RedWolf

Říká se, že když Ir zemře během vyprávění příběhu, tak je téměř jisté, že se vrátí... a během první hodiny netradičně a stroze po irsku vyprávěného příběhu v různých náznacích se to může stát každému divákovi, který se ale vrátí jistě zpět, ikdyž je téměř jisté, že né vždy k tomuto filmovému příběhu, ve kterém na konci pracovitá včela usedne na křídla věrné labutě... Každý asi vnímáme svět v různých dimenzích a je dokonce možné, že každý z nás by chtěl být na místě Rosemary a Anthonyho, na svůj způsob a aspoň na chvíli,... Slovo alternativní určitě dostává tímhle filmem jiný rozměr...:) To co zůstává bezpečné je irský song, ten rozhodně nikdy nezklame..Blbá irská píseň snad neexistuje.. je to jistota, která podrží cokoliv... Wild Mountain Thyme

Onda V. drží skvělé tempo běhu filmu, že se netáhne jak postižený psycho slimák, a dokonce i Tereza K. se chytla skvěle v jeho běhu vtipných hlášek a akcí, že jí daleko neutekl. Zlata je tu opravdu zlatá, že dokáže držet diváka v rytmu čekání na Ondru s Terezou...kteří jsou zde v top olympijské formě, a když to už nejde a dochází filmu s jinými herci dech...(i díky scénáři) což ke vší smůle postihlo nejen Jenovéfu B., která měla celkem slušný start, tak v pravou chvíli to nakopne zpět song kapely Mirai z Fajneho-Města. No a když tohle sledovat už někdo nemůže, tak pořád se může protáhnout nebo vypnout a jít si zaběhat a zase se k tomu vrátit nebo přejít nachvíli na jiný žánr... nakonec přeci... slovo nejde neexistuje...:) Tenhle film dá nakonec do konce každý... :)

Jeden uzavřený workoholik a moula na vztahy, jedna úplně ztracená ve vztazích, dítě, které je zmatené a ztracené... a mimo všechno ví mnohem lépe co chce od života než ti dva první vztahoví moulové, otec, který nemluví, matka která je vystrašená z tichých vlaků, recepční, která má plno skvělých rad, které jsou tak praktické asi jak dřevorubec u operačního stolu, jeden notorický lhář, který pohřbívá svou manželku, jeden neurotický kuchař, jedna morálnější sociální pracovnice než samotná esence morálky, brácha, který mluví, no a skvělý Eda, hvězda celého příběhu... ti všichni dostanou, a možná i nečekaně, celý film do pozice, že se k němu dá v klidu vracet...

Hodnotit v dnešní době dokumenty není vůbec jednoduché... dokumentarista Joshua Seftel, který je asi nejvíc známý tím, že se ujal režie filmu Cusacka War Inc., neboť se nikomu do toho moc nechtělo, dal v tomto roce o sobě opět vědět silnou výpovědí Stranger at the Gate, která je stále dostupná na YT, s tím že dokument byl nominován na Oscara v kat. Best Documentary Short.  Nebudu se zabývat otázkou zda zaslouženě nebo ne...ani jak je dokument kvalitně natočen...v tohle případě to stejně nemá žádný význam ...jde o výpověď bývalého amerického vojáka, který se rozhodne zrealizovat útok na muslimskou komunitu jako vendetu za 911 s jasným cílem vyhodit do vzduchu celý náboženský objekt ve chvíli kdy tam bude min. 200 lidí.... Všechno měl velmi dobře promyšlené... až na jednu věc, kterou nečekal... a na kterou nebyl  připraven. Oceňuji, že Seftel se nesnažil do toho všeho moc zasahovat a poskládal jednoduchou výpověď z obou stran. Dále oceňuji, že dokument nehledá senzaci za každou cenu, nebo vyhrocenou kritiku čehokoliv jak často bývá zvykem u podobných tématů atd. Naopak snaží se najít v současné době něco pozitivního. Obecně si nejsem jistý jestli v tak vyhrocené době to bude úplně dobře pochopeno, přijato.... každopádně Seftel stále potvrzuje, že mu nedělá problém jít proti proudu a nebojí se jít do velmi těžkého tématu, který může být pro některé i nadějí.

„WHU je sice průměrný tým, ale má skvělé fans...elitu. Arsenal, to jsou skvělí hráči, ale mají hodně slabé fans...“ Colin Firth jen potvrdil tuhle známou hlášku z Green Street. V nějaké zalíbení nebo protiklady jsem také neuvěřil, ani jednomu... takže u mně to nefungovalo... krom toho prostřihy s retrospekcemi byly za mne necitlivé, chyběla mi v tom přirozená plynulost, ...návaznost... Věřím, že asi nějaké fans Arsenalu nebo fotbalu dobové prostřihy zápasů potěší... nebo „fandy“ Colina, vidět ho v zajímavé roli... nebo znalce knihy.... Je možné, že jde o ultimátní britský suchar, který jsem jen těžce chytal... možná stejně jako se Firth těžce chytal jako fanoušek...:) Ale jednou to opravdu stačilo...

Nadčasová česká klasika, která má co říct i dnes. Dnes se politické plány splňují dále fiktivně. Důležitá je prezentace než samotný záměr. Schůzujeme stále, akorát to nazýváme briefing, meeting a nebo zasedání... kde se asi zasedíme na smrt. Dnes jsme pokrokovější než kdy jindy a věříme každému vpisu na cvrlikači tvoříc urban legendy rychleji než průměrná pracovní doba. Nejmodnější je rozumovat o věcech, které neznáme ani neprověřujeme. VĚŘ, ALE KOMU VĚŘÍŠ MĚŘ dále zůstává spíše jen zápisem na obrazu Bílé Paní, která podle pověšti konala Dobro.... kde stále funguje replika Brodského : „ano, to je široký pojem...“ Dneska si už lidé také nemusí stěžovat, neboť přeci mají svobodu slova... ikdyž je to celé blbost. Inteligenci také dnes potřebujeme, tedy  hlavně tu „naší“ a takovou bez které bychom si nevěděli vůbec rady. I dnes si člověk s plnou dávkou humoru může zanotovat... co ti lidi všechno neukradnou. I dnes platí to cynické, nikomu to neříkej a bude jako by to neexistovalo. Dnes už sice nejsou pravdy na 20 let kriminálu, ale rovnou na doživotní společenské odsouzení. I dnes se lidé hezky chválí na základě cizích úspěchů a ještě se při tom tváří svatěji než sám papež. Politické bourání tajemníka Kopeckého je dnes mnohem promyšlenější, neboť je důležité aby nám lidé nezačali přemýšlet jak pěkně upozorňuje předseda Hrušínský, jehož skvělý výkon na balkóně, kdy promlouvá k občanům je tak univerzální, že si ho můžeme vesele užívat dále na mnohých místech po celém světě. Perlou filmu je jistě psychiatrická léčebna, kde psychológ vysvětluje, že vetšina lidí není zdráva, zejména psychicky, což je pecka, která nikdy nezklame a jsem rád, že stále funguje, že i dnes se tohle ve veřejných službách bez problému ztratí... ono nakonec vidění je subjektivním vjemem, jak trefně Voska repostuje a nutno dodat, že toho psychologa zahrál opravdu skvěle...včetně jeho parádní analýzy snu...i jeho atavistických zábran:) ...krom toho dnes si také mnoho lidí jasně myslí, že jsou normální jako J. Bek, který tu asi zahrál svou životní roli.... posouzení historika Řandy, který vysvětluje jak pracuje moderní věda připomíná současnou rétoriku, kdy stačí příjmout, že primární je hmotná skutečnost a rovnou ze stolu shodit cokoliv, co nepasuje do nějakého módního proudu, ...strašit se může až po smrti, a kdo nebyl nemohl umřít, a kdo neumřel nemůže strašit... jasné...:) I dnes hledáme za vším konspiraci, a nejen ve Vatikánu. Ano techniku to oni maj, to se jim musí nechat... takže jsme zaplaveni tolika konspiraceni, že to vypadá, že i v nové ledničce je něco, co řídí náš život... No neměl bych se tříštit asi na detajlech a nepropadat nějakým náladám... takže zásadově a takticky to konečně ocením... ježíši kriste já chci mezi normální blázny :D abych nemusel denně poslouchat to nadčasové klišé dohnat a předehnat, ale dobře, asi bych neměl ztrácet důvěru v lidi... ale důvěru ve strašidla rozhodné neztrácím...Bílá Paní existuje a mezi sebou si můžeme přiznat i takové skutečnosti, které by lidi zmátly, jestli by se dostaly ven... V případě tohoto filmového kousku je velká škoda, že tak dlouho film musel čekat, než se dostal z trezoru... Z druhé strany dneska už dobře víme, že nejde o to, co je a co není, co bylo nebo nebylo, důležité je přeci jak to správně vidět, jak to správně zhodnotit a jak na to správně reagovat, ...a film už asi nemusíme oceňovat, neboť je to jeden z mála filmů, který se ocenil velmi dobře sám...a rozhodně bez nás... bez problému překročil období ve kterém se natáčel a dokáže se za pomocí svého kouzla a skvělého scénáře, režie, herců ubránit sám i dnes... konec filmu je neskutečnou humornou ironií... obraz Bilé Paní sice zamknou do sklepa na tři klíče, aby se nedostala znovu mezi lidi, ale stejně jim z toho sklepa uteče... stejně jako tento film...:)

Tzv. Grosse Pointe Blank 2, aneb druhý pokus recese a černý humor v podání Johna Cusacka. S přípravou War Inc na poli politické satiry bylo ovšem Johnovi Cusakovi asi víc hroko než americkému vojákovi v Turakistáně. Nikdo se moc nehrnul do financování takového filmu, takže ve stylu Monty Pythona se upravovaly scény, přesunulo se místo natáčení do Bulharska. Film byl již předem odsouzený distributory k propadáku a všichni od toho dávali ruce pryč. Nakonec se distribuce chopila nezávislá společnost First Look Studios. Dalším problémem byla režie, nikdo to nechtěl dělat, ale se štěstím pro vznik filmu se  našel dokumentarista Seftel (letos oceněný za dokument Stranger at the Gate), který si tak natočil svůj jediný pořádný celovečerní snímek.  Díky tomu ve výsledku film působí více jako jedna bláznivá karikatura. Z celé recese, která se plně povedla v Grosse Pointe Blank zůstal sice pouze element romantické zápletky, ale obecně si myslím, že se vyplatilo jít proti americkému proudu. Kingsley nadchnul, mimo jiné dobrá scéna, kdy je za korporátní prezentací na které se objevuje Ronald Reagan, Arnold Schwarzenegger a John Wayne.  Překvapila Marisa Tomei a také Hilary Duff, neboť bych je v takové politické satiře nečekal. War Inc. funguje podobně dobře jako Grosse Pointe Blank. Mnoho dvojsmyslů, soundrack dplňující scény, i když v jíném aspektu zpracování, které má více podtrhnout celou absurditu.  Americká kritika rozstřílela film drsněji než Japonci Pearl Harbor. Dokonce i zdrženlivější NYTimes se neubránil morální kritice tvůrců a David Carr si neodpustí poučku o tom jak má vypadat politická satira, s tím že Cusack od samého počátku šel hodně za hranu a tam i do konce filmu zůstal... Je opravdu film a její satira za hranou? V starém čínském díle o umění války se hovoří, že největším vítězstvím ve válce je, když se nerozpoutá a nezačne...  ...zní to i logicky, neboť pak už jde pochopitelně všechno za hranu. Existuje mnoho politických satir, nejen ve filmu, na válku. Tento film se dotkl citlivého tématu korporací, které ovládají státy. A to je jediné co mě napadlo, proč byl s takovým filmem už před natáčením problém. Moc nevěřím tomu, že tančící dívenky s protézami mohly někoho tak pobuřovat v době, kdy filmový průmysl má za sebou tolik ulítlých nesmyslů, které jsou dokonce postaveny na iluzivní piedestal umění a slávy.  Skvělý počin. Určitě se vyplatilo jít proti proudu. Není asi důležité jak se to oceňuje nebo hodnotí. Tato „nekonvenční“ politická satira je stále aktuální, prožíváme ji denně a dost pochybuji, že se něco během následujících desítek let změní... včetně hodnocení tohoto filmu.

Film, který je nasáklý stylovým černým humorem, jednou velkou recesí od samého začátku až do posledního titulku s písní El Matador, (Zabiják nebo také zápasník v býčích zápasech, který zasadí býkovi smrtelnou konečnou ránu...) Jak jinak může končit film, na jehož vzniku se také podílel sám John Cusack (Co producer, scénář) a na soundtracku Joe Strummer (frontman The Clash). Americká kritika přijala film vesměs pozitivně, tedy až asi na nějaké milovníky romantických komedií, nadšenců Tarantina, Hitche, Kinga atd. kteří ty žánry berou až příliš vážně a nemuseli to úplně skousnout, a to nehovořím o divácích, kteří jsou nastavení na určitý styl. Film je asi nedabovatelný, těžce přenositelný, neboť je to asi podobné představě přiblížit film s Cimrmanem americkému divákovi dabingem. Film se opírá o dialogy, které jsou často v angličtině dvojsmyslné nebo dokonce trojsmyslné jak sám název filmu  Grosse Pointe Blank: Grosse Pointe je nejbohatší část Detroitu, kde se odehrává  příběh... Blank naráží na prázdnotu života zbohatlíků u jezera St Clair... Pointe Blank naráží na prázdný zásobník, samotné příjmení hrdiny Blank na Viktora Čističe, tedy Čistič. Svěření kamery Jamie Anderson byl asi skvělým tahem, aby mohla vzniknout působivá recese takového formátu. Vedení kamery je citlivé a současně vtipně dokáže Jamie využívat shoty známých tvůrců.  Nejpropracovanější je určitě samotný soundrack, který není vůbec náhodný a doplňuje nejen dialogy ve filmu, ale i všechny scény na co zajímavě poukázal jeden z Amerických kritiků. Podmínkou v tomhle je tedy znalost angličtiny, textů písní, což pro českého diváka může být náročné...  ...jen jeden z příkladů celé hravosti Cusacka a Strummera, úvodní song Johny Nashe....“I can see clearly now the rain is gone“ ...„I can see all obstacles in my way“....  a Cusack si za chvilku čistí oko....aby zlikvidoval cyklistu, ovšem s překvapením, že není sám... a celou ironii podrhuje refrén... v tomhle stylu je propracovaný celý film.  Povedl se výběr hereckého obsazení. Minnie Driver byla skvělá včetně jejího letadla, nechyběl svérázný kanaďan Aykroyd, kterému role sedla a ani asi nemusel speciálně hrát, absurdní psycholog Alan Arkin, Joan Cusack alias seržant pepper atd.  Dle mne asi nejlepší film Cusacka, skvěle propracovaná vtipná recese. Film, ve kterém divák je zároveň posluchačem a při každém shlédnutí může objevovat nekonečnou hravost tvůrců... pokud někomu není cizí černý humor a nadsázka, nebude brát film vážně, může jednoduchý situační humor a atmosféra filmu dobře zastoupit neznalost angličtiny a dobře pobavit.