Elnarrya

"Birth of a Beauty" patřil do mého seznamu titulů k příležitosti prozkoumat asijské žánry, asi jsem si však pro svou náturu vybrala sousto obsahující alergeny. No, i když možná jen intolerance, vztah a chemie hlavní dobrosrdečné dvojice byl vlastně moc sympatický a zachraňoval seriálu reputaci. Charakteristické střídání romantiky, roztomilých, nelogických, kýčových, komických i dramatických pasáží ze začátku působí svižně, chvílemi dokonce zábavně, v průběhu se objeví i pár zvratů. Oba hlavní charaktery spojí své síly na velé plány a během společné cesty mnoho nečekaného objeví a naučí se. Postupně zdolávají překážky, snaží se na sobě pracovat a posunovat se dál. Potud to bylo na daný žánr překvapivě slušné, mé alergeny se daly potlačit. Druhá půlka však ztratila dech a vtip, patetické oddalovače happyendu vlekly děj. Tím více pak provokovaly prvky, které mi lezou na nervy. Ale asi chápu, že je to jejich oblíbený styl a proč je děj protahován, místní pop kultura přece jen chce s nenáročným dílekm na obrazovkách fanouškům dopřát více času s herci. Han Ye-Seul si napravila reputaci a Joo Sang-Wook tímto typem role jistě získal hromady sympatií. Pokud někomu nevadí telenovelní ingredience, seriál mohu doporučit, byla tam místa, která fungovala. Mě se potvrdilo, že si k-dramata pustím jen výjimečně ze zvědavosti.

Příběh nemusí být překombinovaný, aby celkem efektně fungoval. Děti v tomto filmu uvidí jiné významy, než budou vnímat dospělí. Pro všímavé se zde skrývají zajímavé odkazy a zdrojové inspirace, a to nejen dobové. Dalo by se říct, že film může mít i jistou výpovědní hodnotu. Řemeslné i obsahové kvality tu nesporně jsou, konkrétní klady a mínusy jednotlivých součástí si každý musí uznat sám podle vlastní míry tolerance a nálady. Například někomu může chybět složitější příběh, jinému nevyhovuje styl animace, vykreslení postav, humoru, politické narážky atd. Nelze se holt zavděčit všem a jako rozjezd pro autora to bylo slušné. Válečné téma obecně nemusím. Železný obr má pro mě mnoho oborových kvalit, i když se film nebude zamlouvat mainstreamu.

Toto není film pro mainstream, ocení ho spíš umělecké duše, nebo lidi z oboru. Pojetí je umělecké, nebo taky experimentální. Příběh a detaily jsou trochu absurdní a symbolické. Kdo hledá prvoplánovou líbivost, dechberoucí dobrodružnou jízdu a nenudu, nenajde. Pro mě film patří do kategorie srdečních záležitostí z mládí, podobně jako "Spirited Away" díky nečekanému setkání s těmito druhy animovaných děl. Shlédnutí na jednom z původních ročníků AniFestu (dnes již historických; vše už je pořádáno naprosto jinak). Film má na mě mimo jiné tedy i umělecký, emocionální a nostalgický účinek.

Srdeční záležitost z mládí, díky nečekanému a ohromujícímu prvnímu setkání s tímto druhem animovaného velkofilmu. Shlédnuto na jednom z původních ročníků AniFestu (dnes již historických; vše už je pořádáno naprosto jinak). Tedy čistě umělecký, emocionální a nostalgický zásah. Originální znění je guilty pleasure. Ostatní Miyazakiho díla jsou také zajímavá, ale tohle je prostě to moje s wow efektem. Snesla bych tedy klidně i kratší stopáž. Klady a mínusy z objektivního hlediska se vždycky najdou. Nechci je dokola přetřásat, recenzí a hodnocení je tu dost a není potřeba se u oblíbených věcí vždy kyselit kritikou. ;-)

Pro mě to vyznělo jako neutrální film. Na pozadí příběhu "tradiční čínské kolektivní milosrdné lži" včetně jejího působení na všechny zúčastněné aktéry, představuje film hlavně odlišné koncepce chápání lidského života a zvyklostí. Je to zároveň autorčino vnímání mezigeneračních názorů a politicky korektní bilancování nad rozdíly života v Číně a v USA. Čínskou kulturu znám jen matně a zprostředkovaně, ale odhaduji, že civilnost a střídmost projevu byla myšlena jako zrcadlo odtažitému nastavení místní společnosti. "The Farewell" patřilo do seznamu titulů, k příležitosti prozkoumat současné asijské filmopočiny. Srovnávání rozdílů může být samo o sobě zajímavé. A teď trochu subjektivně. Bizarností z pohledu rozdílných kultur bylo ukázáno taky dost, od východní kolektivizace vs. západní individualizace, přes politicky korektní našlapování, až po vláčení s nevěstou cizinkou jako s kusem hadru. Asi si tam úctu zaslouží pouze starší a ostatní bytosti a mladý život musí počkat, až "zmoudří" do úctyhodného věku. Film neurazil, ani nenadchl, zkrátka neutrál.

Je to milá podívaná a nejslibnější částí je motivační rozměr. Film neurazil, ale ani nepřekvapil a bohužel mi ani nezůstal v paměti (zapomněla jsem, že jsem ho už kdysi viděla). Čím by to mohlo být, když obal je celkem v pohodě, záběry ok, milé herecké obsazení, střídání žánrových sekvencí taky celkem ujde, inovace ohrané idey... mdlým místem se zdá páteř a krk, tedy scénář. I když herci hráli svědomitě, nějak výjimečně emocionálně na mě příběh nezapůsobil. No a hele, některé hodnocení to taky tak vidí - nejraději čtu jiné až potom, co si utřídím své myšlenky. (Film patřil do seznamu titulů, k příležitosti prozkoumat asijské žánry, které bývají koncipovány hlavně pro daný kulturní okruh. Došlo mi pak, že jsem film vlastně už jednou viděla, kvůli zvědavosti na Ta Lu Wanga, který tehdy po Our Times na sebe začínal více upozorňovat.)

Hmmm, pokud si chcete film užít, je potřeba vypnout logiku a nechat se pohltit vším, o čem se jednomu efektně zdá i nezdá. No a kdo neumí přejít nedostatky, bude zklamaný. Z mého pohleldu bohužel nebyly vytěženy možnosti. Nadhozená první půlka postupně upadala a chudák modrostrejc moc dobrého vizuálu nepobral. Slibný potenciál byl hned v několika oblastech, například idea, herci, financování, zapojení mysteria podvědomí a zákoutí lidské psychiky nebo příběh v příběhu - psychopotenciál jako blázen. ;-) Scény a kamera by se chtěly tvářit jako "super" a na emoce působící, ale ne vždy jejich sen vyšel. Nenašla jsem ve scénáři a konci extra nosnou logiku, jen nahozené náznaky, vývoj postav také jen nahozený. Obavy z místní cenzury myšlení asi autoři nemuseli mít, tak nevím. Třeba by pomohl "super" scénárista. Tento asijský žánr bych si obvykle nevybrala, tak možná proto film nedokáži příliš ocenit. Jediný důvod ke shédnutí byla zvědavost na Ta Lu Wanga, většinou mu chci sblajznout všechno i s navijákem, ale jeho kukuč a sympaťanda herečka mi celkovou nekomplexnost snímku bohužel nevyvážili. Nějaké klady by se na filmu asi našly, fanoušky si nejspíš také asi najde, ale já to nebudu.

Zde se vyplatí nepsat konkrétně, jinak by vyprchaly výrazové prvky, které dělají tento, na praví pohled naivně působící příběh, dramatem. Postavy řeší otázky jako možnost snít, odhodlat se, vytrvat, nebo vzdát to a odevzdat se, překročit své limity, překonat nebo se nechat pokořit omezujícími hranicemi, přežít, zaprodat či obětovat se pro druhé, věřit, podporovat, žít ve zklamání nebo najít sílu vstát ze dna, mít naději... Hlavní dějová linka patří mladšímu ze dvou bratrů (snílek) a jeho cestě za láskou a snem. Kontrastní záběry ze života staršího bratra v drsné čtvrti symbolizují... Byla by škoda předem odkrýt, jak se osudy a motivy  postav proplétají a vyvíjí. Z ukončení filmu jsem v rozpacích. Aby měl tento příběh cílený na emoce plánovaný efekt, je potřeba si na něj udělat čas a dát mu šanci. Není to film, který by oslovil mainstream. Řeč filmu může být pro někoho těžší na skousnutí, plus sem tam klišé a sentiment. Já byla zvědavá na Ta Lu Wanga. Herecké výkony jsou povětšinou přesvědčivé, až na pár výjimek. Volnou inspirací by měl být bežec Kevin Lin z Taiwanu.

"Who was scared?" To je tak strašný, až je to hrozný. Filme, z nás kámoši nebudou. :-D Jestli to měla být parodie poskládaná z absurdností a rádoby cool zabalená v přepáleném stylu, tak výběr humoru většinou zábavný není a děj, orientace ve scénách a formální úprava jsou divný. Režie byla, jako když já řídím auto. Kdo ale chce filmu dát šanci, asi se pobaví. :-D Pokud bych musela vybrat nějakou část, tak mi v paměti zůstalo akorát to přátelské pošťuchování na věži a následná improvizace hlavní postavy u mafiánské předávky, kam náhodnou spadl. Hned po jeho útěku už vše zase ztratilo tu chvilkovou rádoby odlehčenost. "The Rookies" výstižně z různých pohledů popsali "Jamall" a "silentname", víc asi netřeba. Darren/Ta Lu Wang byl jediným důvodem, proč shlédnutí filmu vydržet... No, když už se nechal do něčeho takového uvrtat, tak aspoň dalším filmařům ukázal, že si umí ze sebe udělat srandu a zahrát i takovou křeč. A když už by film světu neměl co jiného dát, tak na pozadí filmu se za klad může považovat Darrenovo doporučení Xiao Zhana do malé role. Protože místní fanoušci si jejich dobrých vztahů velmi cení. Obzvlášť po pozdějších událostech ve zrádných vodách asijského showbyznysu, kdy v roce 2020 musel Zhan čelit rozsáhlému kyber útoku, jehož následky stále ještě pociťuje.

Nejlepší na seriálu jsou zdejší komentáře. Doma je cenzura, koukáme jen občas a na minimum vybraných dílů, když už to dítko vidělo u kamarádů. Postavičky jsou trubkoidní, aby se na nich demonstrovaly různé výchovné problémy. Pod pláštíkem didaktické pohádky se ale děti spíš na nešvary upozorňují. (Dost dětí, co jsem potkala to tak mělo a moooc si jejich napodobování užívalo. I to naše dítko po pár dílech začalo kňourat u prkotin. Jasný důvod neprolomit ban). Práce s chybou, vysvětlením a přemýšlením nad ní mi přijde zde jen naznačena, ale bohužel často nedotažena. A na dotaz, kde je maminka a tatínek, máme vysvětlení že jsou zvířátka na táboře, (že je výchovný, už je také cenzura). ;-) Pokud  to mělo mít výchovný rozměr, tak proč tam není ukázáno více druhů ne/rodinných uskupení. To mělo být natolik korektní, aby nebyl nikdo smutný, že to má v ne/rodinách každý jinak?