Kaleidoskop

Prvním filmem na letošní iShorts souboji filmových škol byl právě tento snímek Můj drahý synovec. Snad se nikdo nebude zlobit, když napíšu, že byl písecký zástupce na přehlídce letos druhým nejslabším kusem (ovšem jen pro to, že kamerové cvičení dokáže předčit i úplný debil). On ten film vypadá nádherně, muselo dát spoustu práce, dostat do složitého terénu kočár, propracované kostýmy, herce i štáb s technikou, ale u mě to naráží na příběhovou část. Z mého pohledu to prostě funguje jen velmi slabě. Spousta věcí se tam děje evidentně jenom proto aby si scénarista usnadnil práci a nemusel vymýšlet zajímavější situace, potom tam jsou scény které by se daly s klidem vyhodit, protože nic zásadního nezobrazují (resp. pozor, jak bylo po filmu vysvětleno tvůrci, některé tam jsou pro to, aby si mohl Pavel Nový dát pivo!). Ano, abych  jenom nekřivdil, musím přiznat, že tam jsou i zajímavé momenty, a některé obrazy pěkně ilustrují ten mezigenerační střet, ten rozpor. Jenže ono to pak celé vypadá, jako expozice nějakého většího příběhu. Kdyby po této půlhodině následovala další hodina a půl děje, byla by to krásná expozice šíršího příběhu. Jenže nenásleduje. A mému celkovému dojmu moc nenapomáhá ani ten podivný CGI jelen na konci. P.S.: To že si za tím filmem nestojí ani tvůrci možná dokazuje i fakt, že závěrečné titulky jsou tak miniaturní a jedou tak rychle, že si prostě nemáte šanci přečíst kdo na tom filmu dělal.

Lipského komedie s Brdečkovými scénáři mám docela rád, ovšem tuto jsem nikdy před tím neviděl. A po jejím zhlédnutí už vím proč. Autoři se zde snaží adaptovat některou z knih Julese Vernea, ovšem adaptují je po svém pro české publikum a jemu odpovídajícím reáliím. Jenže to dost dobře nejde, protože z původního dramatu se snaží Lipský vytáhnout pro sebe tak typickou komedii, pročež to prostě nedává smysl. Nevíte, jestli to hercům máte věřit nebo ne, sofistikovaně se tvářící zařízení vypadají jako dětské hračky a fantastičnost nám podporují výpravné efekty. A ano, v komedii jako Adéla ještě nevečeřela to funguje, jenže ta je od začátku stavěna jako nadsázka. Toto ale celou dobu balancuje na hraně sci - fi dramatu a špatné komedie a moc tomu nepomáhá ani pesimistický závěr, který se autoři pokusili v posledních pár minutách přebít sluníčkovým vysvětlením. Nevím jak na to reagovali diváci v době premiéry, ale za mě slabé až podprůměrné.

Před cestou do kina na tento film jsem si nic zvláštního nezjišťoval a bylo to dobře. Na první dobrou mě po východu ze sálu napadlo, že jsem viděl dlouhý a místy lehce nudný film o člověku, co vypadá jako dcera Brežněva a Fridy Kahlo (a taky jako režisérčino matka), která kvůli ptáčkovi ve křoví z nějakého zvláštního důvodu chytne druhou mízu. Po zamyšlení mě pak ale napadá, že mi to připomíná příběhy Zdeňka Svěráka, kdyby je psal v dnešní době a genderově vyvážené. Když se nad tím zamyslíme, paralely tam totiž docela jsou -  hlavní hrdinka žije na nějaké malé vesničce kdesi na venkově, je považována trochu za podivína a komunita z ní má spíše jen legraci (Otík, děda Komárek). Ovšem na rozdíl od Svěráka, pro kterého je příznačný milý lidský humor a který má pro své postavy vytříbené skromné ale důrazné pointy, tento film se nežene tolik do vtipnosti, ovšem naopak vyniká v razantní a překvapivé pointě. A ano, jak jsem zmínil v úvodu, občas to na mě působilo utahaně a dlouze, ovšem neřekl bych že by tam byl nějaký záběr nebo postava nadbytečná. Spíše, opět v duchu Svěráka, je to taký ten "líný film", kdy zajímavý děj dlouze odtéká. Po technické stránce je třeba vyzdvihnout výkon v hlavní roli, protože je naprosto geniální a možná i kamerové pojetí, protože pěkně koresponduje jak s tempem herectví, tak s tempem příběhu. Celkově bych tedy snímek hodnotil na 4 hvězdy, jelikož jsem v ději občas spatřoval takovou tu prvoplánovou snahu šokovat, bez které se dnes už ale neobejde žádný festivalový film...

Po zhlédnutí tohoto filmu jsem byl doslova v rozpacích. Hned se pokusím vysvětlit proč. Než se ale k tomu dostanu, přejdu k jednoduššímu tématu a to technickému zpracování. Práce kamery s prostorem je naprosto fantastická, stejně jako výběr samotných lokací. Příběh ze striktního školského prostředí by se mohl samozřejmě odehrávat v nějaké staromódní gotické budově, ovšem autoři je zasazují do moderní brutalistní architektury přičemž její barvy jsou v dokonalém kontrastu s kostými většiny postav (že by nějaká inspirace Wesem Andersonem...?). Velmi zajímavá je i hudba, protože když slyšíme cokoliv nediegetického, jedná se o velmi minimalistické zvuky složené jen z několika málo nástrojů, které velmi dobře podtrhují jak napínavost situace, tak strohost většiny interiérů. Navíc velmi dobře korespondují s pomalejším tempem děje. Nejvíce podmětů k zamyšlení ale odstaneme, když se podíváme na příběh. Ten totiž vkusně a velmi decentně otevírá spoustu témat jako např.: kontrast generací, starost generace Z o životní prostředí, snadnost manipulace jedince s okolím... Film jich podle mě využívá zejména k tomu, aby v nás nahlodával mylšenku o tom, co je vlastně správné. Chová se správně učitelka, nebo rodiče? A co žáci, je jejich boj oprávněný? Autoři nás celou dobu nechávají na pochybách, ovšem konečnou odpověď nám nedají. A tak je to dobře. Při čtení anotacce jsem měl trochu strach, aby mi to moc nepřípomínalo starší film Náš vůdce a je pravda, že nějaké podobnosti tam jsou. Ovšem myslím, že autoři tohoto filmu téma manipulace jednotlivce s větší skupinou lidí zpracovávají svým, originálním způsobem a proto je není možné mezi sebou porovnávat. Ve finále mohu říci, že se mi ten film velmi líbil. Nenašel jsem na něm nic, co by kazilo můj divácký dojem a neváhám tak udělit nejvyšší počet hvězd.

Když do kin nedávno vstoupila restaurovaná verze tohoto filmu, vydal jsem se dohnat svou neznalost a zjistit, zda i v dnešní době dokáže pobavit a zaujmout. A byl jsem nadšen! Příběh samozřejmě v některých částech je trochu trapný a řekl bych kostrbatý, nicméně i dnes několikrát rozesmál publikum v sále a myslím, že jsem si nevšiml jediného svítícího telefonu, který by mohl signalizovat divákovu nudu. Herecké výkony asi nemusím zmiňovat, ty jsou samozřejmě perfektní a když se k tomu přidá nádherná swingová hudba, srdíčko musí zaplesat. Martin Frič je prostě génius a tak se nelze divit, že jeho filmy fungují i po takové době. Zavřete oči, odcházím...

Na tento kousek jsem narazil při pročítání nedávno vyšlé encyklopedie hororového filmu a již jeho popis mě utvrdil v tom, že ho musím vidět. Po zhlédnutí musím říci, že režisérovi nelze upřít cit pro filmový jazyk. Většinu příběhu totiž vypráví beze slov, jen s pomocí obrazu a hudby. Na druhou stranu příběh je spíše takovým sledem na sebe navazujících scén, které bez hlubšího propojení a souvislostí skoro až náhodou dávají dohromady nějaké vyprávění. Další co není úplně dobré je technické kvalita. Jasně, je to poloamatérský film, nicméně je to také film, jehož podstatná část se odehrává v noci, nebo za šera, což v kombinaci s absencí přídavných světel a nekvalitního materiálu vede k tomu, že na spoustě záběrů nic nevidíme. Ono kamera je taky případ sám pro sebe, protože občas sice zajímavě využívá svých možností, ovšem vedle toho jsou tu záběry, kdy je úhel zvolen tak nevhodně, že tam není vidět skoro nic. Tomu filmu prostě nelze upřít zajímavý námět, ovšem když autor položil těžiště výsledného díla pouze do explicitních scén (které místy působí pro svou přehnanou extrémnost až komicky), nemůže dosáhnout hvězdných výšin. Nejspíš si budu muset pustit i druhé pokračování, abych zjistil, jestli se z prvního pokusu autor nějak poučil.

Když se koukám na filmy z období Nové vlny, většinou nejdu pod 4 hvězdy. Ovšem jak se říká, každá vyjímka má své pravidlo. Toto mohla být naprosto fantastická komedie záměn, ovšem místo toho divák dostane prapodivný slepenec občas vtipných skečů, které ale dohromady nedávají moc smysl. Některé události se tu dějí bez zjevného důvodu, postavy se chovají nelogicky a já jako divák jsem byl tak maximálně zmaten, než pobaven. Ano, je pravda, že film je označován jako drama, ovšem nemyslím si, že by to fungovalo ani v tomto žánru. Prostě tady by to chtělo věnovat větší péči scénáři, protože takto to za mě dopadlo jako průměrné až pod průměrné dílko....

O tom, že je tento film geniální se myslím nemusím zmiňovat. Výborné herecké výkony, nádherná kamera a fantastická hudba. Co více si přát. Na celé scénáři mi ovšem přijde bizardní fakt, že zatímco se oba manželé hádají, křičí na sebe, běhají po celém domě, tak nahoře pořád klidně spí jejich syn, který se probudí jen a pouze v momentě, kdy zvoní návštěva...myslím, že kdyby tam ten syn nebyl bylo by to na 5 hvězd, takto je to za mě 4,5, ovšem čsfd to neumožňuje a zde musím spíše zaokrouhlit nahoru...

Nezbývá než v duchu klasika prohlásit: byla to Švankmajerova prvotina...

Na tento film jsem se chystal již dlouho. Pravda, některé předchozí recenze nemluví o tomto díle zrovna pozitivně, nicméně i tak jsem tomu dal šanci. A myslím, že to dopadlo tak jak dopadá většina filmových adaptací divadelních her. Autoři píšící pro divadlo totiž svá díla většinou koncipují pro chudé divadelní jeviště, kde nemají příliš možností co se prostředí týče. Při jejich filmové adaptaci tak většinou vzniknou skromná dramata, odehrávající se na jednom místě, protože filmoví režiséři mají literární autory až v přílišné úctě na to, aby něco změnili nebo upravili ve prospěch filmového diváka. Po příběhové stránce tomu není co vytknout, je to absurdní drama. Snad jen některé postavy jsou z mého hlediska zbytečné a jejich vyškrtnutí by pomohlo lepší přehlednosti děje. Po technické stránce také není co vytýkat, pracovali na tom zkušení tvůrci, lze tedy předpokládat, že to bude vypadat hezky. Co bych vyloženě pochváli a vyzdvihnul je herecké obsazení, které za mě mimořádně funguje. Otázkou ovšem zůstává, proč to vzniklo? Je ta hra opravdu tak dobrá, aby musela být převedena na filmové plátno? Potřeboval si někdo něco dokazovat? Bylo opravdu nutné vyhodit spoustu peněz oknem za adaptaci divadelní hry dnes již klasického autora...? Odpovědí se nabízí spoustu, ale já si nejspíš žádnou z nich nedovedu vybrat. Nemohu říci, že by to bylo hvězdné dílo. Je to takový pokus o zajímavý experiment, který někde drhne, divácky není moc přístupný, ale hezky vypadá. Ovšem takové debuty už bývají.