřižený ze série Black mirror. Mrazivý příběh z (podle mě) velmi blízké budoucnosti. Snímek je sice velmi komorní, ale o to více prostoru dává divákově fantazii a tomu krásnému dumání směrem "co by, kdyby". Závěrem nutno podoktnout, že během filmu a dokonce ani po jeho skončení není vůbec jasné, kdo je tu goodguy, nebo spíš, zda tu vůbec nějaký je. Jisté však je, že badguyové jsou zde všichni.